Breaking the Waves
Breaking the Waves
Breaking the Waves
Prelomiť vlny
Režie:
Lars von TrierKamera:
Robby MüllerHrají:
Emily Watson, Stellan Skarsgård, Katrin Cartlidge, Jean-Marc Barr, Adrian Rawlins, Udo Kier, Mikkel Gaup, Sandra Voe, Phil McCall, David Bateson (více)Obsahy(1)
Příběh o síle a moci lásky se odehrává v zapadlé vesničce v severním Skotsku v 70. letech. Hluboce věřící protestantská dívka, mladičká a naivní Bess, se provdá za světem protřelého těžaře Jana, který pracuje na naftařské plošině v Severním moři. Brzy po sňatku ale muž utrpí při explozi úraz a ochrne na celém těle. Jan nesnese pomyšlení, že se již nikdy nebudou milovat, a přesvědčí Bess, aby spala s jinými muži. Její mimomanželské sexuální zálety ale mají tragické následky… První díl Trierovy “trilogie zlatého srdce,” mystický příběh o síle víry, míře sebeobětování a poutu lásky, získal na MFF Cannes 1996 Grand Prix a proslavil britskou herečku Emily Watson, která za roli Bess získala nominaci na Oscara. (Aerofilms)
(více)Videa (2)
Recenze (375)
Proč? Proč se všem líbí Trierovy filmy, jenom mně připadají blbé (jen máloco mě v kině tak otrávilo jako Dogville), nebo v lepším případě nezajímavé? Zřejmě jsem hlupák. V tom případě se s tím nedá nic dělat. Ale povězte mi, co je tak famózního na téhle kompletně nepravděpodobné (přitom realisticky se tvářící) a fádně natočené historce? O děsivém citovém vydírání nemluvě. Ano, herci jsou výborní. Jiné klady neshledávám. Ukamenujte mne, stojím-li vám za to. ()
Mystický příběh za který získal Lars von Trier Velkou cenu poroty na filmovém festivalu v Cannes 1996. A mnoho dalších cen, ocenění a nominací : Ocenění: Oscar 1996 - nominace: hlavní herečka (E. Watson) Zlaté glóby - nominace: film (drama), herečka v dramatu (E. Watson) BAFTA - nominace: hlavní herečka (E. Watson) FF Cannes - Velká cena poroty, nominace na Zlatou palmu César - zahraniční film Evropské filmové ceny - herečka (E. Watson), film, cena FIPRESCI Český lev - zahraniční film Amanda Awards - norský film Bodil Awards - herečka (E. Watson), film, vedlejší herečka (K. Cartlidge) Fotogramas de Plata - zahraniční film Ft. Lauderdale International Film Festival - herečka (E. Watson), režie London Critics Circle Film Awards - nováček (E. Watson) New York Film Critics Circle Awards - herečka (E. Watson), kamera, režie Robert Festival - herečka (E. Watson), kamera, střih, film, masky, výprava, scénář, zvuk, vedlejší herečka (K. Cartlidge) Satellite Awards - cizojazyčný film (Dánsko) FF Stockholm - cena FIPRESCI MFF Uruguay - film MFF Vancouver - nejpopulárnější film ()
Příběh mladé dívky, která se vdá, ale její city jsou velmi lehce zranitelné. Dovídáme se o jejím pobytu v ústavu a její rozdvojené osobnosti. Scény, kdy promlouvá k Bohu a sama si odpovídá patří k jedním z nejsilnějších a závěrečné nebeské zvony jsou jako ledová sprcha pro nervová ukončení. Po nehodě jejího muže ji on trápí svou snahou o její "dobro" a chce po ní vyprávět její sexuaální zážitky s jinými muži. Ona není schopná neudělat co jemu "určitě" pomáhá. Film je vyprávěn po kapitolách a je ukončen epilogem. Další hodně působivý a silný snímek geniálního citového vyděrače Larse von Triera. Svou první pořádnou roli zde zahrála Emily Watson. Tato mladá herečka patří mezi to naprosto nejlepší co se mezi ženami dá najít. Její sekundantům se daří, ale on je o dost zastinuje. Hudba a obraz je velmi působivý způsob jak být více a více depresivní a Larsovi se to opět daří. Čtyři * jsou jen kvůli mému zvláštnímu pocitu, že možná je v tomto filmu něco navíc.... ()
Takový zvláštní příběh se zvláštními postavami a jejich zvláštními činy. Odhaduji, že pointou této vší zvláštnosti bylo jaksi nevšedně vykreslit osud naivní ženy, kterak se obětuje pro muže a kterak si i přes navenek ostudné činy zachová dobrotu v duši... K emocionálnímu prožitku mi to nestačí, kamera byla přirozeně autentická, výkon Emily watson skutečně fantastický, ale stále nevidím pojítko s realitou, stále se nedokážu vcítit a prožít tento dlouhý a dějově, ne úplně adekvátně bohatý, příběh..První soud doktora o Bess byl pravdivý, byla skutečně psychotická a ne "dobrá", její oběť nezakládá příklad čisté lásky pro nás ostatní, ani její motlidby nemají větší sílu než slova pošeptaná do polštáře, byla to žena, co zkrátka neměla nic jiného... Možná je celé jen abstrakce, či symbol, ale emoce jako středobod jsou jasné a ty musím ocenit pouze na 6/10 PS: Jako art film stále kvalitní! ()
