Marketa Lazarová

Ještě jsem neviděl, aby měl film v záplavě pětihvězdičkových hodnocení ty dvouhvězdičkové v takovém počtu. Teď to chápu, Marketa Lazarová, i když dívka to hezká, tak není pro všechny a nedocení ji každý. Snad nejdelší film naší historie, snad ten nejzajímavější, snad nejznámější, snad nejlepší. Ale já mám stejně radši Alexandru! :-) (15.03.2009)

3 hodiny táhlých nudných scén. Pokud chcete u filmu umírat a modlit se, ať už skončí, podívejte se na Markétu Lazarovou. Dokonce i četba Vančurovy knihy je snesitelnější než film. Vážně nechápu to vynikající hodnocení, které tomu všichni ostatní dávají, já osobně dávám jednu hvězdičku jen za pokus o umění, který se ale jinak vůbec nezdařil. Bez jakéhokoliv studu můžu říct, že na jakýkoliv jiný hrozný film (klidně i na film, kterému jsem dala hodnocení "odpad") bych se raději podívala znovu než na Markéta Lazarovou. Už nikdy víc! ~(0,5★)~ (16.01.2009)

Ach pro mně asi jedno z nejtěžších hodnocení na databázi. Už od prvního záběru jsem na to koukal z otevřenou hubou, protože to bylo tak dobově a atmosféricky pohlcující, že to až není možné a ke zdejšímu nadšení se přidávám, protože tohle je ukázka absolutního režisérského mistrovství. Druhá stránka Markétky je však příběh a způsob vyprávění a tady se přiznávám, že to na mně bylo příliš těžké a působilo to, jak kdyby mezi mnou a filmem bylo sklo, prostě jsme se k sobě nedostali. Ovšem docela by mně zajímalo jak by na mně film působil v kině, myslím si, že to musí být max. zážitek. (28.01.2018)

Pro mě je Markéta Lazarová jednou z neobtížnějších skvostů naší kinematografie. Fascinující bude tahle oddysea a zřejmě nikým nepřekonaná ještě dlouhá léta. Nemohu říct, že bych všemu cele porozuměla, ale to asi nebylo ani záměrem Františka Vláčila a tak jsem jen nechala unášet a ponořila se do doby hodně vzdálené...... s boji, s velkou láskou, ale i nenávistí, s vlky atd. a to celé podkreslené místy mrazivou hudbou, která dokonale dotvářela už tak posmutnělou atmosféru a za sebe mohu napsat, že byla skutečně velmi působivá přesně v daných obrazech. O hereckém koncertu není třeba vůbec polemizovat, to byla dokonalost sama. Ne, že bych tyhle filmy vysloveně vyhledávala, ale dík, že jsem měla možnost vidět Markétu Lazarovou podruhé, protože po letech jsem jí vnímala zase trochu jinak. Filmová výzva 2016 (06.02.2016)

Nejpřeceňovanější film v dějinách české kinematografie. Nevytýkám nudnost, protože má divák při sledování pocítit délku samotného díla a dosáhnout transcendence, ani vyprázdněnost vyprávění, protože k té Vláčil tíhnul vždycky a soustřeďoval se na styl, jenž má výpovědní hodnotu sám o sobě. Problém mám s tím, že dle mnohých "nejlepší český film vůbec" mění optiku nahlížení, aniž by se proměnil styl či byl přechod k hlediskovému záběru motivovaný, že není myšlenka pouze v obrazech jako u Tarkovského děl, ale musí být nahlas vyřčena, přičemž doslovností a křečovitou vznešeností trpí celé to martyrium pěkně podávaných nepěkných věcí. Nemyslím si, že by zhlédnutí v kině či snaha o třetí šanci na mém zhodnocení něco změnilo, a tak raději komentář zakončím citátem úvodního mezititulku (já se nezmínil, jak je to hrozně archaické - a to nejen z dnešního pohledu, že?), který je "zábavné" brát jako lakonickou glosu díla, nikoliv jako alibismus: "Toť příběh sestavený zbůhdarma a stěží zaslouží si chválu. Což naplat." (06.04.2007)