Oskar Schindler

Pro lidi jako já, který má Schindlerův seznam jako základní stavební kámen filmového holocaustu je tento britský dokument z roku 1983 ( aktualizovaný 2019) o Oskaru Schindlerovi minimálně čtyřhvězdičková záležitost. Jako doplněk k Spielbergově filmu je to hodně silná záležitost, u které jsem si uvědomil, že ten pán byl ještě větší borec než ve filmu ( a naopak takový kápo Goldberg desetkrát větší svině ) a že ten film je přesnější než jsem čekal, dokonce i ta story, že se Schindlerovi podařilo dostat jmenovitě 300 žen po několika týdnech z Auschwitzu je pravda. Tři věci jsou hodně mimořádné k zapamatování 1) krom množství skutečných lidí z filmu, vypovídá zde i milenka Amona Goetha velitele koncentráku ( " určitě to nebyl sadista ") 2) Schindler jako agent Abwehru zajistil falešné polské uniformy pro komando, které zaútočilo na vysílačku v Gliwicích, čímž vznikla záminka pro rozpoutání II. světové války 3) jeho život měl daleko akčnější ráz než je ve filmu - např. při osvobozování žen z Osvětimy, vyslal svou českou milenku, aby se vyspala s důležitým velitelem a pomohla tak uspíšit nestandardní řešení dané situace. (08.05.2020)

O Oskarovi Schindlerovi je natočených viac filmov, ale pre nás predsa len rozhodujúce sú „Schindlerov zoznam“ a potom nasledujú dva takmer rovnaké Oskar Schindler jeden z dielne Veľkej Británie z roku 1983 a druhý z dielne USA z roku 2019. Dokumenty nám predstavujú život Oskara Schindlera v Československej republike a jeho blízky vzťah k Nemecku (od roku 1935 bol členom Henleinovej SdP  a neskôr začal pracovať v prospech Abwehru), čo neušlo pozornosti Československej rozviedke a v júli 1938 ho zatkli. Z väzenia ho zachránil Mníchovský diktát a jeho štatút politického väzňa. Stal sa jedným z prvých arizátorov a privlastnil si krakovskú továreň na smaltované výrobky. Táto bývalá továreň židovských vlastníkov dostala nové meno „Deutche Emailewaren-Fabrik“ a pracovali v nej Židia z krakovského ghetta. V marci 1943 došlo k likvidácii tohto ghetta a väzni boli presunutí do koncentračného tábora v Plaszowe. Odtiaľ si presunul cca 1000 väzňov do pobočného tábora u jeho továrne (ten patril pod KT Plaszow). Na jeseň pred blížiacou sa Červenou armádou bol tábor zlikvidovaný a väzni presunutí do jeho továrne v Brnenci. O osudoch 1098 väzňov a aj o samotnom Oskarovi Schindlerovi sa rozhodne viac dozvieme v knihách Jitky Gruntovej. Po vojne bol hľadaný Československom ako vojnový zločinec, celú dobu až do 60- tých rokov po ňom neúspešne pátrala naša rozviedka. Podarilo sa mu ukrývať takmer po celom svete, nakoniec sa usadil v Nemeckej spolkovej republike a nemecká vláda ho odmietla vydať do Československa ku spravodlivému potrestaniu. Na druhej strane je aj fakt, že Izrael v roku 1967 prehlásil Oskara Schindlera za „ Spravodlivého medzi národmi“ a dostal právo zasadiť strom v Aleji spravodlivých v Jeruzaleme. O rozporoch v jeho osobe si už musí vytvoriť úsudok každý sám. (08.06.2021)

Veskrze povedený pohled na roztodivnou osobnost, která bez ohledu na své motivace zachránila tisíce životů. (26.03.2022)

Po tolika letech od konce války se opravdu složitě soudí myšlenky a činy jakékoli osoby, které jsou rozporuplné a to Oskar Schindler opravdu byl. Na jedné straně to byl on, kdo poskytnul Hitlerovi záminku pro útok na Polsko. Na druhé pak ale zachránil více jak tisíc lidí. A nutno říct, že zrovna nemusel. Jak je slyšet v dokumentu často riskoval a několikrát sám skončil ve vazbě. Že si finančně přišel na své je věc druhá, ale i to se mu po válce vrátilo jako bumerang. Protože nikdo z nás tam nebyl a nezažil to, nemyslím si, že je správné soudit tohoto muže. Rozhodující je, že sami zachránění jsou mu vděční a považují ho za hrdinu. Byla taková doba, nedalo se s tím moc dělat a pokud pomáhat chtěl, musel to dělat chytře. Podobných rozporů nemáme sami zatím vyřešených třeba z doby komunismu. Ještě dodám, že možná O. S. konal čistě ze sobeckých pohnutek, ale to je zachráněným srdečně jedno. Kdyby každý zachraňoval životy lidí čistě z pudu sobectví, nebylo by i tak na světě lépe? Dokument se opírá především o svědecké výpovědi a archivní materiály a je kvalitně zpracován. (16.03.2022)

Snímek nasadila Česká televize v roce 2020  s informacemi, že se jedná o film z roku 2019. Nejedná, jedná se o tento snímek z roku 1983, zvláštní že informace o vzniku roku se objevují i v titulcích filmu.Mohlo by se tedy jednat o nějakou rekonstrukci zapomenutého snímku, dříve se používal termín znovuobnovená premiéra. (09.05.2020)