Copak je to za vojáka...

Mladýho Langmajera a Rodena v tomto filmu je radost sledovat. Úžasný film z prostředí československé armády, který vyniká především trefnými dialogy a humornými situacemi, které jsem si zapamatoval hned, když jsem to viděl poprvé. A to cvičení, sakra to byla paráda. Československý vojenský kult, na který se podívám kdikoliv, a který mě kdykoliv pobaví. Kouba, Tuma, Šlapetka a spol. 100%. (01.07.2013)

Další film z vojenského prostředí, který zbožňuji již od útlého dětství. Jiří Langmajer coby děvkař, rebel ale hlavně nejlepší paragán podal opravdu skvělý herecký výkon, kterým tak trochu zastínil i jak dobrého Karla Rodena – jeho postava mi moc nesedla, ale coby trenér mažoretek se osvědčil. Je ovšem pravdou, že mě se nejvíce líbila pasáž, při které se museli paragáni dostat až do kasáren a během toho je po jednom pěkně chytali policajti, armáda i myslivci. Ta lovestory okolo toho už byla zbytečná omáčka. Nicméně vždy se na to podívám rád znovu. (04.04.2018)

Keď film hodnotím ako čistokrvú akčnú komédiu, takže na ňu uplatním iné kritériá ako napríklad "snahu" o zachytenie skutočnosti, tak vlastne ani nemám čo vyčítať. Film totiž šlape od začiatku do konca zbesilým tempom podobne, ako lepšie diely Fast and Furious a rovnako ako tie nemá s realitou nič spoločné. Takže som sa rozhodol, že ho budem hodnotiť na základe zábavného faktora a množstva vrtulníkov a hotovo, socialisticko-propagandistickú stránku nechám tak. Podobný film? Ukradni čo môžeš s Joaquinom Phoenixom, aj keď ten bol predsa len odvážnejší... (08.02.2018)

Copak je to za vojáka..., i mne tato svižná filmová komedie ve své době uchvátila. S třicetiletým odstupem vnímám jeho nedostatky. A zanechává jistý pocit zklamání. Příběh v podstatě neexistuje, vše se ve zrychleném tempu žene v dychtivosti vpřed ve jménu akce a zodpovědnosti. Romantická linie je hloupá, což zdrženlivost sukničkáře posouvá až do nepřirozeně strojené roviny. Naštěstí zůstal humor, ztřeštěný nadhled, radost ze života a několik úchvatných hereckých etud. Hlavní postavou odlehčené filmové komedie je výsadkářský svobodník Milan Kouba (velmi dobrý Jiří Langmajer), novodobý bohatýr socialistické společnosti. Životem se především baví, k výsostnému postavení mu slouží vojenské dovednosti a nebývalá schopnost přizpůsobivosti. Jen ukončení volnomyšlenkářského záletníka je jaksi nedomrlé a odbyté. Protihráčem je Koubův nadřízený kapitán Tůma (dobrý Karel Roden) v hysterické obraně vlastní profesní vážnosti i nejužšího rodinného kruhu. Pes, který štěká, nikdy nekouše. Hlavní ženskou postavou je Vlasta (zajímavá Veronika Gajerová), Tůmova sestra a poštovní úřednice, uchvácená výmluvným svůdníkem. Výraznou postavou je major Průcha (velmi zajímavý Vítězslav Jandák), velitel praporu, který jen s velkým sebezapřením snáší porážky při profesním soupeření. Z Koubových spolubojovníků: u prasat schovaný vojín Jiří Šlapetka (sympatický Pavel Hejlík), po autech létající vojín František Jirsa (Tomáš Valík), zdatně plavající vojín Štěpán Tekely (Václav Čížkovský), vášnivý řidič vojín Trůneček (Tomáš Karger) a svědomitý vedoucí skupiny četař Honza Dostál (Ivo Helikar). Z dalších rolí: bodrý náčelník Veřejné Bezpečnosti (Bronislav Poloczek), zmatená babička Evy (příjemná Miriam Hynková), Vlastina kamarádka Lenka (pohledná Vlasta Mészarosová), po něžnosti dychtivá stopařka (příjemná Ivana Vávrová), nespokojený vlakový průvodčí (zajímavý Mirko Musil), vychloubačný a neschopný vojín Kořínek (příjemný Michal Kocourek), či nenapravitelný vykradač chat (Svatopluk Schuller). Copak je to za vojáka...zuřivě vpřed, bez zbytečného otálení, zkratkovitě zůstává na místech akce, kašle na pevnou strukturu budování příběhu. A přece svým humorem i dnes pobaví. Dříve to byl fenomén, dnes pouze nenáročná oddychovka, s jejímž dávkováním by se měl mít divák na pozoru. (11.11.2017)

Klasická česká komedie z doby jak ji známe. A smějeme se těmhle filmům i do dneška. Vždy je na nich něco zajímavého. Takovéhle české filmy se povedou už jen málokdy a záleží na tom kdo je dělá. Aspoň jsme viděli jak to chodilo v té době a jak to chodí dnes. Langmajera moc nemusím, ale tady mě teda dostal. Každá česká klasika si zaslouží ohodnocení na 100%. (25.07.2010)