Žena od vedle

Truffautov predposledný film som si rád pozrel. Opätovné vzplanutie zdanlivo vyhasnutého mileneckého vzťahu v nových podmienkach poskytlo viacero motívov, ktoré Truffaut nenechal nepovšimnutými. Aj keď milenecký vzťah má skôr charakter pudovosti, než osudovosti, predsa len má v sebe zakódovaný prvok autodeštrukcie, ako aj v iných jeho filmoch. Neprekážal mi občasný akademizmus, neprekážalo mi, ako boli partneri mileneckej dvojice v druhej polovici filmu zatlačení do úzadia. Čo mi prekážalo, bol Gérard Depardieu. Nielen preto, že som na neho alergický, ale aj preto, že postava, ktorú stvárňoval sa do majetníckej a násilníckej polohy dostávala príliš náhle a málo uveriteľným spôsobom. Na rozdiel od Fanny Ardant, ktorej sa filmová Mathilda vydarila. (13.04.2012)

Ačkoli si myslím, že to je veskrze dobrý film, subjektivně mě bohužel příliš neoslovil. Obsazení mi bylo nesympatické (Gérarda Depardieu jsem nikdy moc nemusel a Fanny Ardant mi prostě jen přijde pro svou roli nehezká; ani zbytek obsazení mě nijak neoslovil a připomněl mi filmy Woodyho Allena ze stejné éry, které jsou podobně obsazené samými ošklivými herci v příšerných účesech, brýlích i kostýmech) a námět mi obecně přijde velmi banální. Při sledování snímku jsem tak trochu netrpělivě vyhlížel závěr, který ve mně nakonec ani v podstatě nevyvolal žádné emoce - těžko litovat postavy, k nimž si člověk v předchozích minutách sympatie nenašel. (17.06.2018)

Tak tento film jsem hrubě nepochopila. Truffaut si možná udržuje odstup od postav, ale rozhodně ne od zápletky. Celý film mi přijde hrozně zatížený a starý. Poslouchat svoje profesory hledat v tomto filmu skvělost, protože jsou tam točité schody a v nějakém jiném filmu jsou prý taky točité schody... To už je to trochu moc i na mě, a to si můj paranoidní mozek spojuje dohromady spoustu věcí. Jediné, co jsem ocenila, byl ten požár na obzoru. Docela mi také vadí, že je to popisované jako film o lásce, když je to jenom o sexu. Vždycky jsem si myslela, že tady ti Francouzi nejsou nic pro mě, a začíná se mi to potvrzovat. Navíc jsem ztracená, když nejsem schopná rozklíčovat autorský rukopis režiséra. (25.11.2014)

Já filmy FrancqiseTruffauta docela nerad komentuju. Mě přijde, že se ten kluk točí furt dokola kolem jednoho tématu jako pes kolem svýho ocasu a kdo už nějaký to Franqoisovo dílo na téma "láska po Truffautsku" tak ho konec snad ani nemůže nějak překvapit. Jasně filmařský dobrý, herecky taky, gradace láskošílneství rovněž, ale já bych do toho příběhu víc zapojil i vedlejší postavy (Arlette a Phillippe ) ať to není dějové tak čitelný a je tam trošku dusna. Jasně na Truffauta se nesahá, ale já mu ten tří hvězdičkovej pohlavek prostě dát musím i když z Fanny Ardant bych se asi taky zbláznil, kdyby si na mě dala záležet a ještě mě uvařila kus žvance jako bonus. (16.01.2013)

Zrovna presne tento cez 40 rokov starý film má značnú nevýhodu v tom, čo je mimochodom možnosť bádať hneď v úvodných záberoch, ktoré zároveň podtrhne i príchod vedľajšej postavy Odile Jouveovej, ktorá sa nám divákom prihovorí priamo do kamery, aby nás skrátka oboznámila s danou situáciou, čo jednoznačne vnímam, ako „rušivý element”, ktorý mi dosť pokazil celkový zážitok z pozerania filmu, keďže sa na mňa vyrútili zásadné informácie, ktoré radšej mali ostať skryté, t.j. vystrihnuté, kedy by sa v podstate dosiahol oveľa lepší efekt, než práve v tomto prípade, kde som vskutku často pozoroval i afektované, herecké výkony, čiže tá potrebná chémia medzi kľúčovými protagonistami sa z môjho pohľadu vôbec nedostavila, alebo celková nálada filmu je mierne roztržitá, tým chcem ďalej naznačiť, že kinematografický počin koľkokrát ani poriadne nevedel, čím chcel vlastne byť...? Dokonca ani po scenáristickej stránke sa nejedná o nič prevratné, tiež si mohli herci odpustiť niektoré repliky, napríklad príbeh okolo spomínanej Odile, kedy už naozaj nechýbalo veľa k tomu, aby to nakoniec o nej nevyhlásil i „obecný rozhlas”, kde si na druhej strane zase myslím, že sa to mnohí aj beztak dozvedeli. PS : Je mi to úprimne veľmi ľúto, ale opäť si nemôžem pomôcť, no tentokrát v opačnom chápaní, čo znamená asi tak to, že musím po prvýkrát udeliť môjmu obľúbenému režisérovi najnižšie hodnotenie, čo sa spomedzi 12 videných filmov doposiaľ nestalo. A to ešte netuším, čo ma ďalej čaká...? Našťastie už teraz prevažujú pozitívne dojmy, čiže môj postoj sa k nemu absolútne nezmení, ani po ďalších prípadných kiksoch, ktoré sa mi budú vyhýbať...? Uvidíme, nechám sa (ne)príjemne prekvapiť. (17.08.2022)