Režie:
Václav TáborskýScénář:
Sheila Miroslava OchováKamera:
Jiří KolínHudba:
Ferdinand HavlíkHrají:
Michal Wiener, Tomáš Novák, Pavel Pátek, Květa Hanušová, Zuzana Theuerová, Karel Meister ml., Miroslav Čadil, Miroslav Juroška, Ladislav Mrnka (více)Obsahy(1)
První hraný film dokumentaristy V. Táborského si vydobyl i mezinárodní uznání. Původní profesí byl režisér Václav Táborský dokumentarista, takže i do jeho hraného pokusu, vcelku neprávem pozapomenutého, pronikly dokumentární prvky v zachycení prostředí i pojetí zápletek. Vypráví o trojici dospívajících chlapců, vyrůstající v ne zcela příkladných rodinách, kteří se rozhodnou z obavy opřed trestem za záškoláctví opustit rodiče a postavit se na vlastní nohy. I když jejich výlet na vesnici, kde hledali nové uplatnění, netrval dlouho (a v tom lze spatřovat určitou mravoličnost), dokázali, že se umí o sobě postarat. Věrohodné je jak postižení vesnického prostředí, tak zejména herecké ztvárnění, opírající se o neznámé tváře... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (6)
Takový dobrodružství Toma Sawyera zasazený do Československa 60. let. Tři kluci zdrhnou, protože udělali nějakej průser (nějak jsem z filmu nepochopil, co tak strašnýho provedli), dostanou se do nějaký podivný vesnice a začnou tam pracovat v JZD. Nakonec na nějaký schůzi jednomu soudruhovi vostře nadiktujou, že je málo lidí a navíc soudruh traktorista musí jezdit s pofiderně opravenym traktorem, takže nemůže odvádět 100% práci. Druhej den je seberou benga a je konec. Jestli to měla bejt nějaká kritika, tak ta je velice opatrná a je jí tam hodně málo. Jinak je to úplně prázdnej film, ale ta hodinka se dá vydržet. ()
Tři spoužáci utečou z domu a chtějí si užít života, musí se nějak živit, tak pracují v nějakém JZD či statku. Na schůzi kritizují zdrátovaný traktor a jsou nějakým funkcionářem označeni za chuligány. Jde o jakýsi film spíše pro školní mládež jako by s pokusem o mírnou satiru. ()
Jako s knížkou -čtu a nic -čekám a pořád nic :-( Nějak to šlo mimo mě :-( ()
Taková ukolébavka... Sheila Miroslava Ochová za hru Útěk do větru byla poctěna Stříbrným lvem. ()
Celkem zajímavá sonda do duše tří mladíků, kteří se sice vzbouřili, ale tak nějak "únosným" způsobem. Dostanou se do zapadlé jihočeské vísky, kde okopávají řípu a opravují tranzistoráky, aby měli peníz na řídký guláš v místní hospodě. Měli by klid, nebýt tam nějakých holek, traktoristy, či předsedy, volávajícího svou dceru k večeři obecním rozhlasem. ()
Nebýt nové vlny šedesátých let a jejich civilního nudného a utahaného stylu, mohl by to být vtipný film, příběh to má. Kromě linky pro dospívající mládež je tu i kritika různých nešvarů: hlavně chybí náhradní díly na traktor. Jó to byly, pane, problémy - dnes by se musel natočit film o rozkrádání stovek miliard.. ()