Reklama

Reklama

Tři oříšky pro Popelku

  • Východní Německo Drei Haselnüsse für Aschenbrödel (více)
Trailer

Obsahy(1)

Tři oříšky skrývají tajemství a Popelce umožní být jednou obratným lukostřelcem v zelené kamizole, prohánějícím se na koni, jindy neznámou princeznou, před jejíž krásou se i princi tají dech. Cestičku ke štěstí si Popelka najde s pomocí svých kouzelných oříšků a princ přes všechny nesnáze najde svou milou díky tak malému střevíčku, který na nožku padne jen Popelce. (Ateliéry Bonton Zlín)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (997)

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Prý se to mělo původně točit v létě. Ještě že okolnosti rozhodly jinak. Pohádka nejpohádkovatější. P. S. Veverka louská oříšky. Rozlouskne první oříšek - stříbrné šaty. Rozlouskne druhý oříšek - zlaté šaty. Rozlouskne třetí oříšek - šaty posázené brilianty. Veverka začne plakat: "Já kvůli té pitomé pohádce snad umřu hlady..." ()

kingik 

všechny recenze uživatele

Jako každý rok se velký statek chystá na vzácnou návštěvu- král s družinou se tudy bude vracet na svůj zámek. Přestože se statkářka se svou dcerou Dorou nedočkají prince, dokáže se pozvat na královský ples. Jejich nevlastní dcera, které nikdo neřekne jinak než Popelka, má sice zakázáno se přivítání zúčastnit, vůbec jí to ale nevadí. A tak čeledín Vincek se vypraví do města a přiveze Popelce tři oříšky, které mu spadnou do povozu a ty oříšky jsou kouzelné a splní Popelce tři přání a pomohou ji získat i srdce prince. Tahle nudná a obehraná pohádka mě už nebaví. Herci to však vytáhli. 60% ()

Reklama

Šandík 

všechny recenze uživatele

K mému velkému překvapení se téhle pohádce tady v komentářích udělují dvě až tři hvězdičky a kydá se na ní hana... Tak já se jí pro změnu zkusím trochu zastat ;o) Především tady filmově všechno bezvadně funguje. Herci podávají profesionální výkony, výběr lokalit je téměř bezchybný, výprava naprosto báječná. Kromě několika málo pohádek z padesátých let si tady nemusí tvůrci hrát na chudé království, aby vysvětlili nedostatek komparzu nebo podobné obvyklé bolesti našich filmových a televizních pohádek. Dále se mi moc libí velmi přesná stylizace kamsi na rozhraní pozdní gotiky a renesance. Až na určité drobnosti v podobě hospodářského dvora, královského kočáru, přebírané kukuřice a pochopitelně, velké boty v podobě o dvě stě let mladšího barokního zámku Moritzburg (braného ovšem převážně tak, že to není moc okaté), tady všechno povětšinou stylově dosti přesně odpovídá šestnáctému století. To je v prostředí českých pohádek, kde se běžně potkávají reálie ze středověku a z 19. století, aniž by to komukoliv z tvůrců patrně nějak zvlášť vadilo, záležitost naprosto mimořádná a jako historik umění si ji velmi cením... Samozřejmě se můžeme tvářit, že to je "normalizační kýč", může nám velmi vadit zpívající Kája (upřímně, mě tedy vadí), můžeme tvrdit, že "ta původní" Popelka (v normalizačních letech, chudinka malá, ocitnuvší se na indexu) je daleko lepší, ale nic naplat. Kdyby nebylo tohoto filmového zpracování, byla by naše kinematografie rozhodně o spoustu momentů chudší a už kvůli té k zulíbání křehké Šafránkové a té báječné výpravě bychom tenhle film měli rozhodně vzít na milost. Ostatně, zeptejte se na názor malých dětí... Za mě: 80% ()

