Režie:
Václav VorlíčekKamera:
Josef IllíkHudba:
Karel SvobodaHrají:
Libuše Šafránková, Pavel Trávníček, Carola Braunbock, Rolf Hoppe, Karin Lesch, Dana Hlaváčová, Jan Libíček, Vítězslav Jandák, Jaroslav Drbohlav (více)Obsahy(1)
Tři oříšky skrývají tajemství a Popelce umožní být jednou obratným lukostřelcem v zelené kamizole, prohánějícím se na koni, jindy neznámou princeznou, před jejíž krásou se i princi tají dech. Cestičku ke štěstí si Popelka najde s pomocí svých kouzelných oříšků a princ přes všechny nesnáze najde svou milou díky tak malému střevíčku, který na nožku padne jen Popelce. (Ateliéry Bonton Zlín)
(více)Videa (1)
Recenze (997)
Vorlíček natočil najkrajšiu československú rozprávku. To je bez debaty. Keď niekto tvrdí opak, alebo má pocit, že sú aj lepšie, tak nech sa na mňa nehnevá, ale chce byť iba zaujímavý. Jasné, že Oriešky sú maximálne nereálne, jasné, že princ sa nezaľúbi na prvý pohľad, jasné, že popoluška by si ho tiež po pár prehovorených spoločných vetách nechcela hneď zobrať za manžela. Ale koho tieto, pre rozprávky nepodstatné záležitosti, zaujímajú? ()
Zdá se, že Libuška Šafránkovic se od této role stala dvorní princeznou režiséra Vorlíčka, ale i dalších režisérů nádherných československých pohádek. Také Pavlík Trávníčků v roli přitepleného prince nezklamal a tak také mohl pokračovat ve slibně rozjeté kariéře dobývačů dívčích srdcí. Zatímco Libuš dnes už hraje většinou jen babičky nebo si občas střihne nějakou tu roli královny, tak dřív jsme jí mohli vidět v něžných rolích tak trošku někdy i naivních děvčat. V této tak trošku počesku zprzněné klasické pohádce můžeme vidět story o hodné, obětavé, půvabné divce, kterou nazývali Popelnice a která si šla po dvacetihidinový šichtě tak trošku zakřepčit na bál, kde byl náhodou princ a ten se do ní náhodou zamiloval, tak mu utekla, protože to plachá děvčata dělají a samozřejmě ztratila střevíček a tím začíná policejní vyšetřování záhadného střevíčku, který pomatená, nevyspalá popleta zapomněla na bále, jen jestli si trochu nepřihnula, to už tam nebylo vidět, ale nám filmovým fajnšmejkrům nic neunikne. Samozřejmě nikdo netuší, že záhadnou dívkou je naše hrdinka, která má radši zvířátka než lidi. Ono není se co divit, z psychologickýho hlediska je to pochopitelné, jelikož má dvě milující sestry a líbezně půvabnou macechu, kteří se s ní nemazlí a šikanují ji od rána do večera, doslova jak se lidově říká, že jí dávaj čočku, teda doslova jí nechávaj přebírat hrách. Za příjemnou zábavu nejen na nedělní odpoledne dávám 100% ()
Jistě, může se zdát v případě notoricky známé pohádce zarážející, ale před pár lety jsme dávali dohromady společnou knížku o ní. Byl jsem přitom požádán pokusit se pomocí detailního rozboru filmu odpovědět na docela široce položenou otázku, čím jsou vlastně TŘI OŘÍŠKY PRO POPELKU natolik výjimečné, že dosáhly takového tuzemského, ale především mezinárodního věhlasu. Byla to zajímavá výzva, protože i já je měl od dětství zažité především jako divák a v souvislosti s vánočním televizním časem... Tou odpovědí pro mě nakonec bylo vrstvení, které umožňuje spojit očekávané s neočekávaným, kdy jako diváci dostáváme i nedostáváme popelkovský příběh. Mnohem více než na poli vyprávění či výstavby světa mě ale TŘI OŘÍŠKY PRO POPELKU po analýze záběr po záběru překvapily svým filmovým stylem, protože jde o jeden z nejokázalejších příkladů práce s transfokátory (zoomy), s docela dlouhými objektivy v překvapivé kombinaci s inscenováním do hloubky, stejně jako s různými takřka avantgardními postupy. Tyto techniky sice pro většinu diváků zůstávají neviditelné, ale přitom se na nezaměnitelnosti filmu neopominutelně podílí (viz dále, strana 73-84). Po dvou letech od vydání knížky si můžete přečíst celou analýzu tady, i když už je po Vánocích (ale než řeknete švec, už se zase budou blížít, takže je to jedno ;)). ()
Viackrát som túto vyhlásenú rozprávku videl v niektorej jej časti, nikdy celú. Tohto roku som využil jej pravidelné reprízovanie vo vianočnom čase a pozrel som si ju takmer celú. Výnimočne pridávam k pôvodne prideleným trom hviezdičkám ďalšiu. Je to kvalitná rozprávka s dobre vybranými hercami, s príslovečným vtipom tak typickým pre Vorlíčkove diela, Gottovou pesničkou a najmä s krásnym príbehom, tak čo by ešte niekto chcel? A aj keby chcel, viac toho tam nie je a nemusí byť.. ()
Když se podívám na ty současné PRÝ pohádky, říkám si, jestli se ti čeští tvůrci do jednoho nezbláznili. A protože už u nás vymřeli jako dinosauři všichni kvalitní filmaři, co byli schopni natočit dobrou českou pohádku (a Svěrák už dlouho nic nenapsal), jsem vlastně rád, že se počiny jako Tři oříšky vysílají každý rok. Klasické Vánoce jsou tak vánočnější, než s těmi ubohými výplody 21. stol. A já mám dojem, že Vorlíček si tady taky rozlouskl své tři oříšky - režie, hudba, herci... nebo chcete-li: radost, pohoda, humor. Pavel Trávníček jako mladý princ je vynikající a Helena Růžičková jako "spanilá" slečna dodává snímku "crazy feeling". Stejně jako nešťastný preceptor (skvělý Jan Libíček) nahánějící naše jinochy do školních škamen ("Za chvíli začíná hodina dějepravy!") Pohádka je to výborná, zkrátka a dobře - nesmrtelná klasika našich TV. Poprávu. ()
Galerie (63)
Photo © Filmové studio Barrandov / DEFA
Zajímavosti (183)
- Režisér Václav Vorlíček si povzdechl, že představitelka Popelky Libuše Šafránková se od filmu spíše distancovala a přemluvit ji na nějaké akce spojené s propagací snímku bylo téměř nemožné. Důvody jsou nasnadě, nechtěla být do smrti spojována s jednou rolí. (sator)
- Pavel Trávníček (princ) povedal, že vďaka koprodukcii považujú Nemci Tri oriešky pre Popolušku za svoj film: "Treba povedať, že tento film sa dostal do Európy práve vďaka Nemcom. Barrandov a Československo by to nikdy nedokázali! Nemcov všetci uznávali a nebyť ich… Bol predsa rok 1973 a my sme nemali ani podpis karty na autogramy. Až tri roky po nakrútení sa začala Popoluška dostávať do povedomia ľudí." (Raccoon.city)
- Režisér Václav Vorlíček poznal Pavla Trávníčka (princ), ktorý sa kamerových skúšok zúčastnil prvýkrát v kariére z absolventského filmu na FAMU, kde Trávníček hral vojaka v prezenčnej službe vo filme Jaroslava Soukupa. (Raccoon.city)
Reklama