The End of Agent W4C
Režie:
Václav VorlíčekKamera:
František UldrichHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Jan Kačer, Květa Fialová, Jiří Sovák, Jan Libíček, Jiří Pleskot, Jiří Lír, Jaroslav Kepka, Václav Kotva, Zdeněk Blažek, Zdeněk Braunschläger, Jaroslav Cmíral (více)Obsahy(2)
Agent W4C je muž s ocelovými nervy a neobyčejným postřehem, který naráz myslí a jedná. Setkáváme se s ním v okamžiku, kdy ho rozkaz Velkého šéfa vytrhuje z vysokohorské idyly, ozvláštněné jen tmavovlasou kráskou a krátkou přestřelkou s nepřátelskými špióny. To vše musí W4C opustit a vydat se do neznámého města Prahy, aby tam „bestiálně krásné“ agentce Alici předal tajný plán na vojenské využití Venuše. Na likvidaci největšího agenta světa, velkého svůdce, sympaťáka a hrdiny však nakonec stačí bezelstně pečlivý obyčejný český účetní Foustka se svým psem Pajdou... Režisér Václav Vorlíček natočil tuto parodii na filmy se špionážní tematikou podle scénáře Oldřicha Daňka v roce 1967. V hlavních rolích diváky potěší Jiří Sovák, Jan Kačer, Květa Fialová, Jan Libíček a další. (Česká televize)
(více)Recenze (214)
V naší kinematografii je řada skvělých parodických filmů ( zjm.60.-70.léta - nejen) na rozličné žánry ( filmové či literární), které ovšem u nás neměly v té době řádné zázemí. A přeci se nebývale vydařily, ba co dím, mnohé patří ke špičce českých komedií - Kdo chce zabít Jessii? - comics; Čtyři vraždy stačí, drahoušku - detektivní a špionážní+comics a reklama; Limonádový Joe - western; Adéla ještě nevečeřela - detektivky ,,nickcarterovky"; Tajemství hradu v Karpatech - Verne se u nás sice četl, ale tohle pojetí je vpravdě svébytné a kromě dalších ( Pytlákova schovanka - červená knihovna, Fantom Morrisvillu...) třeba právě Konec agenta W4C - bondovky. Byť si Jan Kačer posteskl, že v roli se příliš jistě a dobře necítil, nejen divačky byly jiného mínění. Trochu mě mrzí, že v úvodu nebyla původně plánovaná lyžařská scéna s ! Olgou Schoberovou ! , ale jak říká J.Kačer, on prostě lyžovat neuměl a naštěstí počasí na horách bylo k němu milosrdné (=celý týden mlha tak, že nešlo točit), a tudíž místo lyží začíná se film scénou s jelenem...asi tak. Zhlediska vtipnosti nedosahuje Agent výšin filmu Pane, vy jste vdova, i tak je zábavný dosti. Od drobných vtípků - zastřelení policajta budíkem, přes spravování plamenometu s příručkou ,,Udělej si sám" až po vyťukávání morseovky pomocí pletacích jehlic. O bondovských vtípcích - víceúčelový budík, zbraně v hudebních nástrojích či samosvlékací šaty s otočnou broží - ani nemluvě. A nebyla by to opět česká komedie, aby v závěru nebyla kopice mrtvol - zde jich je plný bazén..... Nu a skvělí herci - trio J.Sovák, J.Kačer a krásná K.Fialová. Co více si přát? Dnes se už takové komedie netočí.... ()
Konec atď nemá takú povesť, ako iné, obľúbenejšie Vorlíčkové komédie, ale je to možno taká perla na dne. Námet a zápletka je možno trochu prekombinovaná a pritiahnutá za vlasy, lenže Vorlíčkové spracovanie a vždy veľký sympaťák Sovák to doháňajú priamo pomocou kamery a pred ňou. Nedá sa to pozerať každý rok ako napríklad Špenát, ale raz za čas táto bláznivá komédia v televízii poteší. ()
Do mistrovství dvojky Lipský+Brdečka Vorlíčkovi vždycky trochu chybělo. Což není nijak v rozporu s tím, že tohle je víc než zdařilá parodie na špionážní žánr odehrávající se v jednom nejmenovaném hlavním městě jedné nejmenované podmocnosti. A zřejmě od tohohle filmu mám silnou nedůvěru k bazénům. "Prosimvás ne, mám ženu a děti." - "Vaše chyba." ()
