Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Pozoruhodný snímek EVROPA je třetí částí osobité autorské filmové trilogie, pátrající po duchovním fenoménu prostoru, v němž žijeme (PRVEK ZLOČINU, 1984, EPIDEMIE, 1987, EVROPA, 1991). Jeho tvůrce, dánský režisér Lars von Trier, situuje příběh do Německa "roku nula" (těsně po válce), do země těžce traumatizované svou prohrou, zmrazené do temnoty noci a beznaděje, a kontrolované (i devastovaného) Spojenci. Většina obyvatelstva tu však skrytě sympatizuje s nacistickými myšlenkami, a někteří se dokonce aktivně podílejí na destruktivních akcích werwolfů. Do tohoto místa a času přijíždí mladý Američan Leo, syn německého emigranta, aby "pomohl Německu". Pod přísným dohledem autoritářského strýce se stane průvodčím v lůžkových vozech první třídy u společnosti Zentropa. Seznámí se s majitelem společnosti, s Američany sympatizujícím Maxem Hartmannem, a zamiluje se do jeho dcery Kathariny. Avšak svět osobních jistot, jímž se citlivý mladík pokouší izolovat od okolní děsivé reality, snad právě proto drtivě zasáhne do jeho osudu...

Situace "zlem nakaženého" Německa je pro režiséra (stejně jako pro mnoho jiných vynikajících tvůrců) východiskem k mnohem obecnější výpovědi o jedinci, osudově zmítaném vnějšími tlaky a navzdory všem svým idealistickým snahám zavedeném do slepé uličky. Vypovídá nejen o střetu humanistických a demokratických ideálů s mašinérií smrti, manipulativní moci a destrukce, ale i o evropských traumatech a křižovatkách; pro obojí je klíčová obrazová a významová metafora cesty po železnici. Velký důraz klade režisér na formu svého vyprávění. Širokoúhlý snímek je převážně monochromatický s významotvornými vstupy barvy; originálně využívá ateliéru a zadních projekcí. Koresponduje s díly Dreyerovými a Bergmanovými, na Fassbindera a Godarda odkazuje formálním experimentátorstvím a obsazením jejich "kultovních herců" (Eddie Constantine, Barbara Sukowá). V souladu s Trierovým chápáním filmu jako snění v bdělém stavu je Evropa vedle svého konkrétního geografického významu rovněž jakýmsi kulturním a politickým bodem v kolektivním podvědomí; celý příběh je prezentován jako hypnotická seance hrdiny i diváka, provázená podmanivým, chladným hlasem vypravěče (Max von Sydow). (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (165)

k212 

všechny recenze uživatele

Cynismus Larse von Triera v plném rozkvětu je tentokrát zaobalený do poválečně depresivní vyprávěnky. Příběhu o zpočátku lehce naivním člověku, který se octne uprostřed mašinérie drah, zmítaném nejen připitomělou byrokracií, ale i láskou, dodává syrová černobílost a občasný barevný flák, punc kafkovsky zabarvené absurdity. Opět jsou tu typické znaky nedogmatické tvorby páně režiséra a scénáristy v jednom ... vypravěč, který je postaven do role téměř meditativně hypnotické, hudba je velmi atmosférická a výběr herců skvostný. Prostě a jednoduše - na tak napínavou a vyhrocenou jízdu vlakem dlouho nezapomenete. 90%. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Úvodná pasáž s navodzovaním hypnotického stavu a vlastne ani celý film zo mňa nespravil obdivovateľa Trierovej tvorby. Je pravdou, že tento zvláštny film som vnímal ako druhý najlepší (po Dogville), že uznávam majstrovstvo tvorcov i výkony hercov, ale prehováral ku mne rečou, ktorej nerozumiem. Ešte šťastie, že som v tom nepochopení ojedinelý a ostatní si film užili. ()

