Dogville

Mám rád experimentování s filmem, mám rád divadlo a navíc jsem věděl, že ač jsem se ze žádným z filmů Larse von Triera nesetkal, mám čekat neočekávané. A přesto si ten zmatek v hlavě, který mi tam Dogville rozpoutal, nedokážu urovnat ani pár dní po jeho shlédnutí. Rozhodně se o něm nedá říct, že je to divný film, to ne. Ale zvláštní zvláštní, to pravda je. Von Trier chtěl dosáhnout absolutního vítězství obsahu nad formou, jenomže tím filmu vytvořil jeho hlavní Achillovu patu. A nebo snad chce někdo namítnou něco proti tomu, že divák se bude plně soustředit na příběh a bude mu úplně putna, že herci se pohybují v obrovském studiu, kde stojí kulisy, nad kterým by si i divadlo uplivlo, že iluze dne a noci, stejně tak i ročních období je umem skvělého týmu osvětlovačů a že většina zvuků, včetně otvírání dveří a zpěvu ptáků byla přidána až v postprodukci? Můžeme si odpovědět, že ano, ale pouze za předpokladu, že Dogville bude mít příběh opravdu silný, což bohužel (ne)má. Fotografie pod závěrečnými titulky mě položily na vážky, zda-li je Von Trierův scénář podle skutečné události nebo ne, ale i kdyby (ne)byl, nelze mu upřít jistá působivost. Zároveň s ní je zde však i jakási chladnost a koneckonců i předvídatelnost a to je podle mě hlavní důvod mého „nízkého“ hodnocení, které bych velmi rád zvednul výš, už jenom kvůli hercům, kteří hrají jako o život. Nicole Kidman přímo září a vzájemná nesourodost s Paulem Bettanym je výborná. Dogville je film, který se hned tak nevidí, ale když už se vidí, mohl by alespoň stát za to. Ne, nejsem náročný, jenom mi vadí, když v tom něco skřípe a tady to skřípe až moc. (07.07.2005)

Po filme Medea bol toto druhý von Trierov výtvor, ktorý som videl. V týchto filmoch je logicky vidieť a cítiť podobný náboj a cit pre spracovanie, no samotný výsledok je diametrálne odlišný. A ja začínam chápať Larsove pohnútky a zámery. Takže pokiaľ pristúpite aj vy na spôsob, akým nám Lars svoje dielko prerozpráva a na originálny, nápaditý, no atypický štýl zobrazenia ako celku, tak sa máte na čo tešiť, pretože to ostatné je už takmer istá záležitosť, ktorej pozitíva predbiehajú očakávania. V 'director’s cut' je tu trošku problém so zbytočnými prieťahmi, ale inak film stojí stále pevne na zemi a Nicole sa stále prekonáva. 80%. (05.01.2008)

Po toľkých neistých filmových zážitkoch ma Trier konečne presvedčil až natoľko, že prvému filmu z tých ostatných udeľujem čistých 5*. Trier fascinujúcim spôsobom kombinuje drsnú formu s komorným obsahom (prostredie bez kulís s jasne vykreslenou vnútornou stavbou postáv) a najmä tá forma určená na divadelnú scénu, ma tak nadchla, že som nechcela, aby ten príbeh skončil. Mestečko s pár ľuďmi, iluzívne a magické, podčiarkujúce pár osobnostných čŕt, meniace sa pohnútky, navodenie priam diabolskej atmosféry, kde sa všetci najskôr javia ako dobrí a až postupné nazeranie do stereotypného života odhaľuje skazené vnútro, skazené zmýšľanie, zvrhlosť. Jeden z pár koncov, kde ma zlomyseľnosť páchaná na hlavnej hrdinke natoľko pohrúžila do nenávisti vyplývajúcej z celkom relevantných príčin, že som s ňou súhlasila v každom jednom kroku, v každom jednom geste či rozhodnutí. Trier ma odrovnal a Nicole Kidman bola dokonalá. Filmový drahokam, vybrúsený po formálnej (i keď nie efektnej) aj obsahovej stránke a ten silný zážitok si s radosťou uchovám v pamäti, až kým dojmy nevyblednú a ja sa nevrhnem na druhú projekciu. Masterpiece! (09.08.2010)

