Tři oříšky pro Popelku

Nemůžu si pomoct, ale mě to s těma oříškama nefunguje. Po skončení této pohádky jsem byl tak okouzlen tím krásným příběhem a Libuškou Šafránkovou v těch nádherných šatech, že jsem okamžitě pelášil k nejbližšímu vietnamcovi a koupil 10Kg vlašských ořechů. Loupal jsem je celej tejden jak veverka a hovno, žádný šaty, auta, boty, elektronika, mobily nic mě z nich nevypadlo. Zato pro samý skořápky a ořechy jsem pak nemohl najít ani postel a úklid oříškového bordelu mě zabral celej měsíc, protože mě žádný zvíře nepřišlo na pomoc. Tím chci říci, že tato pohádka není podle skutečné události. (27.12.2007)

Na jednu stranu se nejedna o nic extra super, pohadka v podstate nevynika ani pribehem, ani hereckejma vykonama, ale Vorlickovi se to tak nak vsechno povedlo skloubit dohromady, ze se na tuhle pohadku da vzdycky divat. Navic, i kdyz herci nepredvadi buhvi co, tak jsou ve svejch rolich fakt perfektni, zvlast Safrankova a k tomu tu mame prijemnou hudbu. To spolu se slusnou stopazi da dohromady hezky 4*. (31.12.2007)

Vorlíček natočil najkrajšiu československú rozprávku. To je bez debaty. Keď niekto tvrdí opak, alebo má pocit, že sú aj lepšie, tak nech sa na mňa nehnevá, ale chce byť iba zaujímavý. Jasné, že Oriešky sú maximálne nereálne, jasné, že princ sa nezaľúbi na prvý pohľad, jasné, že popoluška by si ho tiež po pár prehovorených spoločných vetách nechcela hneď zobrať za manžela. Ale koho tieto, pre rozprávky nepodstatné záležitosti, zaujímajú? (14.08.2012)

Jedině s norským lektorem jsem to zvládla bez dávivého reflexu. Jinak další tradiční ZLO, které srdnatě dlouhá léta leze o Slunovratu z obrazovek. Což mne přivádí k myšlence - vylézt na mě júrei, zajdeme něco popít, vylézt na mě Popelka nebo nedejcthulhu Trávníček, uřežu jim hlavy. (01.02.2013)

Pohádka z pera Františka Pavlíčka (mimo jiné Martkéta Lazarová) ani nemohla dopadnout špatně. Úžasně emancipovaná Popelka v neskutečně charismatickém podání Libušky Šafránkové, pohledný princ, který čeká na tu pravou, padoušská macecha, skvělá kamera, chytré dialogy a chytlavá hudba Karla Svobody. Ten geniální krok - natočit pohádku v zimním prostředí - nebyl Vorlíčkův nápad, to jen německá DEFA potřebovala práci pro své zaměstnance v prosinci a lednu (takže díky, NDR). Na tohle dílko můžeme být hrdí, milují ji nejen v Německu (přiznejme si, že zásluhu na jejích kvalitách mají i Němci), ale i ve Skandinávii nebo ve Švýcarsku. Kdysi jí vysílala i BBC s takovým tím "polským" dabingem (všechno namluvil jeden člověk :-). U mě ale stále vedou S čerty nejsou žerty. (15.11.2009)