Kdo chce zabít Jessii?

Na bláznivou komedii o oživlých komixových hrdinech je to málo groteskní a ulítlé, takováhle šílenost by si zasloužila nápaditější zpracování. Být na place Oldřich Lipský, věřím, že Jessie by rázem dostala větší odpich a drajv. I tak ale musím pochválit herce a výbornou hudbu, navíc některé hlášky jsou opravdu nadčasové. (17.02.2011)

Inu, řekněme, že se pan "docent" Vorlíček teprve rozcvičoval... :-) . . . Vtípný námět, leč se spoustou drobných nedotaženin a trošku diletantským přístupem všech zůčatněných. Právě herci ruku v ruce s kamerou nejvíc škodí tomuto dílku >jakousi takovou< trošku toporností. . . . Škoda přeškoda. Zábava možná chvílemi nadprůmětná, ale film jen průměrný. Půl hvězdičky bych dal Kájovi Saudkovi, ale stejně raději zaokrouhlím dolů. Tenhle film měl svou pointou i protagonisty opravdu na víc! (16.09.2005)

Do půlky 60.let neměl sci-fi žánr v Československu velkou tradici, ale to co v tomto směru do té doby vzniklo (Bílá nemoc, Krakatit, Vynález zkázy, Ikarie XB-1) mělo filmové kvality světové úrovně, včetně skrytého poselství. Pak vstoupil do kinematografie scenárista Miloš Macourek, střídavě spolupracující s Vorlíčkem a Lipským, a tradice toho žánru v našich končinách zůstala v paměti mnohých diváků spjata výhradně se stylem osobitých bláznivých komedií, především parodující různé kriminálky, akční filmy, grotesky, komiksy a sci-fi současně. ... Chtěl jsem se ještě jednou podívat s odstupem času tuhle komedii, na které jsem se jako dítě velice rád opakovaně bavil. Má v sobě do detailu promyšlenou zápletku i další vývoj až s vypointováním děje v závěru, spoustu gagů a hlášek, spoustu krásných momentů, kde se groteska míchá s poezií (proražení sousední zdi přes tahání telefonní šňůry a následné hraní na klavír uprostřed rozbouřené místnosti). To všechno vnímám, ale působí to na mne stejně jako překombinovaná fraška, spolu se Zabil jsem Einsteina, pánové spíše jako kuriózní perlička kinematografie zlatých šedesátých, než filmový klenot. Každopádně žnu Danu Medřickou v roli vědkyni a ty její pragmatické hlášky. ,,Nemluv na mě takhle, teď nejsem tvoje Růženka, ty jsi obžalovaný - kdyby se ti zdálo jenom o tvé ženě, nemuselo to dojít až sem." 65% (04.08.2018)

Je nepochybné, že v šesťdesiatych rokoch sa uvoľnila nahromadená tvorivá energia československých filmových tvorcov. Nikdy predtým a ani potom nevzniklo toľko originálnych nápadov, z ktorých mnohé boli aj adekvátne dobrým spôsobom spracované. Pri zrode Jessie stál originálny nápad pánov Macourka a Vorlíčka. Opieral sa síce o komiks, ktorý sa netešil priazni straníckych ideológov, ale plné využitie možností, ktoré poskytoval, mohlo počiatočný handicap prekonať. K dispozícii bola komiksovo krásna Olinka Schoberová, Ďuro Višný napínal svaly ako Schwarzenegger, v epizódkach sa zaskveli Menšík s Líbíčkom, ale okrem niekoľkých hlášok filmu zúfalo chýbal humor a ten, ktorý tam tvorcovia predsa len dostali, pôsobí dnes dosť zvetralo. Určite je to výrazný a nadpriemerný film, ale mohol a mal byť lepší. (16.02.2011)

Výborný námět a spousta skvělých nápadů při jeho realizaci. Bohužel, výsledný tvar je jaksi nemastný neslaný. Nejde přitom jenom o nedramatický a "pomalý" střih, ale také o určitou hereckou "cudnost". Jakoby herci pořádně nevěděli, že hrají v bláznivé komedii. Zvláště markantně to vynikne ve srovnání s jenom o čtyři roky mladším filmem "Pane vy jste vdova", kde už tohle všechno funguje naprosto bezchybně. K vymezení žánru "bláznivé komedie" se sluší doplnit ještě jednu drobnost, totiž poměrně velké množství přesných satirických šlehů namířených proti tehdy vládnoucímu komunistickému režimu a posunujících film z polohy nezávazného humoru k vymezení poněkud komplikovanějšímu. Tento dobově významný rys je charakteristický pro celou kinematografii druhé poloviny šedesátých let počínaje společenstokritickými dramty (Pasiáns, Ucho) přes komedie (Bílá Paní, Zločin v Šantánu) až po filmové pohádky (Šíleně smutná princezna). (24.05.2008)