Princ a Večernice

Jsem čaroděj Mrakomor, král všeho nečasu! Brzobohatý v jedné ze svých nejlepších rolí. Postava zlého čaroděje mu perfektně sedla a to nejen díky povedenému kostýmu, celkové atmosféře pohádky, ale i díky jeho svalnaté postavě a hřmotnému hlasu. Řada scén mi od dětství utkvěla v paměti a kdykoli je Vorlíčkův počin reprízován, nějakou tu chvilku jej vydržím sledovat (často až do konce). :) Dovoluji si nebýt jelimanem... (05.08.2017)

Docela se mi líbí, jak švagři prince vyučí, jak si z něho dělá legraci i Mrakomor, a dokonce některé špílce mezi králem Menšíkem a šaškem Filipovským jsou dokonalé a nadčasové. Ty tři princezny mi přišly poněkud unylé a ten fór, že jedna má brýle, jsem nepobral, a jejich význam pro děj je minimální kromě vdavek a švagrů. Jinak ale zaučování prince je pěně temné a Brzobohatý si svého čaroděje vyloženě užívá. (15.04.2020)

Velmi neobvykle natočená pohádka, dosti naturalistická a takřka "hororová". Vizuální efekty dost dřevní. Kladem je samozřejmě přítomnost skvělých herců a slušná výprava, jako celek to ale vůbec nedrží pohromadě. Jednotlivé scény se mění vysloveně mechanicky, jako by to celé stříhal nějaký automat a všechno tu tak trochu balancuje na podivné hraně naivity a trapnosti... Škoda. (05.03.2022)

Jedna z mých nejoblíbenějších pohádek. Celá ta cesta mladého prince, který hledá své sestry je půvabná... Převleky, zákaz se ohlédnout a nakonec zjištění, že všechno (jak jasné!) je jinak. Tedy skoro... Navíc Radoslav Brzobohatý v roli knížete Marakomora je mnohem víc zlý, než jako špion Bláha v majorovi Z. ;-) (07.08.2002)

Navzdory všem kladům, včetně spolehlivé princezny Šafránkové a skvěle Brzobohatého padoucha, je to pohádka, která u mě nikdy moc nefungovala a ani po letech a s přimhouřenýma očima se to nezměnilo. Možná je to tím, že princ vlastně sám nic moc nedokázal a celé to zaškolování tojicí švagrů bylo poněkud křečovité a na úkor skutečného dobrodružství, kterým se princ mohl zocelit a blýsknout. (01.03.2012)