Kamenný most

Skvělý film dokonale zkažený tím, jak moc nám chtěl autor říct o sobě všechno, co bychom z filmu samého snad nepochopili. Ty čtyři dávám a chci to někdy vidět znovu, pod podmínkou, že z toho ten debilní voiceover někdo vymaže. A ty přiblblý kapitoly zrovna tak. Obrazově a kompozičně moc pěkné, návodné dialogy a deklamace se většinou dají akceptovat za předpokladu, že Matka = Země živitelka a hrob, Otec = tvůrčí Duch a démon. Vyhnání penězoměnců. Prezident Havel a Vincenc Venera. Hlína, tisíciletá Praha, kamenný most, skřet a skřeti. Prázdnota, protiklad, žena, milenka, syn, jeptišky a šamani. Synková Chytilová. Možná nejlepší Hanákova role, velký dík za Dvorskou. (19.10.2019)

Příklad Kamenného mostu je dalším mezníkem, kde se opět neshodnu s Alenou Prokopovou. Ona například ještě v roce 2014 bilancovala tuto hořkou komedii jako nediváckou čili nereprízovanou čili nám se to tehdy nelíbilo. Sorry, ale volby dramaturgů našich TV jsou tím posledním ukazatelem kvality. Jasné, Kamenného mostu se všichni většinou spíš bojí, protože nemají zájem se nořit do absolutní deprese a bilancovat si vlastní rozhodnutí v době doznívajícího prozření. Nicméně očekávat, že po Pražské 5 a Kouři nám Vorel nabídne komorní civilní melodrama s jemnými autobiografickými prvky v malebném prostředí Karlova mostu, to by bylo poněkud naivní. Geneze Vorlova a Duškova scénáře jen až na kost odhalila tu degenerující prudu poloviny 90. let, kterou na straně jedné geniálně portrétuje Milena Dvorská jako matka trpitelka, na straně druhé Jana Synková jako karika božské Věrrry Chytilové. Deziluze, krize, kapitalismus a ponor do hlubin kamenného mostu, to je, oč tu běží. Není to příjemné, ale samozřejmě nějaké to vhodně odhalené ňadro a potrestání archetypálního zla může potěšit ty chrabré kralevice v každém z nás. A samozřejmě DRA kopie je to nejlepší, co ten film mohlo potkat. (26.06.2015)

Film je úžasné natočen. S Kouřem absolutně nejlepší Vorlův film... Poctiví depresivní snímek ze života člověka - uměleckého tvůrce užírajícího se sebou i okolím, což je přesně věc, na kterou lidé nejčastěji dojíždějí... Možná pár věcí bylo příliš osobních, ale těžko říci do jaké míry byly myšleny vážně. Nicméně koukalo se mi na to dobře a i hudba se tomu potetovanýmu šílenci velmi povedla :)) ....... 90%....... Ps.: Pro všehcny zarputilý kritiky DVD verze: Je udělaná velice dobře a komentář tomu dodává zase trochu jiný rozměr. Obě verze mají své pro a proti..., pokud vám to vadí, sežeňte si někde starou verzi a nebrečte!!! (20.06.2009)

Hodně osobní záležitost režiséra Tomáše Vorla, která mi učarovala jak po formální stránce, tak i obsahové. Temné a depresivní, skvělá kamera a hudba pana Franze. Citlivý divák si v tom něco svýho najde. Ale beru i výčitky těch, kterým se to nelíbilo. Výčitky ve smyslu "Co nás Vorel otravuje se svojí zpovědí. AŤ si raději zajde k psychoterapeutovi." Nebo výtky směrem k přílišne depresívnosti. Uznávám je a chápu, že pokud někdo není naladěn na stejnou notu a nemá potřebu se sžít s hlavní postavou, film se mu líbit nebude. Ale to není můj případ. (11.05.2003)

I přes jistotou nedotaženost mám ten film rád a "Bořík" byl skvělej překvapil...Franzova hudba wau... V lednu 2016 proběhla premiéra režisérské verze snímku po 20 letech od vzniku snímku..Film byl digitalizován, přibyly vnitřní monology hlavní postavy Tomáše a digitální efekty. Film bude promítán pouze v klubových kinech.  přesto ho čt uvedla-viděl jsem... (29.09.2011)