Americká noc

Okouzlující iluze o okouzlujícím médiu iluzí a lidech i peripetiích, které vznik jednoho takového šálivého díla předchází. Oproti Godardově "Pohrdání", které se zaměřuje na filosofické ideály spojené s filmovým uměním a tvůrčím procesem, se Truffaut věnuje vyloženě banálním epizodkám z natáčení a melodramatickým zákulisním techtlím, které spojuje s upřímným vyznáním vůči filmu ne ve smyslu díla, nýbrž procesu i stavu mysli. "Americká noc" se stala iniciátorem dramatického rozbratření Godarda a Truffauta, když Godard, pobouřen trivialitou a falší snímku, napsal svému dlouholetému kolegovi a příteli rozhořčený dopis, na který následovala neméně nevybíravá odpověď. V řadě ohledů lze s Godardem souhlasit. Filmy jsou průsečíkem peněz, politiky a sexu, což "Americká noc" buďto vyloženě ignoruje, nebo zkouší bagatelizovat zahráním do úsměvných epizodek. Také nelze popřít, že Truffaut sám sebe ve svém filmu idealizuje. A to nejen, když zamlčuje své avantýry s herečkami. Navíc tím, že je z figury kinu a tvorbě oddaného režiséra, kterého sám ztvárnil, deleguje do postavy naivního a floutkovatého herce v podání Léauda, tak navíc zcela pomíjí celou mocenskou i fetišizující rovinu těchto vztahů. Jenže právě o to v zásadě v "Americké noci" jde, byť by to sám Truffaut takto neřekl. Je to vyznání režiséra, který bilancuje svůj vztah k filmu a říká, že není (pouze) filosofický a analytický, ale v prvé řadě se jedná o vášeň. Godard neustále hleděl dopředu a nešlo mu jen o nastolení nového filmu, ale ve výsledku o neustálé zavrhování aktuálního a hledání nového výrazu. Truffaut se naproti tomu vrátil zpět na začátek, ke svému obdivu a okouzlení filmy i samotným procesem jejich vzniku, kde faleš a přetvářka slouží k vytvoření opojných iluzí. "Americká noc" pak nevyhnutelně je meta-iluzí, jež pohledem do zákulisí nechce celkovou auru filmů bořit, ale naopak ji utužuje. Proto také ve své zdánlivé každodennosti a naivitě je nejen vykalkulovanější a zrádnější, ale také omamnější a dojemnější než "Pohrdání". Ještě více než filmaři a filmoví fanoušci musejí "Americkou noc" milovat zaměstnanci PR oddělení hollywoodských studií. Představuje totiž ideál, k němuž sami směřují ve svých "makning of" promo videích, která jsou stejně manipulativní, stejně umně zastírají svou vnitřní politiku i reálné stinné stránky a stejně náramně v nás vzbuzují dojetí i živí naší lásku k celému tomu kolotoči iluzí. (25.09.2020)

S tímto filmem jsem se setkal na kurzech Cinema Studies, kdy nám ho představil pan režisér Hřebejk. Francois Truffaut ve mně do té doby nevzbuzoval mnohé sympatie, ale po tomhle díle jsem se do něho musel zamilovat. Film o filmu v pravém slva smyslu, tepe do všechno, co se kolem filmu od jeho objevení děje. Postavám se smějete i fandíte, ikdyž je všem jasné, že dílo, které vytvářejí, se jasně žene do záhuby. Nádhera. Takové filmy se už dneska bohužel nedělají. (30.12.2011)

Chápem a rešpektujem, že tu išlo predovšetkým o poctu k filmárskemu remeslu, no ako celok ma to vôbec nebavilo. Nepopieram však vysokú informatívnu hodnotu snímku ohľadom výroby a produkcie takého filmu, to jediné považujem za výrazné plus. K tomu dobrému ešte možno prirátať aj J. Bisset, ktorá ma v niektorých scénach vyslovene nadchla svojou krásou. Kostra dejovej linky a všetko to, čo sa točilo okolo hercov pracujúcich na filme, ma však skoro unudilo. Keby nebolo tých pár excesov medzi hercami kde každý s každým a pod. tak by som určite zaspal. Veľmi slabý priemer. 50/100 (18.10.2017)

Ne, zas až taková bomba to není. Ale jako snímek, který se snaží divákovi přiblížit natáčení filmu a různé zákulisní peripetie, poslouží velice dobře. Některé scény, jako třeba ta se speciálně upravenou svíčkou nebo ta s oknem ve vzduchu mě docela překvapily, ale celkově se zde divák dozví hodně věcí. Tempo by sice mohlo být možná trochu svižnější, ale jinak se mi film líbil, takže 4*. (01.07.2009)

Srdečné dílo Françoise Truffauta o práci na filmu Françoise Truffauta, kde má François Truffaut prakticky hlavní roli a kde je prakticky každému ze členů štábu věnováno dost místa. Zprvu jsem myslel, že takový film o filmu nemůže být dostatečně zábavný či emocionální. Ale ke konci každému dojde, že jde o velmi pěknou podívanou, natočenou od srdce a z lásky k filmu. Místy je to vtipné, místy smutné, ale určitě to nezklame. Velmi povedená je hudba a charaktery jsou skvěle napsané. Zajímavé dílo, které by si nikdo neměl nechat ujít. (14.07.2012)