Rabbits

Je to v jednom záběru, nic se tam skoro neděje, má to real-time duch, banální dialogy na sebe nenavazují a celkově je to uplně o ničem. Ale ta hudba, ta atmosféra, ten nápad, ta scéna a jednoduchost to je to, co dělá z tohohle počinu něco mrazivě krásného a inspirativního. Někdo může namítnout, že kdyby to neudělal Lynch, tak se to rázem ocitne v propadlišti filmových dějin a ani pes by to neočuchal. Ale stačí se nechat vést netradičním kouzlem téhle "lynchoviny" a změníte názor :) (13.11.2008)

Položme si otázku čo sú vlastne Rabbits? Mysteriózny sitcom ? , kraťas , ktorý sa ani neberie vážne? ,pohľad do sekvencie Lynchovho podvedomia? Filmy Davida Lyncha sú proste iné a to sa mi na nich páči .Toto ale ide vážne mimo mňa ... Lynch je uznávaný režisér,ako u širokej verejnosti tak aj u mňa.Prečo si teda kaziť jeho režisérsku filmografiu takýmito bludmi ?! (12.12.2008)

Zajace. Úchvatná demonštrácia obsažnosti ticha. Sériou monotónnych výstupov nasnímaných z jediného a meneného miesta sa dostávame do pozície voyerov sledujúcich stojatý život rodiny s ľudskými telami a zajačími hlavami, obývajúcej strohý a neosobne zariadený byt, chladne unifikovanú miestnosť bez identity.......... Snímka pomaly a ticho prestupuje do viacerých obsahových a interpretačných rovín, pôsobí ako mystická satira na populárne sitcomy a zároveň sugestívne evokuje prázdnotu bežného (rodinného) života, vyobrazeného s dávkou depresívnej absurdnosti, odosobnenosti, snovo naboptnanej odcudzenosti......... Atmosféra filmu je priam kafkovská, vynára sa spomienka na Lynchov citát z obdobia debutovej snímky ERASERHEAD: „Jediný človek, ktorého by som bral ako brata, je Franz Kafka." Lynch nie že by zaujímavo balansoval na hrane absurdna a reality, on oba (proti)póly organicky spája, vytvára konzistentnú homogénnu zmes, surreálny svet parafrázujúci a simultánne zaklínajúci ten náš.......... Použité výrazové prostriedky sú introvertné, uzavreté v sebe, do seba. Dlhé statické zábery, riedky strih a jedna jediná pozícia kamery, uťahaný hudobný sprievod so sitcomovým, disonantne nasamplovaným smiechom plaziacmi sa pod pomalou, až statickou naráciou, nesúvislá niť riedkych dialógov a replík postáv poväčšinou temne nonsensového charakteru vytvára silne cyklicky tiesnivé miniuniverzum jednej izby ,akoby zvláštne povedomej miestnosti, klaustrofobickej mory, ktorú síce sledujeme z vzdialenosti, no napriek prvotnej odmeranosti sa nevyhneme jej senzibilnému pôsobeniu, presahujúcemu do hypnotických rovín. (22.07.2013)

Film je pohyb. FILM JE POHYB! Mám chuť za tohle Lynche zlynčovat. Za celých dvaačtyřicet minut se vystřídají pouhé čtyři pozice kamery, přičemž dvě z nich jsou pouze jednou se objevící prostřihy (na telefon a na dveře) a další dvě od sebe prakticky nelze rozeznat! Viděl jsem téměř všechny Lynchovy filmy, krátkometrážní i celovečerní a většinou se mi hodně líbily. Tohle je přinejmenším pro mně to nejhorší a hlavně NEJNUDNĚJŠÍ, co kdy Lynch natočil. (27.08.2008)

Tak tohle bylo vážně opravdu „zvláštní“. David Lynch a jeho tvorba mě dokáží vždy doslova „uhranout“ a ještě dlouho uvažuju nad tím, co jsem právě viděl, ale tohle jsem taky ne zcela pobral. Sledovat tři herce v maskách králíků jak vedou opravdu netradiční debatu, která se snad ani nedá pochopit – u čehokoliv podobného bych už dávno chrápal – tak to byl teda odvaz. Doslova jsem se do toho zažral. Mé měřítka hodnocení jsou většinou dost tvrdá, ale tady vážně nevím, jak tohle „veledílo“ ohodnotit. V mnoha podobných případech (no když nad tím uvažuju, tak něco podobného asi moc k vidění není), bych hodil rovnou do odpadu, ale tady jsem si prostě připadal, tak trochu jako blbec, který se nechal strhnout atmosférou, ačkoliv by chápal co se děje kolem…Tentokrát jsi mě Davide vážně dostal a to se mi líbí… (13.02.2014)