Režie:
Ludvík RážaScénář:
Ondřej VogeltanzHudba:
Ladislav SimonHrají:
Roman Skamene, Josef Bláha, Ladislav Pešek, Petr Kostka, Martin Růžek, Miroslav Macháček, Ota Sklenčka, Vladimír Šmeral, Marie Rosůlková, Naďa Konvalinková (více)Obsahy(1)
Dvoudílný televizní film byl natočen v roce 1971 podle stejnojmenného románu Marka Twaina. Příběh, v němž náhoda svede dohromady dva chlapce, podobné si jako vejce vejci, a způsobí tak v jejich životě zásadní změnu, se odehrává v Anglii v době panování Jindřicha VIII.. Fantazie velkého vypravěče si trochu pohrála s historií a vytvořila pohádku, ve které, jak už to bývá, vyhrává dobro nad zlem... Jednoho podzimního dne se v Londýně chudé rodině narodí chlapec. Ve stejnou chvíli se na svět přihlásí miminko stejného pohlaví i v královské rodině. Následníka trůnu pojmenují Edward, chudému děťátku dají jméno Tom. Uplyne nějaký čas… Tom se vloupá do domu královského dodavatele, aby ukradl zásoby. Vyruší ho však stráž. Nepodaří se mu prchnout, a tak se schová do koše. Zásobníci jej odnesou na hrad. Dostane se tak až do koupelny samotného prince Edwarda, kde se oba chlapci setkávají… Co se stalo, když si mladý princ vyměnil šaty se svým chudým dvojníkem? Princ se rázem stal jedním z nejubožejších, zatímco chuďas je postaven před nesnadný úkol panovníka, a oba tak poznávají svou Anglii z jiné stránky, než ji dosud viděli. Edvard zažívá ústrky mezi spodinou a jen jeho věrný mužný ochránce Hendon je mu oporou, za což se mu mladý panovník odmění, když se role v závěru filmu opět obrátí. Každý z chlapců je tak o poznání bohatší a traduje se, že za vlády Edvarda se stala Anglie k lidem přívětivější. (Česká televize)
(více)Recenze (86)
Noir pochmurná a maniodepresivní atmoška, mlha a temnota, sychravo. Deprese! Takové dojmy na mě syčí z obrazovky, když dávají Prince a chuďase. Tohle se skutečně povedlo. Roman Skamene jednou zaválel. Teď se válí někde jinde, a to na nejzazším okraji českého herectva, a tam také patří. Jen tady ho jaksi strhla vyjímečnost toho snímku. ()
Špičkové dílo naší původní televizní tvorby pochází z poslední fáze jejího zlatého věku, kterým bezpochyby byla šedesátá léta. Nemá smysl dodávat - když už to tu výstižně napsali jiní - , že jde o dílo špičkové s vynikajícími hereckými výkony a špičkovou režií. Protože pohádková tvorba a díla pro mládež i v následujících letech byla významně mimo pozornost cenzury ÚV KSČ, vzestup úrovně, dosažené v již řečených šedesátých letech, se nikdy zcela nezastavil a je jistě nechtěným paradoxem, že se tak stalo až na začátku devadesátých let. Černobílá barva je užívána i dnes tam, kde jde o zájem na ozvláštnění autorského záměru. To plně platí i pro PRINCE. Důležitá je také sociální nota, v inscenaci zdaleka viditelná, která tvoří jakousi její ideovou páteř, aniž by narušila výrazněji Twainovu literární předlohu. Buďjakbuď se jedná o výrazný, osobitý český příspěvek k závažnému tématu anglické historie posledních Tudorovců. Tím spíš je nepochopitelné, jak takový nadčasový i divácky vděčný skvost může míjet DVD nosiče. Je to škoda pro celou diváckou veřejnost. ()
Spolu s Páni kluci zřejmě nejzdařilejší adaptace literáního díla Marka Twaina. Dětská a přece nečekaně syrová podíváná, která zůstává přitažlivě pohádkově dobrodružná a přitom je nečekaně ponurá a temná ve vykreslení sociálních poměrů chudiny a kupodivu i šlechty. Scéna soudu, kde kupec přes soudcovo naléhání trvá na škodě čtrnácti pencí, čímž Toma podle tehdejších zákonů odsuzuje k smrti, patří k nezapomenutelným, stejně jako Milesův povzdych: „Pane Bože, nepovedl se ti tenhle svět,“ kdy člověka doslova zamrazí. Mladý Roman Skamene podal v dvojroli Toma a Edvarda skvělý výkon, pro mne se však kdysi, coby malého kluka, stal nezapomenutelným hrdinou především Petr Kostka v roli Milese (hlavně kvůli němu jsem se také chtěl po letech znovu na film podívat) a zůstal jím dodnes i když se pohled na jeho hrdinsktví posunul už trochu jinam. ()
Všechna čest ČT za odvahu a velkorysost, s níž se kdysi pustila do natáčení tohoto anglického historického příběhu. S velkým potěšením se na tuto dobrodružnou pohádkovou adaptaci románu Marka Twaina dívám, kdykoliv ji v televizi dávají. Škoda jen, že to není tak často, jak by si zasloužila. Precizní dobová výprava i stylová hudba, skvělé herecké obsazení a strhující příběh. Známé herecké osobnosti i zcela neznámí komparsisté podávají nadšené a působivé herecké výkony, jaké se už dneska nevidí. Emotivním způsobem zahrál dvojroli mladičkého prince Edvarda a chuďase Toma tehdy sedmnáctiletý Roman Skamene. Řekla bych, že to byl jeho životní výkon. Jsem ráda, že film o svátcích znovu dávali a i když jsem si musela přivstat, nelituji, protože ani o půl sedmé ráno pro mne neztratil své kouzlo. ()
Jedna z nejlepší TV inscenacích, přesto že studiová záležitost skvostné... Jindřich VIII. (Ota Sklenčka) dává rozkaz lord Hertfordovi (Vladimír Šmeral) aby jeho syn princ Edward byl okamžitě uveden do knížecí hodnosti. Hodnost knížete byla v monarchii vyhrazena výlučně příslušníkům nejstarších a nejurozenějších rodů s bezvadným rodokmenem. Miles Hendon (Petr Kostka) říká že jeho otec je baronet. Baronet je šlechtický titul, udělovaný výhradně britským panovníkem. Je udělován dědičně, vždy pro hlavu rodu, přičemž titul zásadně dědí nejstarší syn. Edward VI. (Roman Skamene) byl synem Jindřicha VIII. a jeho třetí manželky Jany Seymourové, která krátce po jeho narození zemřela. Králem byl korunován v pouhých 10 letech a umírá o pět let později na respirační onemocnění. ()
Galerie (2)
Zajímavosti (5)
- Slepého pobudu mluví Josef Větrovec. (sator)
- Miles Hendon (Petr Kostka) říká, že jeho otec je baronet. Baronet je šlechtický titul, udělovaný výhradně britským panovníkem. Je udělován dědičně, vždy pro hlavu rodu, přičemž titul zásadně dědí nejstarší syn. (sator)
- Jindřich VIII. (Ota Sklenčka) dává rozkaz lordu Hertfordovi (Vladimír Šmeral), aby jeho syn princ Edward byl okamžitě uveden do knížecí hodnosti. Hodnost knížete byla v monarchii vyhrazena výlučně příslušníkům nejstarších a nejurozenějších rodů s bezvadným rodokmenem. (sator)
Reklama