Režie:
Tomáš Vorel st.Scénář:
Tomáš Vorel st.Kamera:
Martin DubaHudba:
Michal VíchHrají:
Jan Slovák, Lucie Zedníčková, Eva Holubová, David Vávra, Jaroslav Dušek, Petr Čtvrtníček, Šimon Caban, Aleš Najbrt, Radomil Uhlíř, Jiří Fero Burda (více)Obsahy(1)
Prazvláštní muzikál o prazvláštních létech... Kultovní snímek s podtitulem „Rytmikál totalitního věku“ vypráví příběh mladého inženýra Mirka, který přichází na své nové působiště se zcela bizarním a nepochopitelným výstřelkem – že chce pilně a poctivě pracovat, což vzbudí nemalé pozdvižení. Tímto naprosto bezelstným přístupem ale následně mimoděk uvádí do chodu místní dějiny, a ocitá se uprostřed otevřené vzpoury… Po svém celovečerním debutu Pražská pětka z roku 1988 si režisér Tomáš Vorel opět zvolil satirickou látku a dle svého studentského snímku ING. z roku 1985 natočil s Lumírem Tučkem, spoluscenáristou a autorem písňových textů, z Recitační skupiny Vpřed dnes již kultovní film s tolik typickou poetikou divadla Sklep, kde se vážné mísí s nevážným, ironie s obdivem, realita s bizarností a skutečnost s absurditou. Realizační práce začaly ještě na sklonku komunistického režimu v roce 1988 a natáčet se začalo v lednu roku 1990. O rok později si v únoru 1991 film odbyl premiéru, ale v kinech bez výraznější divácké odezvy zapadl. Se znovuobjevováním Kouře se z něj však pozvolně stal nadčasový fanouškovský fenomén, vyznačující se ojedinělým humorem, svérázným pojetím muzikálu a také skeptickým pohledem na revoluci, jejíž výdobytky nakonec připomínají pořádky staré. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (693)
Co Arnoštek, ale Kouř je přímo boží! Těžko hledat v naší kinematografii podobný úlet, který lakonicky a s naprostou nadsázkou líčí, jak to "tenkrát" v totalitním věku chodilo. Záměrná přehrávanost čechrá Kouři slušivý účes a magorné chichotání je tudíž naší přirozenou reakcí. Prakticky už od začátku jsem byl takhle naladěný a nasával ten dým s vůní ironie, satiry a kritiky. A co teprve ty songy, které vás svou demencí/chytrostí naprosto uzemní! Dostal jsem pořádnýho "čouda" a děkuji za to! ()
Nejlepší muzikál všech dob a kontinentů. Jasně čitelné motivy z Radfordova 1984: Celkový vizuální dojem (mikrosvět, umělý uzavřený oprýskaný špinavý prostor). Venkovní „prolétské“ prostory. Prolétská hospoda. Ubytovna. Ústření milenecká dvojice nahá či polonahá za oknem, v němž se odráží podobně laděný modrý výhled. On se dostává k zásadnímu démonizovanému podvratnému spisu, ona dělá nástěnku. V tělesné charakteristice obou lze spatřovat výrazné znaky podobnosti. Cigarety. Chleba a gin. Zdravíme. Komise (doslovně a v témže kontextu). Závodní jídelna, oni dva v jídelně. Lze rozlišit vnější a vnitřní Stranu (v titulkách výslovně „zaměstnanci“, „šéfové“), venku se pohybují proléti. Jedním z oficiálních produktů pro proléty je pornografie – Arnoštkova diskotéka. Naopak výrazně rozdílně se předvádí požadavek totální konformity: Mám něco dělat? - Neprudit. ()
Jakožto někdo, kdo si Kouř již po léta pouští každý týden, nedokážu skrýt nadšení z čerstvého remasteru, ve kterém se odhaluje mnoho nejen dalších detailů v již tak komplikovaní mizanscéně, ale i nové příběhové plány. Kouř je v současné době až vyčerpávající sledovat tím, kolik se toho v každé scéně děje a na kolika úrovních (a ještě je to po celou dobu k posrání vtipný). Doufám, že se po zaslouženém znovuuvedení podívá Kouř konečně do světa, protože aplikace této svébytné alegorie s neopakovatelným geniem loci na zahraniční publikum, by mohla být dost zábavná. ()
Dým z komína a kouř z cigaret, zkarikované normalizační typy a bezuzdně přehrávající sklepáčtí herci, kultovní postavy (Arnoštek, Béďa) a jejich kultovní sentence ("Jsem vypitej jak brus."), osobnosti na nápadných i nenápadných postech (druhý režisér: Vladimír Michálek, výtvarník: Jiří David, kamera: Martin Duba). Kouř je svébytnou výpovědí o životě v normalizačním bahně a v působivé tragikomické zkratce vystihuje to podstatné z celého, dnes již historického, časového období. ()
Jako kouř je svinstvo, ale tady se to ještě dalo ustát. Pro ty z vás který to netušili, tak kouření způsobuje rakovinu, rakovina zabíjí a zabíjení škodí zdraví, takže proto. Tak a teď vám řeknu jednu zajímavost vo tomhle filmu kterou jste určitě neznali. Objednal jsem si tudle takový spreje na odnaučení kouření, a na lékárně mi to nechtěli vydat, protože tam byla podmínka 18+. Takže absurdita číslo jedna, že děcka dneska kouřej od 11ti, ale když s tím chtěj po dvou letech návyku přestat, tak jim na to nevydaj lék, a musej kouřit dalších 5 let než dosáhnout plnoletosti (to mi připomnělo jak jsem před lety dostal lék na bolest břicha a v příbalovým letáku bylo mezi vedlejšíma účinkama léku na bolest břicha uvedeno i BOLEST BŘICHA...) No a absurdita číslo dva....jako fakt?! fakt nevypadám na vosumnáct?!! ..jako jasně, já vím že jsem měl přes půl ksichtu roušku, ale sakra čouhaj mi chlupy z uší, tak co by chtěli víc!! https://www.youtube.com/watch?v=_te6dLVeqa8 ()
Galerie (18)
Zajímavosti (25)
- Film byl natáčen v prostorách tehdejších Vítkovických železáren Klementa Gottwalda. (L_O_U_S)
- Film byl v roce 2020 digitálně restaurován Mezinárodním filmovým festivalem Karlovy Vary ve studiích Universal Production Partners a Soundsquare v Praze a ve spolupráci s Národním filmovým archivem a se Státním fondem kinematografie České republiky. [Zdroj: filmovyprehled.cz] (SONY_)
- Přestože je film mimo jiné kritikou socialistického zřízení, nezazní v něm ani jednou pojmy jako "komunista", "socialistický", "strana", "soudruh" nebo "StB". Stejně tak není nikdy zmíněno, jak se průmyslový podnik jmenuje a co vyrábí. (L_O_U_S)
Reklama