Galerie (35)
Zajímavosti (11)
- Herečku Catherine Deneuve snímek natolik fascinoval, že napsala režisérovi osobní dopis a požádala ho o roli v některém z jeho dalších filmů. Výsledkem byla účast ve snímku Tanec v temnotách (2000). (*Elfík*)
- Roli Bess (Emily Watson) odmítla Helena Bonham Carter kvůli příliš explicitním sexuálním scénám. (Roman.Ticka)
- S filmem byla určitou dobu spojována také Barbara Sukowa, která se objevila v režisérově filmu Evropa (1991). (Morien)
Jeden z nejkrásnějších, nejopravdovějších a zároveň nejbolavějších filmů, co jsem kdy v životě viděl. Naprostá existenciální dřeň. To už vlastně ani není umělecký film, ani stylizovaná výpověď o našem odcizeném světě, to je fungující odcizený svět sám. Příběh mladičké a prostinké dívky Bess, která si ve svém idealizovaném vnitřním světě vysní svatbu a vezme si člověka zvenčí, ze světa mimo její rámec, nomáda Jana, který pracuje na ropné plošině daleko od břehů pevniny, jíž obývá zamilovaná Bess. Ta chce silou své lásky prolomit dálku, co ji odděluje od svého milovaného manžela, a tak počne své vroucí modlitby věnovat pouze jediné žádosti - prosbě o brzký Janův návrat... V tento moment přichází první bolavé místo filmu - pokud její prosby skutečně vyslyší Bůh, pak je to Bůh zmaru a zla, pokud tak učiní osud, pak je i lidský osud nespravedlivý a slepý! Bess skutečně svého Jana přivolá zpět, ten se však vrací kvůli těžkému pracovnímu úrazu, který utrpěl na plošině a který ho připraví o vládu nad svým tělem a díky kterému ochrne. Další bolavé místo přichází vzápětí - prostota dívky se nevyrovná se zraněním nejbližšího člověka a její vědomí si ho začne klást za vinu. Silný křesťanský rámec (v jehož ortodoxii je přítomen i silný prvek masochismu - viz např. tradice pochodů ukřižování či celibáty a půsty) jejího života ji velí za hříchy se kát a trestat se... Jako trest Bess proto přijme úlohu symbolické Máří Magdaleny, tedy nevěstky, která se za trest propůjčuje námořníkům. V nedalekém přístavu pravidelně kotví loď, kam místní prostitutky odmítají chodit...předchází ji totiž pověst toho nejhoršího sexuálního zacházení motivovaného různými sadistickými perverzemi. Krize v manželství Bess a Jana se zoufale prohlubuje (Jan navíc po Bess žádá, aby naplnila svůj domnělý chtíč stykem s jinými (zdravými) muži) a tak Bess podstupuje poslední krok k domnělé záchraně - nechá se převézt na prokletou loď... Lars von Trier tu buduje stavbu velké moderní tragedie plné různorodých symbolů (sama odlehlost a rozervaná krása skotské krajiny; síly moře; symbolická křehkost lidskou rukou opovážlivě sestrojené těžařské plošiny, kde se určuje osudový dějový zásah - další děj determinující zranění člověka; sama Bess a její psychická rozpolcenost, jsou její rozmluvy s Bohem projevem víry či šílenství?), navíc ale zapojuje do běhu filmu i účastnění diváka, nejde mu ale naproti (očištění zvony na konci filmu je neadekvátní citům během filmu prožitým), jde spíše skrze něj a přes něj. Z podstaty filmu nejde se s Bess neztotožnit, nejde se citově neangažovat, nejde jen sedět a sledovat, to by člověk již dávno odešel či přepnul. Prolomit vlny je film jdoucí proti kulisovému poslechu, proti trendu televizní obrazovky permanentně běžící v pokoji plném hovořících lidí, film doslova rvoucí se o vaše emoce tím, že se táže po otázce smyslu a významu života člověka a téhož člověka v celé jeho holé podstatě ukazuje a zobrazuje. Film o křesťanství? Film o symbolice víry? Film o lásce? Nevím...Ale silný a hluboký vskutku je... Podobné filmy: Rodinná oslava, Umění plakat () (méně) (více)