Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Sedm královských dcer proměnila zlá Jezerní královna v sedm labutí. Jedné z nich, princezně Odettě, se podaří z podmořského zámku uprchnout. V podobě labutě je zraněna Štěpánem, přitroublým sluhou prince Viktora. Mladíci místo labutě najdou zraněnou dívku. Princ se do krásné dívky zamiluje, ale pro záchranu své lásky musí podniknout dlouhou a nebezpečnou cestu… Filmovou pohádku pro celou rodinu natočil v roce 1998 režisér Václav Vorlíček podle scénáře Miloše Macourka. Tentokrát se tvůrci inspirovali klasickou pohádkou "Labutí jezero" i legendárním baletem Petra Iljiče Čajkovského. Tragický děj baletního představení však přepracovali do podoby dobrodružné pohádky se šťastným koncem. (Česká televize)

(více)

Recenze (180)

lapatata 

všechny recenze uživatele

Jezerní královna uzavírá česko-německé trio pohádek Václava Vorlíčka z devadesátých let, a přestože se tato trojice nesetkala s příliš vřelým přijetím z řad kritiků, diváků a dokonce ani samotného režiséra (což sám s odstupem času přiznal), mně se všechny tři moc líbí. Líbí se mi atmosféra téhle pohádky, líbí se mi téma (inspirace Labutím jezerem), líbí se mi netypická nádherná princezna Jitka Schneiderová, komická Jiřina Bohdalová a hlavně jezerní královna Ivana Chýlková. Stejně jako o pár let dříve v pohádce Sedmero krkavců je zde za zlou a zápornou postavu, ale narozdíl od krkavců je tady taky komická. ()

Mylouch 

všechny recenze uživatele

Výsledek koprodukční snahy zavedeného tvůrčího týmu (jehož doména ovšem byla v dětské seriálové tvorbě) selhává na nezajímavém rytmu děje, zjevně méně zkušeném kameramanovi, děj se tak rozbíjí do jednotlivých obrazů a celek zásadně nepozvedává ani pompézní patetičnost Soukupovy hudby. Škoda nevyužité příležitosti pro Schneiderovou v princeznovské formě (nevíc nemá rovnocenného hereckého partnera), za plus je potřeba považovat dodržení neoříznutého filmového formátu při televizním přepisu. ()

Reklama

ryccoly 

všechny recenze uživatele

Jedna z mých oblíbených pohádek. Moc mě baví ta temná atmosféra, nechybí tu napětí ani zajímavý příběh. Hlavní dvojice je sympatická a má mezi sebou potřebnou chemii. Ivana Chýlková tady herecky exceluje, je vidět, jak si roli jezerní potvory užívá. Zaujal mě tu i vtipný a trochu poťouchlý Jan Hrušínský a záporák Rudovous Miroslava Táborského. K tomu všemu nám film nabídne i překrásnou hudbu, povedené kostýmy a snovou výpravu. ()

cinema_cz 

všechny recenze uživatele

Režisér Vorlíček se po někdejším avizovaném hledání nových, atraktivnějších a dynamičtějších pohádkových forem nenápadně vrací k osvědčenému laskavému koktejlu trochy lásky, špetky životní filozofie a ždibce akčního jiskření. Zkrátka příjemná oáza, do níž se můžete s dětmi vydat bez obav. 80 % (Jaroslav Sedláček, Ci 03/1998, str. 84) ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

Pohádky Macourka a Vorlíčka z devadesátých let jsou už léta obestřeny takovou aurou negativních reakcí, že jsem se vážně bál na jakoukoliv podívat. Ovšem po Novém roce a Vánocích, tom čase "povinných pohádek" jsem se dostal k Jezerní královně a zjistil, že je to solidní podívaná, ve které je sice méně českého vtipu, ovšem vyskytuje se (Jan Hrušínský), má solidní hudbu Ondřeje Soukupa, zajímavý vizuál (barevné filtry) a je pozoruhodnou parafrází Labutího jezera. Za mě spokojenost, 70%. ()

Galerie (12)

Zajímavosti (7)

  • Pohádka se natáčela na zámcích Ploskovice, Libochovice a Hluboká nad Vltavou. Jezero, které představuje vchod do podvodní říše, je Plešné jezero na Šumavě. (Cucina_Rc)
  • Původně měl být součástí filmu také Jiří Krytinář, který však na své dovolené v tureckém Bodrumu zažil krach cestovní kanceláře a nebyl mu umožněný včasný návrat. A tak jeho role musela být přeobsazena. (CANNIBAL)
  • Ve scéně přibližně v 55. minutě, kdy princův sluha Štěpán (Jan Hrušínský) ve společnosti Jezerní královny (Ivana Chýlková) pojídá třešně, trefí peckou velkou mušli, která je na skříni. Pecka letí velmi rychle, při zásahu mušle vydá zvuk a pak spadne na zem. Nic z toho by se ve vodě nemohlo stát. (ČSFD)

Reklama

Reklama