Médea

Lars von Trier je jedním z nejoriginálnějších žijích režisérů. Téměř každý film dokáže pojmout zcela odlišně a přesto zůstat svůj. Medea je, pro Triera netypicky, film výrazný zejména epickou kamerou a prací se zvukem. A s ohledem na to, že se jedná o klasický televizní formát, tedy obraz 4:3, je obdivuhodné co dokázal kameraman při těchto omezeních z obrazu vyždímat. Záběry pusté severské krajiny, či moře velice vkusně pomáhají dotvářet ponurou atmosféru filmu. Při scénách dialogů naopak Trier prokazuje smysl pro kompozici, tím jak rafinovaně a snímá obličeje herců připomíná i nejlepší díla mistra Ingmara Bergmana. Pozoruhodná je i práce se zvukem, kdy je momentální rozpoložení postav demonstrováno zvukem jejich dechu. Až by se dalo říci, že v Medee převládá forma nad obsahem, což je u Triera opravdu unikát. Bohužel se dá říci, že je tento film vysloveně o režisérovi, protože herci jsou zde téměř na úrovni statistů, jelikož jejich herectví zde se povětšinou „smrsklo“ na strnulé výrazy a chladné pronášení replik, což je trochu škoda. Každopádně fanoušci režiséra rozhodně zklamáni nebudou. (25.10.2011)

Lars von Trier sa odklonil od typických znakov a tém, ktoré ho definujú ako osobitého tvorcu a vytvoril Médeu ako poctu ďalšiemu filmovému velikánovi, dánskemu režisérovi Carlovi Theodorovi Dryereovi. Tí, ktorý mali možnosť vidieť nejaký Dryereov film vedia čím bol tento tvorca povestný a osobitý. Jeho záľuba v detailoch, úzkych priestoroch aby vynikla mimika hercov a využívanie prírody ako ďalšej postavy - čo je jeden z typických znakoch nemého obdobia v severských filmoch, preniesol aj do svojho nikdy nezrealizovateľného scenára, ktorý sa rozhodol Trier sfilmovať a vzdať tak osobitý hold tomuto velikánovi. Myslím si, že film nemohol dopadnúť lepšie. Krásne využitie detailov a prostredia, ktoré tranformuje jeden z najznámejších mýtov a prezentuje ho súčasnému divákovi ako severskú legendu. Vizuálne zobrazenie obrazov je efektné a ako sme u Triera zvyknutý pútavé a zaujímavé. Rozhodne stojí za pozretie. (14.09.2011)

Su 2 Medey : jeden film je z roku 1969 od Pasoliniho a druha je od Von Triera. Anticky Mytus o Medee je zaobaleny tentokrat v stredovekom prevedeni. Ako ja nejsem filmovy ynteleguan a nijako nezapieram, ze som film zase nepochopil. Mne k spokojnosti staci, ze som sa usadil, pustil si tento fascinujuci filmarsky zazitok a nechal som sa proste unasat. Jo, ako nechcem pochopit kazdu jednu scenu ani sa nemienim xmrti ufilozofovat nad kazdou jednou vetou, ktoru tu prednesie kadejaky mental. Mne proste staci vyborna rezia, volne plynuci dej s fascinujucimi obrazmi. Jo a rovnako ako u Tarkovskeho Stalkera som od tohoto filmu nemohol odlepit oci : 85 % (14.05.2016)

Nenávisť silnejšia ako materinská láska.... 5* ! Božemoj, ja som asi vážne mizantrop a sadista. ale v skutočnosti ma na filme nedostal ani tak samotný krutý príbeh, ale tá monštruózna štylizácia, ktorej sa Trier neskôr zriekol vo svojej slávnej Dogme 95 ... ja som v tých obrazoch videl snáď "všetkých svatých", od Ejzenštejna cez Paradžanova, Tarkovského až po Bergmana :-) ... ale nedajte sa zmiasť mojimi smajlíkmi, tento film vás nechá udusiť sa bahnom zradných pobrežných bažín, a vietor vo filme večne vanúci rozpráši váš ľudský popol do šírej prázdnoty.... a jediné čo vás udrží pri vedomí bude záverečný epilóg, nad ktorým si budete (asi) lámať hlavu :-/ (04.02.2011)

Jestli některý film popisuje šílenství ducha, tak tento. Život není jen nekonečné utrpení, pokud si ho z něj neuděláme sami. O to víc mi přijde obdivuhodné, pokud se takto někdo rozhodne a jde důsledně až na dřeň. Udělala to Medea a dělá to i Trier, proto není divu, že po jejich společném projektu by se jeden nejraději zabil skrze svou vlastní malost nebo vzal poustevnickou hůl a plášť a navždy se toulal končinami filmu. ♥♥♥ http://www.youtube.com/watch?v=BTSQYZ-96Kw (17.08.2008)