Na špičce jazyka

Sic hlavní hrdinka není můj typ, film se mi líbil. Rozhodně mi přišel svižnější než knižní předloha. Když to s ní ještě srovnám, film nic důležitého nevynechal. (No, vlastně ani nic nedůležitého.) Knížku jsem přečetla rychle, u vět se nezastavovala, ale u filmu jsem si několik scén stopla a pustila znova, abych se mohla podívat na všechny detaily. To, jak tam zachytili vášeň, oddanost a špínu Anglie, mi skoro vyrazilo dech. (15.12.2013)

Tak tady není nad čím váhat. Tato lesbická jízda životem jedné dívky z ústřicového bufetu je nadmíru vtipná, svěží, volnomyšlenkářská, ale přitom nevtíravá a přesto osobní. Třetinu délky filmu se divák řeže smíchy, třetinu přemýšlí o životě a třetinu má erekci. Tak si představuju opravdu kvalitní film....90% (30.12.2011)

Film, ve kterém jeden zvrat střídá druhý. Poněkud nadneseně je zde vykreslen osud jedné ostýchavé dívky, která se snaží poznat sama sebe. Její první láska - idol z divadelní estrády- jí zlomí srdce, dostane se tak na samé dno a odtud jí pomůže druhá láska jejího života, u které najde nejenom domov, ale i oporu a jistotu. Jenže jak to tak bývá první láska bývá silná a jen tak se na ni nezapomíná. I když je zde znatelná snaha o autentické vykreslení prostředí a doby, já jsem to tvůrcům tohoto snimku moc nevěřila, a domnívám se, že to byl i účel samotných filmařů. Docela úsměvně působí dobové "kluby, kde se schází jen ženy" nebo fakt, že puritánská anglie je zde vykreslena jako místo otevřené všem lesbám a podivným existencím. Není těžké se s některou z postav ztotožnit, o to víc vás děj vtáhne. Stručně řečeno je to taková pěkná lesbí pohádka, kde dobro vítězí nad zlem a všechno zlé je po zásluze potrestáno:-) (06.12.2009)

Na tuto dramatickou minisérii jsem zabrousila hlavně proto, abych se podívala, jak hrál Benedict, než se z něj vyloupl Sherlock, protože každý herec musí někde začínat... Netušila jsem, že se mi dostane tak příjemné podívané, kde uvidím samé staré známé, příjemnou Rachael Stirling v roli Nancy počínaje a Hughem Bonnevillem, zapáleným to socialistou konče. Teď si říkám, že sousloví "příjemná podívaná" musí vyznít poněkud zvláštně, když si přečtete obsah filmu, ale.. tak nějak jsem se oprostila od toho, za který tým tam holky kopou a vybrala si z toho to podstatné- každý je svého štěstí strůjce (byť teda ve viktoriánské Anglii to měli tehdy těžší, to joo). (31.01.2015)

Tipping the Velvet je popravdě taková červená knihovna s příběhem, která se od běžných románků pro ženy liší tím, že v něm muži příliš nevyskytují. Sarah Waters má ten dar, že všechny její práce, ať jsou lepší či horší, jsou napsány hrozně čtivě, což právě zrovna Tipping the Velvet prospívá (pokud tedy nejste zapřísáhlý vyhledavač milostných scén - a to ještě o něco pikantnějších). Film j podle knihy ztvárněn víc než dobře, jen to televizní aranžmá a pak zejména výběr hereček tomu trochu škodí. Ne že by paní (či slečny) byly ultra nesympatické, ale nebylo se tam na koho a na co dívat. (navíc - milostné scény - nuda!) (26.10.2011)