Svět zítřka

Žil byl pan Kerry Conran, rodilý Američan, který měl nade všechno rád comicsy s Buckem Rogersem a dieselpunk a meziválečná léta vůbec. A tak jako už řada respektu hodných mužů a žen před ním, vydupal z ničeho dostatek všeho, co bylo potřeba, aby ukecal mimo jiné Aurelia De Laurentiise (Dinova synovce) do produkce VELKÉHO "tribute to" kompletně počítačového retroscifáče. Takového, ve kterém by se hodně (a rychle) létalo, střílelo, přesvěcovaly se oči hrdinů, kteří budou jako vystřižení z propagandistických tiskovin, a kteří se nikdy (kromě posledního záběru;)) neušpiní ani nezraní, a k tomu se budou vtipně špičkovat (a budou stateční, zlatoloknatí a rudortí a blablablabla, to by bylo ještě na dlouho). A v němž se taky bude na pár okamžiků oživovat legendární Sir Laurence Olivier...tedy jenom jeho hlava;) A přesně takový film vznikl...tak jako spousta jeho ideových vzorů je plný nesmyslů v rovině základní logiky, času i prostoru, nerespektuje žádné technické ani jiné limity, a navrch je v něm asi na pět minut jednooká Angelina Jolie v uniformě a skafandru (ne těsném). Je na vás, jestli na něj budete zírat s otevřenou pusou, ideálně plnou popcornu, a budete se bavit tak jako to ve své době (kdy jim bylo max. dvanáct) dělali vaši dědečkové a babičky. Já přesně tenhle úmysl měl - a nevyšlo to. Přišlo mi to příliš daleko za hranicí toho, kde by pro mě film ještě fungoval. V téhle podobě je pro mě za frašku a od poloviny už pro mě byl vcelku slušným utrpením. Jelikož zásadně hodnotím subjektivně, dám mu 60%, protože je tak jedinečný a správným způsobem líbezný, ale už ho nikdy nechci vidět...rozhodně ne vcelku. (08.01.2012)

Nezapomenutelné sci-fi, které zobrazuje tak trochu jiný svět s tak trochu jinačími lidmi spojené v dost dobře divném grafickém hávu, kombinující černobílý objektiv ze třicátých let, postmoderní modré plátno a komiks, ano komiks. Autoři se pokoušejí o něco jiného a sází do svého projektu všechno. Je totiž těžké se postavit něčemu, co se jen tak nevidí, nebo o co víc, nikdy se nevidí. Takhle můžu s čistým svědomým říci, že se jim to povedlo na výbornou. Točili to proto, aby diváky zabavili a překvapili něčím jedinečným, což se skutečně stalo, jenže je to to jediné, co si ti diváci zapamatují a to je možná chyba. Řekl bych, že Svět zítřka je takový Metropolis současnosti. Jeden z mála ve své kategorii a proto dosud tak jedinečný. --- Mohli bychom, aspoň jedinkrát, umírat bez toho všeho hádání kolem? (26.10.2007)

Záměrná esence demence. Nechápu, proč chce někdo něco takového točit, ani proč se na to chce někdo dívat. Jako pokus o naivní dobovou noir scifárnu úspěšné, jako film, který má obstát u diváka 21. století, jednoznačný epic fail. U většiny dialogů jsem umíral pomalou a bolestivou smrtí, být film o půl hodiny delší, tak bych sem již tento komentář nenapsal. (04.08.2010)

Velmi zajímavý nápad - pomocí nejnovějších technologií natočit film, který by vypadal jako starý... Ovšem tahle nostalgická pocta starým sci-fi filmům se vážně povedla. Nejen po úchvatné, či spíše kouzelné, vizuální stránce, ale i co se týká příběhu, který je milou variací/ citací/ parodií na filmy, nejen ty již zmiňované starší. Plus několik opravdu povedených malých žertíků a vtipných situací. (07.11.2004)

Ten příběh je fakt hodně slabej a velmi lehce předvídatelnej, ale nedá se říct že by byl nudnej, i když se tam pár takovejch míst najde. Ale docela hodně mě zlamaly triky, všechno vypadalo strašně uměle a komiksově, ale možná to tak tvůrci chtěli. A taky si mohli odpustit ten vybledlej obraz aby to vypadalo že to je jako stará doba, to mě taky nijak zvlášť nevzalo. Co se týče herců, tak jak Jude Law tak i Gwyneth Paltrow jsou dobrý, ale je docela škoda že nedali větší prostor Angeline Jolie, protože je tam cca 10 min a to je na to že je psaná jako jedna z hlavních hereček docela málo. Možná jsem čekal víc, ale rozhodně se nedá říct že to je špatný. Je to spíš 3,5 než 4 (20.04.2005)