Základní instinkt

Upřímně řečeno moc nechápu všeobecný nadšení z tohoto filmu. V roce 1992 možná byla známka punku natočit film, kterej je plnej sexu a Sharon Stone se tam v jednom kuse ukazuje nahá, jenže dneska (v roce 2008) to na mě žádnej extra dojem neudělalo. Podle mě je to celkem průměrná detektivka, která v době vzniku působila možná kontroverzně. Mě to neustálý šukání nějak nebralo, takže většinu času to ubíhalo dost pomalu, ale později jsem se přecejenom dočkal nějakýho toho překvapení a zajímavýho rozuzlení ve finále. Film mě zaujal ještě jednou věcí. Mam totiž rád filmy, kde probíhaj honičky v ulicích San Francisca. Na Bullitův případ to samozřejmě zdaleka nemá. A dost otravná mi přišla hudba - jednotvárný fidlání na housličky. Jsem rád, že jsem tento slavnej film konečně viděl. Nebylo to špatný, ale že bych to musel vidět znovu, to zrovna ne. (15.08.2008)

Sharon Stoneová na vrcholu sil - jak hereckých tak i těch ostatních;) Nicméně sluší se podotknout, že i Jeanne Tripplehorn má dost co nabídnout. Ale dost o vizuální stránce věci:) Základní Instinkt je zřejmě poslední dobrý film od Paula Verhoevena. Zajímavé postavy, spletité vztahy, prostě skvělý thriller. A snad ode mě nikdo nečeká, že zapomenu zmínit to erotické dusno?:) Plus atmosférické dílo pana Goldsmithe...po celá léta jasných 80%. (09.02.2003)

Démonický film. Skutečně jiné stručné charakterizování tohoto skvostu mě nenapadá. Verhoeven je přesně ten typ režiséra, který si s danou látkou dokáže poradit na jedničku a tady přesně tak učinil. Temná depresivní atmosféra je úchvatná a nic netušící divák snad ani nemůže napětím vydechnout. Herecké výkony strhující a scénář bez diskuze geniální. Božský Jerry Goldsmith exhibuje na plné čáře a dost možná je právě toto dílo jeho vrcholné. Skvostná pocta žánru noir a jeden z vrcholů kinematografie. Další z mnoha uměleckých děl, kterých v letech devadesátých vzniklo nespočet. (07.12.2003)

Další kultovka, kterou jsem tady doposud neměl ohodnocenou i když je nezapomenutelná, zejména díky gymnastice s nohama, kterou tam madam Sharon provádí. Jo, jak jsem tenkrát byl rád, že je v kině tma. V roce 1992 tuším ještě nebyla viagra, ale to nevadilo, protože chlapi měli Sharon. Ono nejde jen o to jak tady vypadá, co si oblíká, ale třeba i tón jejího hlasu v jedné větě alá flirtovní nevinná holčička a hned v druhý alá chladná potvora. Jak Michael, tak Sharon svoje postavy zahrály opravdu naprosto dokonale. Jediný co mě při jedný šukačce přišlo až komediálně teatrální byly postsynchrony vzdechů. Nicméně to jsou samozřejmě už mikrodetaily, který nehrají žádnou podstatnou roli v celkovým zážitku, který je i po x projekcích absolutní. Mistrovská atmosféra a kdo bude tvrdit, že Jerry Goldsmith není hudební genius, tak asi tenhle film dobře neposlouchal. (05.01.2019)

Úplně živě vidím spisovatelku Agathu Christie, jak sedí ve svém koženém křesílku a se zaťatýma pěstma sleduje Basic Instinct. Plným právem se bojí toho, aby ji nyní nepovažovali za ženu, vymýšlející si své knihy na základě pravdivých událostí. Vlastně by se měl bát každy spisovatel. Vždyť tenhle film, plný sexu, chtíče atd. ukazuje to, co nikdo nechce vidět (ba jo, kaťata Sharon Stone určitě ano). Tenhle film není pro mě jen ukázkou perfektně zvládnutých hereckých výkonů, pro mě je především vzorem při vyprávění na téma: "Perfektně zvládnutá atmosféra byla...". Takové jiskření je neuvěřitelné a Sharon zahrála svou zvrácenou Catherin jedním vrzem a předčila v mém jasnozřivém voku i Douglase... A to je co říct (31.10.2008)