Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Hořká komedie a v pořadí třetí celovečerní film režiséra Tomáše Vorla (Pražská pětka, Kouř), odehrávající se v samém srdci Prahy - na Karlově mostě, tak jak jej známe z dnešních dnů. Je to příběh plný romantiky, vášní, černého humoru a temné pražské mystiky. Hlavní hrdina Tomáš, absolvent FAMU a někdejší slibný mladý režisér, řeší klasickou třicátnickou krizi. Potlouká se bez cíle po Malé Straně, propadá čím dál tím větší beznaději. Všude kolem něj kraluje důmyslný i prvoplánovaný duch komerce, na níž se on sám nechce podílet. Kromě tvůrčího prázdna a snad i v závislosti na něm se kolem Tomáše trhají i osobní vztahy. Pro manželku Martinu je už Tomášův bezbřehý způsob života neúnosný. Pro ní i jejího syna Péťu svitne naděje v osobě bohatého a úspěšného producenta Roberta, který se svižně pohybuje přebujelým světem reklamních šotů. Tak se Tomáš stává jedním z vrcholů manželského trojúhelníku. Robert Tomáše donutí, aby se dal do psaní filmového scénáře a slíbí mu, že bude financovat jeho natočení. Očekává, že se mu Tomáš nebude plést do jeho slibně se rozvíjejícího se vztahu s Martinou. Dochází však k nečekanému rozuzlení...

Příběh režiséra, jenž zoufale hledá cestu ze slepé životní uličky, naznačuje jistou autobiografičnost nejen křestním jménem hlavního hrdiny, ale do značné míry kopíruje i Vorlovy názory na českou současnost a rozvíjí jeho utkvělá témata. Přes všechny své kvality, výjimečný myšlenkový přesah a vnitřní upřímnost vyznívá Vorlovo hledání životní a tvůrčí autenticity poněkud uměle - lze mu minimálně vytknout stylovou nevyváženost, místy i tezovistost a přebytečnou ornamentálnost. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (92)

Fingon 

všechny recenze uživatele

(DVD verze) Jelikož nejsem pamětníkem, nemohu srovnávat s původně natočeným filmem, což tu spousta lidí dělá. Pastiš (to je slovo:-) na Chytilovou mě potěšil, ale jinak mi Vorlovo tápání devadesátými léty příliš nesedlo. Ovšem jako další divný film z poloviny devadesátých let je to další kamínek do skládačky. ()

Niktorius 

všechny recenze uživatele

Péťo, vidíš to? Měl jsem věřit těm hlasům, co zdaleka halekají o nesnesitelné nudě a divákově utrpení, když jde o film Tomáše Vorla? Nevěřil jsem a má důvěra byla bohatě odměněna - skvělým filmem, pohlížejícím na svět nevorlovsky vorlovskou optikou, který přes několik křečovitých záškubů (už jsem si zvykl, Tome) nabízí skvělý zážitek, balený do svérázné atmosféry, tradičně výtečné kamery Marka Jíchy a neméně působivé hudby. Kdo nevnímá Vorla jako tvůrce lidových veseloher, toho musí Kamenný most zasáhnout. ()

Reklama

Tosim 

všechny recenze uživatele

Jako reflexe raného kapitalismu NE, jako sebereflexe nedostačující. Pokud se chcete podívat na něco lepšího, hleďte sem. Ovšem některé výkony (Synkové parafráze Věry Chytilové) či myšlenky (CO CHCEŠ DĚLAT S TĚMA MILIÓNAMA? DALŠÍ MILIÓNY?) byly veskrze zajímavé. Spoluscénáristou byl i Jaroslav Dušek :-) 70%. ()

Bohemák 

všechny recenze uživatele

Jsem moc rád, že jsem tenhle film o jednom úžasném místě v Čechách a o 90. letech viděl poprvé s takovým odstupem. Protože teď se ukazuje, jak moc zdařilý a pravdivý je. Přiměřeně "uměleckých halucinací", přiměřeně humoru, přiměřeně erotiky a mnoho zajímavých lidí ve filmových rolích (Václav Havel, Vladimír Franz). Úžasně slizský Jan Slovák v roli porevolučního podnikatelíčka, báječně se pitvořící Jana Synková v parodii na režisérku Chytilovou. Kdo procházel v 90. letech po Karlově mostě, rád si připomene jeho tehdejší osazenstvo (klaun drnkající na kytaru při magneťáku, polykač mečů atd.). ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Příklad Kamenného mostu je dalším mezníkem, kde se opět neshodnu s Alenou Prokopovou. Ona například ještě v roce 2014 bilancovala tuto hořkou komedii jako nediváckou čili nereprízovanou čili nám se to tehdy nelíbilo. Sorry, ale volby dramaturgů našich TV jsou tím posledním ukazatelem kvality. Jasné, Kamenného mostu se všichni většinou spíš bojí, protože nemají zájem se nořit do absolutní deprese a bilancovat si vlastní rozhodnutí v době doznívajícího prozření. Nicméně očekávat, že po Pražské 5 a Kouři nám Vorel nabídne komorní civilní melodrama s jemnými autobiografickými prvky v malebném prostředí Karlova mostu, to by bylo poněkud naivní. Geneze Vorlova a Duškova scénáře jen až na kost odhalila tu degenerující prudu poloviny 90. let, kterou na straně jedné geniálně portrétuje Milena Dvorská jako matka trpitelka, na straně druhé Jana Synková jako karika božské Věrrry Chytilové. Deziluze, krize, kapitalismus a ponor do hlubin kamenného mostu, to je, oč tu běží. Není to příjemné, ale samozřejmě nějaké to vhodně odhalené ňadro a potrestání archetypálního zla může potěšit ty chrabré kralevice v každém z nás. A samozřejmě DRA kopie je to nejlepší, co ten film mohlo potkat. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (10)

  • V čase 3:40 projde po Karlově mostě před kamerou malíř Reon (Jan Zahradník) a v rukou si nese plastiku čerta. (vlasyrostou)
  • V lednu 2016 proběhla premiéra režisérské verze snímku po 20. letech od vzniku snímku..Film byl digitalizován, přibyly vnitřní monology hlavní postavy Tomáše a digitální efekty. Film bude promítán pouze v klubových kinech. (sator)

Reklama

Reklama