Střílejte na pianistu

Vyústění mě málem přetáhlo ke čtyřem hvězdám, ale nemůžu hodit za hlavu, že i na poli 85 minut jsem se "ne zrovna bavil". "Nudil" by bylo silné a nevhodné slovo, protože mě bavilo sledovat Truffautovu režii, ale nezajímaly mě postavy ani děj, což rozhodně není zrovna drobný nedostatek, ale pořádný problém. (20.10.2012)

Krimithriller, psychologické drama, romance, černá komedie - to vše dohromady zahrnuje film "Střílejte na pianistu". Jeden žánr přechází do druhého a působí to kupodivu přirozeně, byť chvílemi překombinovaně. Nedlouhé vyprávění o obyčejném chlápkovi s nejasnou minulostí, který musí (ač nerad) čelit zločinu. Charles Aznavour jej zahrál civilně a bez přílišných gest. Pan režisér věděl, že není nijak velkým hercem a proto mu vybral roli přesně jemu pasující. V menší roli se objevila mladičká, ovšem již tehdy velice přitažlivá Michéle Mercierová. "Střílejte na pianistu" jistě nepatří mezi vrcholná Truffautovská díla. Ovšem zde si budoval formu na své pozdější majstštyky (namátkou "Siréna od Mississippi"), v nichž rozvinul a dovedl do dokonalosti to, co zde pouze naznačil či započal. Dvojice gangsterů, kteří jsou úsměvní, hláškují, ale jde z nich i strach, bezpochyby inspirovala Quentina Tarantina při psaní svých "Gaunerů" (podobnost "vtipných rozhovorů o ničem" je s Tarantinem obzvlášť čitelná). 65%. (19.10.2008)

Truffaut si svojou druhotinou vydobyl po Jean-Luc Godardovi imidž ďalšieho zásadného avantgardistu nouvelle vague. Miesto predestinácie je však Tirez sur le pianiste viac streľbou naslepo bez jasného konceptu. Mimovoľná žánrová neukotvenosť a razantné premety medzi jednotlivými štýlmi udávajú takt dejovej dynamiky a rozbíjajú film na náhodne poprehadzované fragmenty postnoirového neromantického snenia v uličkách mesta. Siahodlhé nezmyselné dialógy, románik, zbesilé naháňačky i psychologická rovina sú prítomné rovnakou mierou s kolísavou kvalitatívnou tendenciou. Zámer spočíva v nejednoznačnosti filmu ako takého, čím je, kam patrí. Godardov debut mal na pohľad ucelenejšiu štruktúru a tým bol cieľavedomejší a formálne zaujímavejší. Truffautova neurčitá odťažitosť miesená s cinefíliou na druhú stranu pôsobí dojmom diváckejšej a zábavnejšej alternatívy. Napriek tomu jeho rozháranosť pri podobnej dĺžke na mňa nedolieha tak uchvacujúco a dychberúco. Ale o to takmer určite Truffautovi ani nešlo. 80% (05.10.2014)

Čistý novovlnizmus v rukách mladého a odvážneho tvorcu. A je dobré, že vždycky, keď sa už konzervatívny hollywood nedržal svojich základných princípov a zabúdal na okrajovejšie škulinky života obyčajných a hriešnych ľudí, začali vznikať nové smery, objavovali sa nové možnosti a hľadali sa novátorské, alternatívne a originálne využitia krásneho slovíčka, zvaného film. A Pianista je presne tým prototypom nabúrania tradičných konvencii rozprávania príbehu, kedy nielen vidíme, ale sme prítomný v uzavretých štvrtiach francúzskeho veľkomesta a nevieme, na ktorý problém sa máme momentálne zameriať a pokiaľ vieme, že na skutočné vyslobodenie z útrap, je už pravdepodobne neskoro. Truffaut komplikovanosti a kráse filmu prispel dejovým twistom, moderným strihom, vnútorným monológom hlavnej postavy a nabúraním cenzúry. Preto je taký silný a nezávislý. Vznikol predsa z vášne. (11.10.2014)

,,NECH SI ŽENSKÉ HOVORIA ČO CHCÚ, CHCÚ STÁLE LEN TO JEDNO." ,,A ČO CHCÚ?" ,,LEN TO JEDNO." __ O Truffautovom pomerne známom filme viem už dlhšiu dobu a dlhšiu dobu som ho nemal potrebu vidieť. Napokon ma zlákalo jeho avizované vysielanie na ČT 2 a v rozšíreniu mojich diváckych obzorov napomohol aj EdaS-ov krátky, výstižný a pritom nič dopredu neprezrádzajúci komentár. Sympatická dĺžka je veľmi vítaná, pretože film sa v polovici láme do ,,akejsi inej roviny" a dovtedajšie zrozumiteľné pohodové sledovanie začne strácať svoj koncept. Už týždeň po zhliadnutí filmu si preto z neho mnohé nepamätám. Zaujalo ma Truffautovo režijné experimentovanie, kvetnaté dialógy pripomínajúce mi trocha Hrabala a Charles Aznavour je v úlohe pianistu určite dobrou voľbou. Celkový komplexnejší pohľad na videné si budem vedieť urobiť pri ďalšej projekcii, ktorú niekedy v budúcnosti uvítam. (755. hodnotenie, 73. komentár k filmu) (18.05.2017)