Je to perfektná umelecká dráma od Larsa von Triera. Má výborný príbeh o žene, ktorá je na úteku pred gangstermi a práve narazí na menšie mestečko v Colorade, ktoré si žije svojim vlastným životom. Miestny mladík jej ponúkne možnosť tu zostať a podarí sa mu presvedčiť aj ostatných obyvateľov, pričom za risk, ktorý kvôli tomu podstupujú od nej žiadajú len menšiu výpomoc, čo jej ale vôbec neprekáža a konečne je skutočne šťastná. Lenže obyvatelia od nej začnú požadovať stále viac a ju to začne postupne ničiť. Spracovanie je ale skutočne vynikajúce, ešte spočiatku som si k tomu nevedel urobiť jasný postoj a skôr som sa prikláňal k tej horšej možnosti, keďže dej na prvý pohľad ani nepôsobí až tak atraktívne, ale hlavne tá forma v takom až divadelnom štýle, kedy musia herci mnoho vecí len predstierať ma zaujala len ako taká jednoduchá atrakcia a filmu som veľké šance nedával. Ale po tej úvodnej dvadsaťminútovke som si na túto nezvyklú formu prakticky úplne zvykol, dej začne byť zaujímavejší a po chvíli ma to už úplne pohltilo, všetky postavy sú dostatočne odlišné, zaujímavé a majú svoj priestor, skvelo podaná je tá ich postupná premena a vzťah medzi nimi a samotnou hlavnou hrdinkou, po celý čas to tak príjemne pomaly graduje a skutočne som nečakal, že tá zmena správania sa voči hlavnej hrdinke sa dostane až na takúto úroveň, čo tomu dodá omnoho silnejší náboj. Neskoršie som už naplno dokázal oceniť aj tú formu, ktorú Trier výrazne využíva vo svoj prospech a nie len ako tú spomínanú atrakciu, ako som pôvodne očakával, pretože takto to získa úplne inú atmosféru, ktorá je hlavne v druhej polovici už dosť hustá a všetko to ukončí poriadne nekompromisný záver, ktorý už ani nemohol byť lepší. Takže aj napriek tomu, že film trvá takmer tri hodiny a odohráva sa len na minimálnej ploche ma ani na okamih nezačal nudiť, práve naopak, veľmi ma to bavilo a kľudne to mohlo trvať aj dlhšie. Herecké obsadenie je výborné, skvelá Nicole Kidman v jednej zo svojich najlepších úloh, ideálna zostava obyvateľov mestečka, z ktorej najviac vyniká Paul Bettany a v malej úlohe poteší aj James Caan. Réžia a technická stránka sú perfektné, za toto má Lars von Trier môj veľký rešpekt, ten jeho originálny prístup a prekračovanie bežných hraníc si ma tentoraz veľmi získali. A celkový dojem podporuje aj dobre zvolená hudba. Tak toto ma teda mimoriadne príjemne prekvapilo, vôbec som nevedel, čo môžem očakávať, ale dopadlo to najlepšie, ako len mohlo, vynikajúci film. 88% (30.09.2013)

Jelikož první film Larse von Triera, který jsem viděla, byl Antikrist, tak asi chápete, s jakými obavami přistupuji k jeho filmům. Dogville je však zcela něco jiného. Přiznávám, že prvních pár minut jsem s danou formou měla trochu problém, byl to spíše takový nezvyk. Tohle ale vážně trvalo jen pár minut, pak mě film dokonale vtáhl a vše mi přišlo už naprosto normální a celé to jakoby divadelní provedení se mi nesmírně líbilo. To, co film v sobě ukrývá je neuvěřitelné a hlavně krutě pravdivé. Dokonalý obraz každého člověka, to, jak se svět staví k náznaku slabosti, Trier tady vytáhl to nejčernější z lidského nitra (a každý z nás to tam má) na povrch a to naprosto úžasným způsobem. Tento film není pro každého, hlavně ta forma nemusí být všem příjemná a někteří si řeknou, že je celý ten příběh přehnaný, ale toto můžou říct jen ti, kteří nepochopí to, co se skrývá pod povrchem. Film má tři hodiny, takže bylo tady pár momentů, kdy jsem se trochu začínala nudit a v půlce filmu by mě ani nenapadlo, že filmu dám plné hodnocení. Jenže po dvou hodinách od skončení filmu ho nemůžu dostat z hlavy, celé to teprve zpracovávám a zjistila jsem, že ten film je vlastně geniální a myslím, že mě čeká bezesná noc, protože tohle z vás jen tak nevyprchá. Tohle není klasických 5*, které dávám některým filmům, je to jiných 5* jinému a zcela vybočujícímu filmu. Vím, že se v nejbližší době na film znovu nepodívám, ale pamatovat si ho budu navždy. (29.06.2011)