Pan Batignole

Svižně a šarmantně (snad i za války je to možné) natočený film. Gérard Jugnot skvělý jako herec i režisér. Přestože v něm objevují (téměř bez výjimky) standardizované charaktery a jsou také tak vykreseny, nejde předvídavost děje na úkor příjemného pocitu z postavy pana Batignola, kterého lze charakterizovat jako "obyčejného Francouze bez smyslu pro umění". Jeho proměna (pokud lze o nečem takovém mluvit) vychází z jeho podstaty: prostě okolnosti mi znemžňovaly být tím, čím jsem. (14.01.2022)

Na tomhle filmu je krásné, jak je podán. Hlavní hrdina je vystaven několika vyjímečným životním situacím, kdy vzhledem k době a okolnostem jedná tak, jak by normální člověk bez přemýšlení jednal. Ale na konci, když si zrekapitulujete, co všechno vlastně dokázal a čím si prošel, musíte smeknout. Filmařsky je to ale lepší průměr. 70% = 4-/5 (06.09.2010)

Citlivě zpracované silné téma spolu s dojemným příběhem, který mě nemohl nechat chladným, jsou z mé strany určitě hlavním důvodem pro velmi pěkný filmový zážitek a vysoké hodnocení i v případě, že jde o snímek, který asi nikdo nemůže považovat za něčím objevný a přelomový... ale má v sobě srdce... obrovské srdce a duši – a to je jeho hlavní předností. Přestože těch filmů o statečné záchraně židovských dětí jsem už viděl víc, dokážou mě příběhy na tohle téma znovu dostat a zasáhnout. Musím říct, že Gérard Jugnot mě tímto filmem mile překvapil, naposled jsem od něj viděl totiž Scout toujours (1985), kde si Jugnot skoro celý film ještě uzurpoval čistě pro sebe a kde na mě pořádně zapůsobila až poslední třetina. Tak Pan Batignole pro změnu na mě takhle silně zapůsobil po celý film, je tu vidět, že se Jugnot za těch 17 let někam i jako režisér posunul, navíc i s dětskými postavy se tu tentokrát výrazně pracuje po celou dobu, humor slouží často spíše k sympatickému odlehčení jinak společensky posmutnělé nálady v době pronásledování Židů za 2. světové války a v správně zvolené míře do filmu určeného pro celou rodinu přesně zapadne. Malý Simon i dvě sestřenice si mě už od pohledu získali a hlavní dospělácká postava p. Batignola dlouhou dobu zaujala minimálně charakterním přerodem s neustálým váháním nad správným rozhodnutím mezi tím, co káže srdce či naopak rozum a povinnost. POZOR, SPOILER! : Trochu mě na filmu vzhledem k rodinnému žánru zaskočil moment syrového zabití nastávajícího tchána rodiny, resp. možná mi přišlo trochu nedotažené, že když už se tu tak kontroverzní motiv v souvislosti s hlavní postavou objevil, že se později k němu film už nevrátil... ve výsledku ale spíše jedna malá piha na kráse. [85%] (13.04.2022)

Velmi příjemné překvapení! Celkově dramatický snímek s mnoha komediálními prvky vcelku působí jako zdařilý protiválečný snímek. Zvláště Češi musí najít ve snímku mnohé styčné body s vlastní zkušeností s protektorátem a kolaborací. Zpočátku je osůbka pana Batignola skoro až nenáviděníhodná, když zapříčiní zánik celé židovské rodiny. Ba co víc, ještě jim zabere jejich byt! Avšak nečekaný útěk z transportu chlapce této židovské rodiny zpět do jejich bytu postupně mění názory a myšlení pana Batignola natolik, že se dokonce sám v obhajobě prohlašuje na četnické stanici být Židem! Svědomí mu nakonec ukázalo správnou cestu navzdory potenciálnímu udavači zeti, prospěchářské manželce, navzdory okupaci a válce... (23.09.2009)

Pohled na válku jinýma očima. Základ je podobný jako v Obchodu na korze. Loajalita pana Batignole ovšem končí s příchodem Simona. Při prvním setkání je Batignole jako Goldoniho sluha dvou pánů. Přestože má divoké sny (podříznutí řezníka působí morbidně), dokáže se rozhodnout správně. Hledání cesty pana Batignole k židovským dětem a jejich společná pouť do vysněného Švýcarska nabízí přes tragiku doby a příběhu i humornější scény ze života. (24.09.2009)