Americká noc

Snímky Francoise Truffauta jsou pro mě vždycky velkým filmovým svátkem. Naprosto přirozené postavy, vždy nápaditý a originální scénář a krásná hudba (Georges Delerue) - to vše s francouzským šmrncem a atmosférou. Americkou noc mám, jako překrásný film o filmařině a všech kdo se na ní podílí, obzvláště ráda. Vždy si vzpomenu na scénu, kdy Truffautovi přijdou knihy o filmech a režisérech, ta byla nejmilejší. :) Nutno také podotknout, že Jacqueline byla v té době jedna z nejkrásnějších hereček. ,,Jsou ženy magické?'' Prostě krásný film. http://www.youtube.com/watch?v=qSqfhjt-Gg8&feature=related (19.12.2010)

Okouzlující iluze o okouzlujícím médiu iluzí a lidech i peripetiích, které vznik jednoho takového šálivého díla předchází. Oproti Godardově "Pohrdání", které se zaměřuje na filosofické ideály spojené s filmovým uměním a tvůrčím procesem, se Truffaut věnuje vyloženě banálním epizodkám z natáčení a melodramatickým zákulisním techtlím, které spojuje s upřímným vyznáním vůči filmu ne ve smyslu díla, nýbrž procesu i stavu mysli. "Americká noc" se stala iniciátorem dramatického rozbratření Godarda a Truffauta, když Godard, pobouřen trivialitou a falší snímku, napsal svému dlouholetému kolegovi a příteli rozhořčený dopis, na který následovala neméně nevybíravá odpověď. V řadě ohledů lze s Godardem souhlasit. Filmy jsou průsečíkem peněz, politiky a sexu, což "Americká noc" buďto vyloženě ignoruje, nebo zkouší bagatelizovat zahráním do úsměvných epizodek. Také nelze popřít, že Truffaut sám sebe ve svém filmu idealizuje. A to nejen, když zamlčuje své avantýry s herečkami. Navíc tím, že je z figury kinu a tvorbě oddaného režiséra, kterého sám ztvárnil, deleguje do postavy naivního a floutkovatého herce v podání Léauda, tak navíc zcela pomíjí celou mocenskou i fetišizující rovinu těchto vztahů. Jenže právě o to v zásadě v "Americké noci" jde, byť by to sám Truffaut takto neřekl. Je to vyznání režiséra, který bilancuje svůj vztah k filmu a říká, že není (pouze) filosofický a analytický, ale v prvé řadě se jedná o vášeň. Godard neustále hleděl dopředu a nešlo mu jen o nastolení nového filmu, ale ve výsledku o neustálé zavrhování aktuálního a hledání nového výrazu. Truffaut se naproti tomu vrátil zpět na začátek, ke svému obdivu a okouzlení filmy i samotným procesem jejich vzniku, kde faleš a přetvářka slouží k vytvoření opojných iluzí. "Americká noc" pak nevyhnutelně je meta-iluzí, jež pohledem do zákulisí nechce celkovou auru filmů bořit, ale naopak ji utužuje. Proto také ve své zdánlivé každodennosti a naivitě je nejen vykalkulovanější a zrádnější, ale také omamnější a dojemnější než "Pohrdání". Ještě více než filmaři a filmoví fanoušci musejí "Americkou noc" milovat zaměstnanci PR oddělení hollywoodských studií. Představuje totiž ideál, k němuž sami směřují ve svých "makning of" promo videích, která jsou stejně manipulativní, stejně umně zastírají svou vnitřní politiku i reálné stinné stránky a stejně náramně v nás vzbuzují dojetí i živí naší lásku k celému tomu kolotoči iluzí. (25.09.2020)

Jak už je zde psáno, Americká noc není bezchybný film. Upřímně, vzhledem k hodnocení a celkové auře této pocty filmovému řemeslu jsem očekával větší bombu. Jako vždy v evropských filmech z této doby, štvaly mě chvílemi hrůzné postsynchrony, zmateně vyhlížející střihová skladba, nebo občasně podivné herectví. Ale to všechno jsou dílky filmové skládačky, která zrovna k Truffautovi, vzhledem k popelu, z jakého povstal, patří. Přese všechno je Americká noc snímek, který prýští láskou ke kinematografii a proto mu s podobnou láskou odpustíte kdejakou chybku. Truffaut byl král cinefilů, Americká noc budiž toho důkazem. 7/10 (11.01.2017)

Pro všechny, kteří se chtějí stát amatérským filmařem. Pro všechny, co mají od dětství vysněné, že se stanou režisérem. Pro všechny, co zaujal dokument Ztracen v La Mancha. Pro všechny, co milují film, dovedou číst mezi řádky a ocení nadhled na tohle vrtkavé pozlátko. Pocta vysekaná s grácií svou vlastní. (01.07.2009)

,,ČO JE TO TEN VÁŠ FILM? ČO JE TO ZA POVOLANIE? VŠETCI SPOLU SPIA, TYKAJÚ SI, VŠETCI SA PODVÁDZAJÚ A HROZNE KLAMÚ. TAK ČO TO JE? JE TO NORMÁLNE? MNE SA TEN VÁŠ FILM HNUSÍ, JE MI ODPORNÝ. NENÁVIDÍM HO!" __ Zaujímalo by ma, či postava Truffautovho režiséra vychádza zo skutočnosti a aj pri iných svojich filmoch sa správal ku členom štábu tak zhovievavo. Inak som sa počas sledovania dozvedel čo-to z technickej stránky filmu, o čom som dovtedy nechyroval. Krásnu snovú scénu u mňa prekonáva Truffautovo počúvanie hudby cez slúchadlo počas ktorého otvára balík s knihami o Bergmanovi, Godardovi, Hawksovi či Hitchcockovi (s ktorým viedol slávne rozhovory). A napokon je tu ešte prenádherná Jacqueline Bisset s jej tmavými zmyselnými očami. (2548. hodnotenie, 227. komentár k filmu) (07.11.2018)