Režie:
František VláčilKamera:
František UldrichHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Petr Čepek, Emma Černá, Jan Vostrčil, Jana Krupičková, Pavel Landovský, Lubomír Tlalka, Miloš Willig, Karel Hábl, Zdeněk Mátl, Alžběta Frejková, Josef Němeček (více)Obsahy(1)
Petr Čepek v příběhu z doby, která nepřála ani lásce, ani soucitu. Do severomoravského pohraničí těsně po druhé světové válce přijíždí příslušník zahraničního odboje Viktor Chotovický. Ve zchátralém sídle, jehož správou byl pověřen, se setká s dcerou majitele továrny, Němkou Adelheid Heidenmannovou, která zde čeká na odsun. Rozporuplná doba však nepřeje ani jejich lásce, ani soucitu...
První barevný film režiséra Františka Vláčila podle stejnojmenné novely Vladimíra Körnera je hlubokou sondou do vztahu mezi mužem a ženou, kteří nejsou schopni komunikovat, domluvit se. Příběh sám i režisérova virtuozita, založená na vytříbeném výtvarném vidění, řadí tento snímek k tomu nejlepšímu, co bylo o poválečné době natočeno. Vrcholné herecké výkony předvedli Petr Čepek a Emma Černá v hlavních rolích.
(Česká televize)
Videa (2)
Recenze (246)
Po Údolí včel moje druhé filmové setkání s Františkem Vláčilem. Pomalejší začátek filmu mi nevadil, připravil vhodnou půdu pro další děj (ani potom snímek nikam nespěchal, ale v komorním dramatu jako je třeba tohle, na tempu podle mě nezáleží). Vztah mezi Viktorem a Adelheid byl neobyčejně zvláštní, ale zatímco motivy chování poručíka mi přišly celkem pochopitelné, postavě německé ženy jsem porozumět nedokázal. To však nic nemění na faktu, že oba hlavní představitelé byli výborní a ikdyž zde nebylo moc dialogů, jejich emoce mluvily za ně. Jinak hudba spolu s kamerou dokázaly navodit tu správnou pochmurnou a zoufalou atmosféru, navíc symbolický konec "hezky" uzavřel toto zvláštní dílo, které já hodnotím 4*. ()
O tom jak vyhrát válku, zachovat si trochu citu a pokusit se zjistit, kde člověk vlastně je. Beznadějné od začátku do konce, narozdíl od většiny Körnerových dramat se tu nevyskytuje ani sebemenší záchvěv naděje a světla do budoucna. Ovšem jako strohá, a přece tolik něžná výpověď o vůli žít a zemřít naprosto dokonalé a smutně podmanivé. ()
Baladický příběh ryze vláčilovského střetu z velkého epochálního zlomu, kdy nejen národy, ale i dva hlavní hrdiny rozdělilo propastné zmatení jazyků, životů i lidství samotného. Čepkův bytostný intelektuál zmítající se v existenciálních záchvěvech uprostřed ničeho, mravního i životního prázdna, a Němka čekající na odsun a očekávající osud svých nejbližších, příslušníků poražené nadrasy, se zdánlivě propojí ve vykloubeném řádu doby. Naprostá beznaděj prýštící dle mého z výroku Theodora Adorna ,,Po Osvětimi už nelze psát básně." - po válce už nelze normálně žít...a to ani na straně vítězů, ni poražených... ()
Pro mě rozhodně nejlepší Vláčilův snímek, který jsem zatím viděl! (Pravda, zatím to byly jen 3 filmy.) Údolí včel bylo skvělé a zařadil bych je hned za Adelheid. Markéta Lazarová měla také velkou sílu a atmosféru, ovšem něco jí chybělo či naopak přebývalo. Adelheid má úžasnou a sugestivní náladu, Vláčilův typický rukopis tu nechybí, aranžmá scén je dokonalé a herecký výkon Petra Čepka a Emmy Černé opravdu potěší. Při vypočítávání kladů však musím zmínit i vynikající hudbu Zdeňka Lišky, který patří mezi nejlepší české (československé) skladatele filmové hudby a kdyby se narodil v Americe, jistě by patřil do světové elity. Hodně zvažuji, zda nedát plný počet hvězdiček..pravděpodobně si Adelheid pustím v budoucnu ještě jednou a mé hodnocení se buď potvrdí nebo vyvrátí..prozatím veliké 4*. ()
Osudová přitažlivost a základní instinkty v českém pohraničí těsně po II. světové válce. Erotické dusno v poetickém hávu Vláčilovy režie. Velmi přitažlivá Emma Černá a jen na první pohled drsný Čepek v defektním milostném příběhu, který neměl šanci na dobrý konec, ale kde mne přesto jeho syrovost překvapila. ()
Galerie (35)
Zajímavosti (8)
- Roli Adelheid (Emma Černá) měla původně hrát Jana Hlaváčová. (sud)
- Režisér i samotný snímek upadli v nemilost normalizačních cenzorů. Film putoval pod zámek a František Vláčil přesídlil do světa dokumentaristiky tehdejších studií Gottwaldov. (Olík)
- První barevný film režiséra Františka Vláčila. (me116)
Reklama