Battle Royale II: Requiem

Kouzlo prvního dílu se skoro úplně vytratilo, a to je asi největším mínusem tohoto pokračování. Původní myšlenka psychologického nátlaku na nevinné studenty, kteří pod tíhou okolností jsou nuceni bojovat a zabíjet se mezi sebou vyšuměla do prázdna. Tehdy se roztomilé dívky změnily v krvežíznivé bestie, které neznali slitování a z třídních šprtů vrahové drsňáků. Tentokrát šlo jen o samé střílení, výbuchy, nepřehledné umírání studentů, které jste ani pořádně nerozeznali a mnohdy neumírali po jednom, ale ve skupinách. Další blbostí jsou obojky z výbušninou. Zatímco v jedničce byly spíše na lokalizování jejich pozic, tady se stali nejčastějším způsobem smrti. Nevím na co tam tedy ty děcka posílali, když vybuchovali jeden za druhým jen proto, že byli z někým napojení. (12.11.2009)

,,Battle Royale II: Requiem" je prekvapivo prvá pol hodina určite veľmi pútavá. Vrátime sa k tomu, čo  bolo v prvom filme, vidíme skupinu nevedomých školákov unesených vládou a, samozrejme, hystériu, ktorá vedie k tomu, že pár detí skončí  mŕtvymi. Hoci je to takmer úplná kópia prvého filmu (máme tu hádzanie noža, explodujúce náramky na krku atď.), funguje to, pretože prvý film fungoval a fanúšikovia pôvodného diela si to nepochybne užijú. Avšak tu všetky pozitíva končia. V skutočnosti pokračovanie preberá väčšinu nápadov z prvého filmu a opätovne ich používa. Od nebezpečných zón až po šialeného učiteľa, ktorý sa teší z toho, že jeho deti sú zmrzačené a zabíjané. Jedinou novou myšlienkou vo filme je „hra s náramkom na krku“, ktorá zahŕňa vzájomné prepojenie rozbušiek, takže ak váš partner zomrie, tak zomriete aj vy. Hoci je to celkom dobrý nový nápad, nedáva to zmysel... vidíte vládu, ktorá chce, aby tieto deti zabili Nanaharu, tak prečo im to sťažujú? Prečo ich neposlať s armádou tankov a neskoncovať s tým? Prečo rovno nebombardovať ostrov napalmom?  Ako vojnový film je to zaujímavé, ale po scenaristickej stránke ho považujem za smiešny a nezmyselný, ktorý nemá logiku a dialógy sú strašné nudné. 5/10 (19.10.2022)

Natočit pokračování filmu s tak originálním námětem, aby zároveň nezůstalo jen u pouhého okopírování, je těžké. A přestože se režie alespoň na chvilku znovu zhostil Kinji Fukasaku, kvalitu prvního dílu rozhodně neudržel. Souhlasím s ostatními, že se film rozjíždí dost slibně a chystá se další pěkná vyvražďovačka mezi žáky, jenže pravidla jsou tentokrát jiná a musím říct, že celá pointa soutěže je strašně chatrná. Scénáristé měli na scénář zřejmě hodně málo času, protože je tam neuvěřitelné množství nelogičností a všechno je to upraveno tak, aby se tam prostě střílelo, umíralo a tekla krev. Ale nelogičnosti by ani tak nevadily. Co jsem totiž opravdu nesnesl, bylo přehrávání (už v prvním díle to byl děs). Hlavně co se týče hlavního hrdiny z řad žáků. Jeho neustálé řvaní a naštvaná tvář mi od začátku lezla na nervy. Taktéž umírání jednotlivých studentů, které probíhalo téměř pořád stejně (umírání, seběhnutí ostatních nad umírajícím, poslední povzbudivá slova umírajícího a pak už jen řev a vyběhnutí několika nasraných jedinců do boje). Ale musím také něco pochválit a to je v první řadě skvělá hudba a taktéž některé akční momenty. BR2 se prostě s jedničkou srovnávat musí a vyšlo jako hodně nepovedené pokračování, které se snažilo vypadat úplně jinak, bohužel za cenu mnohem horší kvality. Zklamání... (A pro fanoušky Takeshiho Kitana upozornění, že se mihne jen v jedné scéně. Teda takové zanedbávání hereckého umu se jen tak nevidí;)). (25.11.2004)

"Ještě více krve, ještě více emocí". ____ Zatímco první díl byl více méně originální napínavá vyvražďovačka, díl druhý je mnohem spíše akčním/ válečným filmem; z mnoha studentů vyteče mnoho litrů krve. Nekoná se souboj o přežití, nyní se bojuje v zájmu ideologií (a chápu, že to spoustě lidí může vadit). Nemyslím, že má smysl vytýkat filmu některé nelogičnosti, mně nepřipadala logická ani zápletka jedničky. Možná že naopak mi dvojka přijde logičtější - Nanahara Shuya vyhlásil válku dospělým, proto proti němu posílají děti. ___ A proč hodnotím hůře než první díl? Prostě se mi napínavá vyvražďovačka líbila více než ideologický válečný film. (16.10.2004)

Huuuh. Nářez, jízda od začátku do konce. Nebudete litovat! Kdykoli jakékoli postavy promluví, naskytne se příležitost vychutnat si učebnicový příklad osvědčeného japonského patosu, mnohokrát se pobavíte nad očividnými filmařskými kiksy, umíracími akčňáckými klišé: "Takahamoro, nééééééééééé, BUŠ SPPLAŠH, BUMBUM", srdcervoucími myšlenkovými výlevy těsně před smrtí, náhlému zmizení nepřátel právě při srdcervoucích scénách. To je jen malá ochutnávka z této perly, no a ten konec, ten je...překvapivý...potlesk si zasluhující... (01.04.2006)