The Assault
Režie:
Fons RademakersScénář:
Gerard SoetemanKamera:
Theo van de SandeHrají:
Monique van de Ven, Willem van de Sande Bakhuyzen, Derek de Lint, Pierre Bokma, Ludwig Haas, Christian Golusda, Marc van Uchelen, Filip Bolluyt (více)Obsahy(1)
Film natočený podle stejnojmenné knihy Harryho Mulische (česky: Atentát, anglicky: The Assault) vypráví příběh dvanáctiletého Antona Steenwijka. Před domem jeho sousedů byl na konci druhé světové války zastřelen kolaborant Fake Ploeg a ti jeho tělo přesunuli před dům Steenwijkových. Antonovi rodiče a bratr jsou bez důkazů zavražděni Němci a Anton je poslán k tetě a strýci do Amsterdamu. Během povstání v roce 1956 potká syna zastřeleného člena NSB Ploega. Anton není s tragickou událostí ze svého dětství vyrovnaný, často na ni vzpomíná a snaží se přijít na to, co se vlastně stalo a proč byla jeho nevinná rodina zavražděna. V roce 1983 se vrací na místo, kde s rodiči bydlel a setkává se se svou sousedkou a nizozemským odbojářem, který zastřelil Ploega. Konečně se dozvídá odpovědi na své otázky. (Kimy)
(více)Recenze (11)
Snímek, který se celou dobu tváří, že pro vás má hodně velké překvapení, že to na konci bude pecka, až se to dozvíte, ale nemohu si pomoct, podobné pocity jsem rozhodně ve finále filmu neměl. Je to dobře natočené vyrovnávání se s tragickými událostmi, kdy ani po desítkách let není člověk v pořádku, ale přece jen jsem v závěru čekal víc. ()
Druha svetova je dnes uz totale preinformatiovana. Informacia je moc v prvom rade. Informacie vladnu mediam, kto ovlada tok informacii ovlada to, co si ludia myslia. V pripade WWII je to dobre, lebo vladne mainstreamova verzia historie /Hytler je v kategorii zruda pravom/. A nielen ze informacia je moc, ale uz i samotnych informacii je prilis vela. Ludsky mozog to casto nema sancu spracovat, vyselektovat a najst, o zapamatani si uz ani nehovoriac. Informacie sa hladaju tazko a tie dobre sa stracaju v zaplave. O WWII pisat nebudem, ta je preinformatizovana, u tohoto filmu plati, ze kvalitna tema tentokrat sa nerovna kvalitny film : 54 % ()
Film je spracovaný podľa rovnomenného románu holandského spisovateľa Harryho Kurta Viktora Mulischa (nominant na Nobelovu cenu za literatúru). On osobne prežil druhú svetovú vojnu v období dospievania, keď v roku 1939 mu bolo 12 rokov. Jeho otec bol po vojne stíhaný ako kolaborant, nacistický spolupracovník a vďaka nemu sa jeho mama s bratom dostali von z transportu židov do koncentračného tábora. Opisovaný príbeh sa v Haarlemu skutočne stal dňa 25.10.1944 kedy holandský odpor popravil holandského policajného dôstojníka, člena nemeckého Sicherheitsdienst (odbočka gestapa) Fake Krista a aj odvetné opatrenia jednotiek SS boli obdobné ako vo filme. Takže historická pravdivosť takmer 100%. Neutrálne Holandsko neodolalo tlaku Nemeckého wehrmachtu a 15. mája kapitulovalo, dostalo sa pod nemeckú okupáciu, ktorú riadil Reichskommissariat pod vedením rakúskeho nacistu Arthura Seyss-Inguarta. Pod jeho velením bolo z Holandska deportovaných 107 tisíc židov, ktorých predávali za jednu osobu v hodnote 7 Holandských zlatých (domov sa nevrátilo 102 tisíc) a v ich bytoch sa usadili informátori, ktorí ich dostali ako odmenu za udanie. V každom holandskom meste bola nemecká veliteľská kancelária, ktorá mala okruh platených informátorov. Holandsko malo na počet obyvateľov najviac informátorov v západnej Európe. Každý druhý Holanďan bol spolupracovníkom alebo zradcom. Niekoľko sto tisíc Holanďanov pracovalo na nútených prácach v Tretej ríši. Zákonite, že aj v tejto okupovanej krajine bol veľmi aktívny vnútorný odpor. A o tom je aj tento film. Príslušníci odporu sa rozhodli pre atentát na jedného z najvplyvnejších a najsurovejšieho policajta, konfidenta s nemeckým komisariátom Fake Ploegom. Zastrelili ho v Haarlemu pred domom rodiny Kortewegových, tí pred obavou o svoj život pretiahli mŕtvolu pred dom Steenvijkovcov. Jediným preživším po krvavom masakri bol najmladší syn Anton, ktorý celý svoj život pátra po pravde. Film "Atentát" nie je o druhej svetovej vojne, ale celý dej sa odohráva síce po vojne, ale úzko súvisí s 2. svetovou vojnou. Odohráva sa v jej závere, kedy už časť Holandska bola oslobodená a tá druhá na svoje oslobodenie kanadskými vojakmi ešte len čaká. Vo filme ide hlavnej postave o hľadanie pravdy z minulosti a prístup k nej je veľmi zdĺhavý a ťažký. Holanďania filmy z osudových udalosti 2. svetovej vedia točiť. Tento film patrí medzi tie výborné a pokojne by som k nemu priradil aj Čiernu knihu, 2006 prípadne Soony Boy, 2011. ()
Film námětem velmi zajímavý, leč utahaný, bez náležité gradace, s přemírou dialogů a scén, jimiž by slušelo solidní přistřihnutí. Samotný příběh se odvíjí od konce 2. světové války a z ní plynoucí jednou událostí, která ovlivní rodinu a život tč. 12letého protagonisty. Na jeho otázku "proč" pak ve finále přichází rozuzlení v odpovědi začínající "protože"... ()
Netradične zaujímavý charakter človeka, ktorého tragické zážitky z detstva, počas okupácie Holandska Nacistami, zasahujú pozvoľna až omnoho neskôr v dospelosti. Niekomu sa odkrýva budúcnosť, hlavnej postave však minulosť, hoci o to spočiatku ani veľmi nestojí. Pochváliť musím herecké výkony, ktoré u holandských filmov, zväčša teda režiséra Veerehovena, častokrát nie sú štandardom. Možno záver si pýtal silnejšie vyústenie, zvrat by bol už prekvapením. Stopáž by si zasa žiadala trochu skrátiť. Réžia Fonsa Rademakersa však šlape dobre a historické udalosti i prostredie pôsobia dostatočne vierohodne. ()
Reklama