Režie:
François TruffautKamera:
Raoul CoutardHudba:
Georges DelerueHrají:
Jeanne Moreau, Oskar Werner, Henri Serre, Marie Dubois, Michel Subor, Jean-Louis Richard, Vanna Urbino, Sabine Haudepin, Pierre FabreVOD (1)
Obsahy(1)
Jemný milostný příběh, jehož hrdiny jsou dva přátelé, kteří se zamilují do jedné ženy. Dílko bez těžkopádné psychologické analýzy, s typicky francouzským espritem rozebírá otázku přátelství, lásky a problém, může-li žena milovat dva muže, spojené poutem přátelství a naopak. Film, jehož děj se odehrává v době kolem první světové války, se vyznačuje impresionistickou, pointilistickou atmosférou a lyrickým kouzlem exteriérových záběrů na širokém plátně. Originální režii pak doplňují výborné herecké výkony. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (117)
Reziser Francois Truffaut /La Nuit Americain/ natocil sympaticky film s krasnymi hereckymi vykonmi, kde takmer vsetku pozornost na seba strhava skvela Jeanne Moreau /Touchez pas Au Grisbi, Proces/. Dvaja kamarati a do toho im vstupi zenska, no a zacina klasicka otazka : mozu sa dvaja chlapi kamaratit a mylovat jednu zenu? Plusom je melancholicka atmosfera a vyborna Truffautova rezia : 70 % ()
Na tento film som mal veľmi dobré spomienky, aj keď mi v pamäti uviazol iba pitoreskný príbeh o žene milujúcej dvoch priateľov a vo filme rozprávaný príbeh o vojakovi odchádzajúcom na front, ktorý si na nádraží vyžiadal od neznámej dievčiny adresu a následný virtuálny vzťah s ňou mu pomáhal prežiť ťažké chvíle zákopovej vojny. Ale po pol storočí je všetko inak. Zrútila sa ďalšia moja filmová modla. Filmu ostali z pôvodných piatich iba tri hviezdičky a mne potreba vysvetlenia. Film je konverzačnou, vzťahovou záležitosťou, ktorá chce šokovať. A v tom vidím dôvod jeho rýchleho zostarnutia. Dnes už nešokuje, ten hlúpy nápad s rozprávačom v pozadí irituje, Jeanne Moreau je krásna, ale k osudovej žene má ďalej, časť dialógov síce zaujme, ale zvyšok skôr nudí. Takže ostáva nespochybniteľná atmosféra a herecké výkony. Málo na lepšie hodnotenie. ()
Dobová romance v nekonvenčním pojetí. Truffaut vytvořil živou koláž, která neposedně poskakuje sem a tam a nedává divákovi možnost spočinout či proniknout za formální slupku. Tu skutečně brání dynamická ruční kamera, ostrý střih záměrně narušující kontinuitu a až monumentálně komplikované pohyby hodící se spíše k vysokorozpočtové produkci. Zcizujícím efektem je rovněž užití dokumentárních záběrů nejen z válečných polí, ale i z dobového životního stylu. Dokonce i postavy jsou spíše ploché figurky, do nichž nalévají život barvité věty vypravěče, jež vytváří zvláštní napětí, avšak přeci jen působí trochu úmorně a herecké výkony zde skutečně nijak zvláště nevynikají, neboť herci rezignují na jakékoliv hlubší průniky do svých postav a celková zkratkovitost děje jim nedává prostor rozvíjet situace. Vzniklo tak dílko ze sympatickým espritem a netradičním přenosem dobové atmosféry moderními filmovými prostředky, které dokáží vytvářet jisté impresionistické efekty. Jeho svěží kolážovitost však postupně ztrácí na pestrosti a v druhé polovině hodně umělý vztahový propletenec s minimálním přesahem se spíše líně táhne a zacykleně se opakuje. Tedy skleníkový problém nové vlny, která se utápí ve vztahových pseudoproblémech se zde opět dostavil, ale snímek naštěstí nenabízí jen tyto peripetie a některé jeho okamžiky jsou ukázkou skutečného mistrovství. ()
65% Na můj vkus až příliš mnoho vypravěče a místy hodně otravná hudba Georgese Delerue, který umí i lépe. Truffautův záměr využívat prvky kinematografie třicátých a čtyřicátých let ubírá filmu na osobytosti, kterou by si ústřední téma dva muži, jedna divoženka zasloužilo. Méně naivismu bych také uvítal. ()
Film mě otrávil stejně jako kniha: rozmazlená semetrika a údajná femme fatale Katty mě neskutečně dráždí a ač je snímek z objektivnějšího pohledu snad celkem dobře natočený, nedokážu pro zbytečné vztahové eskapády jeho protagonistů nalézt sympatii. Proč vlastně všechny ty milostné mnohoúhelníky, v nichž všechno je strašně vážné a přitom zároveň jako ve hře? Nebyl jsem vůbec schopen empatie, díval jsem se na příběh s ledovým odstupem jako by to bylo nějaké vyprávění o stém a sto prvním milenci znuděné Marie Antoinetty. ()
Galerie (38)
Zajímavosti (19)
- Georges Delerue hľadal námet pre atmosféru Paríža v časoch, v ktorých sa film odohráva, v dielach Debussyho a Satieho, dvoch významných hudobných skladateľov daného obdobia. (Biopler)
- Příběh novely, která posloužila jako předloha filmu, založil Henri-Pierre Roche na vlastních zážitcích. Skutečná Catherine se inkognito účastnila i premiéry filmu. (HellFire)
- Když Jim poprvé navštíví Julesův domov v Rakousku, Catherine mu ukazuje obraz Julese obléknutého jako Mozarta. Oskar Werner, který hrál Julese, ztvárnil předtím Mozarta ve filmu. (Kulmon)
Reklama