Dokonalá parodie na bondovky a špionážní filmy se skvělým obsazením (Sovák zkrátka uměl) a hlavně parádním scénářem. Hlavně kvůli tomu dávám plný počet, protože poslouchat takové skvělé hlášky a vypointované vtipy (scéna se svícnem) to zkrátka lahodí uchu a zároveň je vám smutno, že něco takové dneska už (asi) nikdo nenapíše. 90 %. ()
Clouseauovský (strašný konstrukt) Sovák zachránil co se dalo, takže jsem skončil na vcelku spokojených čtyřech hvězdičkách. Líbilo se mi že film vystihl přikrášlenost bondovek lépe, než kdyby přímo parodoval konkrétní scény. Pořád si ale myslím, že se měl Miloš Macourek víc odvázat, a že roli toporného Jana Kačera měl dostat někdo výraznější. ()
Galerie (11)
Photo © Filmové studio Barrandov
Zajímavosti (24)
- Cez prestávku nakrúcania veľkej bitky oslovil Jan Kačer (W4C) herečku Helenu Růžičkovou (barová dáma) a ponúkol jej osudovú šancu, úlohu hajtmanky v inscenácii Gogoľovho Revízora, ktorú režíroval v Činohernom klube. (Raccoon.city)
- Komedie byla prodána například i do Indie. (Terva)
- Jiří Sovák (pan Foustka) vzpomínal, že pes se "podle scénáře jmenoval Pepa. Produkce nemohla dlouho psa sehnat, nakonec ho přivedli z psího cirkusu. Že je prý cvičený, a že tu roli tedy bude hrát. Mé pozornosti ale neušlo, že pořád kouká vytřeštěně po svém pánovi. Povídám: 'K čemu je mi cirkusový pes? Copak bude dělat kotrmelce nebo chodit po zadních? Pro film potřebuju, aby byl u mě, aby zůstal, když je klapka, aby poslouchal mě.' Majitel psa, cirkusák, se bránil, tušil nepříjemnosti. Do kapes mi trvale cpal syrová játra určená psovi, kterému jsem se tím měl zalíbit. Byl jsem krvavěj, smrděl jsem... Záhy jsem zjistil, proč z produkce naléhají: za toho psa už zaplatili nemalou částku. A celý psí cirkus kvůli téhle roli stál. A pak - prý už je podepsaná smlouva. Překvapeně povídám: 'Kdo ji podepsal? Ten pes? Majitel mě nezajímá, dělám film se psem!' Měl jsem pravdu. Po dnu a půl přišla stopka. Dál to prostě nešlo. Pes nebyl - vyjma kotrmelců - ničeho schopen. Vygumovaná osobnost. Konstruktivně jsem navrhl: 'Podívejte, takhle vybírat psa je blbost. Udělejte psí sympozium, přiveďte na něj nějaký adepty a ať si pejsci vyberou mě. Vždyť i psi mají určitý vkus - a tady jde o hodně, měli bychom proto přistupovat k problému vážně. Pes s osobností přece také inklinuje jen k někomu, ať má tedy možnost výběru.' Udělali, jak jsem řekl, a mezi uchazeči se objevila i malá fenka. Jmenovala se Pajda. Drobná, rozverná, s černým monoklem u oka. (...) Během deseti minut z nás byli kamarádi. Pajda uměla moc věcí. Hned v prvních minutách mi její majitel (byl do ní zamilovaný, koupil ji od jednoho člověka, který ji šel právě utratit, za deset korun) povídá: 'Zašeptejte: Čepička.' Zašeptal jsem: 'Čepička.' V tu ránu Pajda přiběhla, bafla, ňafla a už držela klobouk v zubech. Povídám: 'Zůstaň!' Zůstala. Vybrala si mě sama. Točil jsem s ní a štáb nevěřil svým očím, jak nám to krásně vychází. (...) Nechal jsem Pajdinku hrát, přizpůsoboval jsem se. Nejen v akci, také ve slovech. Text jsem si brumlal jen tak pod vousy, vlastně pod krásný velký knír, který tahle postava měla předepsaný. Domluvil jsem vše zřetelně až při postsynchronech, při natáčení jsem vypadal spíš jako břichomluvec. Pajda poslouchala, a tak vznikl dojem, že jsme ohromně secvičení, zatímco to byla čistá improvizace." (NIRO)
Reklama