Reklama

Eddard 

všechny recenze uživatele

Hmmm, musím uznat, že na mě tenhle dánksý enfant terrible udělal dojem. Pokud nebudu počítat muzikálový Tanec v temnotách, je to jeho první film, který jsem měl tu ČEST vidět. Evropa je navýsost originální snímek, Lars přímo přetéká režisérskými nápady, které dští do narativní i formální linie, úžasně využívá přední projekce, čímž dodává mnoha scénám velice zvláštní, velice podmanivý "look", hraje si s významovými kontrasty barvy a černobílé, v naraci alegorií zavánějícího příběhu z čerstvě poválečného Německa skáče kam se mu zachce a nad tím vším se vznáší hypnotizující komentář Maxe von Sydowa... "On the mental count of ten, you will be in Europa. Be there at ten. I say: ten." P.S.: Úvodní záběr ve mě silně evokoval Lynchovu Lost Highway a celý příběh zase v čemsi připomínal Jarmushova Dead mana... náhoda? :) Boduješ, Larsi! 90% ()

Fr 

všechny recenze uživatele

Snažte se vcítit do kůže Američana, který přijíždí do černobílého, deštivého poválečného Německa, kde všichni Američany nenávidí. Němečtí občané budou působit přátelským dojmem. Ani na okamžik jim nevěřte, chtějí Vás jen využít…. Když pomineme problémy Německa (které jsou celkem jasně vysvětleny), dostaneme se k zásadní otázce: CO TU VLASTNĚ DĚLÁ?? Vše bude brzy (a zase celkem jasně) osvětleno. A důležité věci podtrženy! Vlastně VYBARVENY! (skvělé!) Fantasmagorické obrazy, emoce, provokativní útok na inteligenci (či cokoliv), hudba, herectví a neskutečnej vypravěč (jak jinak), který nahradí výpravu za miliony. Za tím vším stojí šílený L. von Trier, protože kdo jiný dá v klidu ve spojitost sex, smrt a vlak, ze kterého se Vám obraz té doby vryje hluboko (a nejen) pod kůži. KDO JSTE PANE KESSLERE?? AŽ NAPOČÍTÁM DO TŘÍ, OMDLÍTE. jedna, dvě… AŽ NAPOČÍTÁM DO DESETI, TAK…. a počítá sakra pomali!!! Prostě DRAMA jako prase! Všichni, kteří obdivují tvorbu tohoto Dánského filmového ďábla by měli být spokojeni. Ti ostatní nechť jsou rádi, že jsou stále obklopeni světem barevným a veselým. ()

JASON_X 

všechny recenze uživatele

K von Trierovým filmům mám dost rozpolcený, dvojaký vztah. Buď totální sračka a odpad! (např. Melancholia), nebo lahůdkový divácký zážitek (Antichrist). Europa je samozřejmě v té druhé skupině - už moje její první projekce začátkem devadesátek se mi zapsala hluboko do divácké mysli. Četl jsem tehdy náruživě Kafku a tenhle příběh mi přišel tak nádherně, přímo čistokrevně kafkovský... A pamatuju si taky, že při závěrečné scéně a písni dostala kdesi v předních řadách jakási křehká citlivá dívka záchvat usedavého pláče. Chápu, že pro nepřipraveného, jemnocitného diváka, nikdy příliš nepřemýšlejícího o válce, smrti a podobných přirozených jevech a faktech, může být tenhle film kapánek depresivní. Já si v něm naopak libuju jako moucha v... jako vosa v medu. Nejlepší postavou filmu je myslím německy chladnokrevná a fanatická werwolfka (s podezřele slovanským jménem) - kdo z chlapů by kvůli ní nevyhodil do vzduchu třeba deset vlaků plných dětí, že jo? ()

Galerie (43)

Zajímavosti (5)

  • Lars von Trier má ve filmu malou roli Žida, který za peníze potvrdí Hartmannovo "nekolaborantství" s nacisty. (tomma)
  • Služebnou v domě Hartmannových hraje tehdejší Trierova manželka Caecilia Holbek. (tomma)

Reklama

Reklama