Kid

Třetí vánoční den se objevil konečně skutečně vánoční film. Ano, lze připomenout, že námět není původní, scénář že je více šablonovitý než tvořivý a to ostatní, že není než šarže. To všechno je pravda, v jejímž neprůstřelném štítě zůstane však i po tom všem kritikylití jedna sice malá, ale viditelná trhlinka. Trhlinka lidství, trhlinka konstruktivnosti a pozitivnosti, trhlinka dobra a světla. Jakkoliv to zní nepravděpodobně, existují stále lidé, kteří jsou s to se vyrovnávat se svými problémy, vítězit výhradně svou vůlí a pílí a prozařovat samy sebe skutečným lidstvím. Film PO ČEM ŽENY TOUŽÍ je ze stejného rodu. Starosti hořce bilancujícího středního věku tentokrát na sebe bere osmiletý Ratkin. V každém zrcadle se obraz lomí a pravé je v něm levé. To je pravda, ale také platí, že co je levé, stává se pravým. Zpochybňovat tyto prosté skutečnosti každého lidského života, tu věčnou frontu na touhu a štěstí, je možné právě tak jako se jim jiskřivě a duchaplně vysmívat. Ale když odezní zurčivý tok jedovatých hlášek a ostrovtipů, na dně zůstane to, k čemu se původně vztahovaly. Pozitivno a optimismus, naplněný, šťastně žitý a prožívaný život nejen náš, ale i těch okolo nás. Takový je smysl Vánoc. A nejen Vánoc. Lidského života vůbec. Hloubky jeho zdánlivých, protože prostých a jednoduše vyjádřitelných banalit, ve skutečnosti však hlubokých pravd. Pravd bez použitelné alternativy. (26.12.2008)

Sice je to taková blbůstka, ale člověk se u ní pousměje, ale hlavně to má i svoji myšlenku. Nejsem snad ani ještě dospělý a přitom si už teď uvědomuji, že v mém dětství se staly chyby, kuli kterým je můj život v těch kolejích v jakých je... Litovat toho? Ne - to nemá cenu, změnit ho můžu i teď, pokud budu chtít, ale pouze si uvědomuji, že nyní již bych některé věci v dětšství udělal jinak... Tahle myšlenka je však schovaná v komediálním fantazy dramatu což je škoda, kdyby byl film čistější drama oškrtané o komediální prvky, zbyla by hodnotná myšlenka (která by se ale vešla do krátkometrážního filmu... ) (26.12.2008)

Tak koho tu mame? Predne Bruce Willice, ktery hraje postavu bohateho odtaziteho chlapka bez srdce. Uzijem si ho, protoze Willis porad vypada, jako by byl teprve na zkousce (a tu roli nakonec nedostal). O tom ze by se Willis v tomhle filmu stal onim chlapkem (a ze se mu to parkrat ve filmu povedlo) nemuze byt ani reci.Kdyby byl obsazen nekdo jiny, vysledek mohl byt mnohem lepsi. Dale vidime Emily Mortimer, ktera hraje sekretarku zajimajici se o sveho sefa, a to presto, ze je to odtazity chlapek bez srdce. On je bohaty, tak mozna proto. Kdyby ji hral nekdo jiny, vysledek mohl byt mnohem lepsi. Dale nesnesitelny chlapecek neboli mlady Willis. Hrozna postava, hrozne obsazeni. Pak tu mame Turteltauba. Ovsem, kdyby byl reziserem nekdo jiny..znate to. A pak scenar. Tak ten mel byt lepsi zcela urcite. A pak jeste zminme hudbu. Ta je kupodivu jeste o neco malo horsi nez zbytek: stokrat prevarena, nezajimava a rusiva. Hezkou zabavu! (27.12.2008)

Disney prostě dělá filmy pro děti, ale dělá je takovým stylem, že se i dospělí mohou skvěle bavit. U mě se sice o dospělosti moc bavit nelze (je mě jednadvacet a stále mám tendenci koukat na měsíc a mít radost z toho, že na Štědrý den sněží), ale o to více alespoň ocením filmy typu THE KID. Celou první polovinu filmu je tady Bruce Willis tak nádherně na zabití, že kdyby divák mohl skočit do plátna/obrazovky/monitoru, tak by mu okamžitě pěkně natáhnul. Ale i přes to všechno, se na konci snímku nemůžete přestat usmívat, když postava Russe začíná měnit svůj život a dávat se dohromady. Pro mne Disney vždycky uměl točit příběhy, které předávají určité poselství a THE KID se k nim i přes mizerné, a dle mého neopodstatněně nízké hodnocení na CSFD, může bez problémů řadit. Klidně si dávejte dvě hvězdičky a staňte se image poradcem. Já dám tomuhle krásnému snímku hvězdiček rovnou pět a dál budu koukat na měsíc, protože je velký a krásně svítí :) (17.11.2010)

Takhle příjemného Bruce Willise si pamatuju snad jen z Moonlightingu. Mně se to líbilo. Skoro celou dobu jsem se usmívala. Děj hezky ubíhal. Člověk byl lehce napnutý, k čemu Russ směřuje. Romantickou stránkou to byla klasika, vše se dalo odhadnout z počátečních 5 minut, ale roztomilý konec mě dostal víc, než kdyby tam bylo nějaké monstrózní ukončení. Jak jsem už napsala, Bruce Willis byl děsný sympaťák, i jeho mladší verze jako okatý klučina byla fajn. Opravdu si byli docela podobní. (09.06.2016)