Shit 

všechny recenze uživatele

Jedna z nejznámějších českých pohádek na jednen z nejznámějších motivů. V Čechách už to je sand skoro kultovní pohádka bez který by se neobešly žádný vánoce nebo svátky, ale mě stejně nikdy nepřipadala jako něco extra. Neřikám, že když to náhodou jede v Tv, tak že se nepodívám, ale už mě to moc nebaví. Naštěstí to má dost krátkou stopáž, takže než to začne nudit, tak to skončí. Ale i tak se to u pohádek řadí do tý lepší kategorie ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Mi Nü-Chai mě přiměla konečně se jednou vyjádřit i k Popelce, ačli je vůbec možné napsat k tomuto filmu komentář po Verbalovi. Z mého hlediska je nutno postavit tento film vedle Jak se budí princezny (to je ta o Šípkové Růžence), s nímž má společný sympatický první dojem, strojenou vtipnost (taky toho Menšíka), ale hlavně perverzi klasického námětu. Liší se v těchto ohledech jednak nepřebitným trumfem v podobě Libušky Šafránkové, jednak tím, že perverze není zde sice tak ohavná, ale zato postihuje samotný smysl příběhu, byť ho zdánlivě ozdravuje. Základním kamenem úrazu je právě Šafránková a charakter, který zde zosobňuje. Náležitá Popelka je utištěná, v koutku sedající chudinka, která zásahem dobré víly uloví nejexkluzivnějšího ženicha: nezdravě melancholická story s odpudivým koncem, příběh pro ukřivděné, definující je jako barbinae larvatae, střevíček, kočár, myší lokajové. Šafránkové Popelka je zcela jiná: hrdá, vnitřně nespoutaná, vzdorovitá dědička krve (patrně některého zchudlého šlechtického rodu), zdravě povětrná, s klučičími zájmy; téma „ženich“ je to poslední, co bychom v mysli tohoto rozkošného dítěte očekávali. A hle: ona chce na ples, cože? Sotva se objeví princ, nota bene nejrozjívenější floutek v celé zemi, nota bene Trávníček, je celá hin a jde po něm. Co si o tom myslet? Je to snad „o dospívání“? Pak ale o dospívání dcer, jejichž života smyslem je pokračovat v kynutí svých matek. Nebo nějaký psychický komplex? Máme snad pátrat v raném dětství? Víme, že je dcerou otce, který ji vychoval jako syna, načež ji asi vydědil ve prospěch megery, která, jak z jednoho dialogu vyplývá, nepřidala k rodinnému jmění nic. Evidentně muselo být něco v nepořádku, svou roli sehrála zřejmě i absence matky. (Také je na místě připomenout, že původní pohádka představuje Popelku jako špindíru u kamen, což tvůrci filmu vtělili delikatissime do některých symbolických scén a zvláště do trapné hádanky o kominíkovi.) Ale protože to vše jsou jen dohady, musíme hledat motiv. A ten je nasnadě: Popelka musí mířit vysoko. Sňatek s princem je její jedinou nadějí, nehledě k tomu, že s sebou nese budoucí titul královny. Její rafinovaný lov na hloupého prince je nepochybně veden chladnou rozvahou. Ale nikoli počtářsky: Popelka nechce než to, co čeledínovi cvrnkne do nosu, což ji činí způsobilou k vítězství. Ostatně, královská povaha toho nezvedeného floutka (který se NECHCE ženit) se přece jen projevila tím, jak ukončil lov na dravého ptáka. Popelka vlastně působí jako element, jímž princ teprve přichází sám k sobě. Dobrá, to všechno by bylo moc hezké. Ale přichází výsměch nebes či spíše pekel: Popelka je při jízdě na zámek a opět v samotném závěru definována jako skutečná Popelka. Všechno, co jsme viděli, byla lež. Mýtu nelze uniknout, pravá substance celého příběhu šklebí se odporným gottliche „Kde pak ty ptáčku hnízdo máš, skrýš svou a zázemí. Vždyť ještě léčky málo znáš, málo, zdá se mi. Hej břízo bílá skloň se níž, dej ptáčku náruč svou a skrýš, já pak můžu jít a v duši klid můžu zas mít.“ Takže hovno hovno. Česká politická zkušenost posledního čtvrtstoletí, neobnášející nic jiného než tutéž frustraci posledního žvástu pologramotných narcistních pacientů, napovídá, že spojení prince s Popelkou přinese zemi jen neštěstí. K psychologii Popelky dále viz fleker. () (méně) (více)

Galerie (63)

Zajímavosti (183)

  • Když Popelka (Libuše Šafránková) přichází na ples, stojí na prázdném nádvoří zámku. Když se přiblíží k oknu, aby nahlédla dovnitř, stojí vedle vstupních dveří zbrojnoš. Avšak zbrojnoši stojí jen u prostředních dveří ze tří. Popelka jde k oknu vedle levých dveří, u kterých však zbrojnoš nestojí. V následujícím záběru je však zbrojnoš nikoliv u prostředních dveří, ale u levých dveřích, sousedících s oknem, kterým Popelka hledí dovnitř. (pjotri)
  • Když Popelka (Libuše Šafránková) přijíždí k zámku, vidíme, že schodiště se skládá ze dvou polovin (horní a dolní), mezi kterými je podesta. Při útěku z bálu Popelka v prvním záběru sbíhá ze schodiště, probíhá podestu a pokračuje po spodní části schodiště. Přichází střih a nový záběr, jak Popelka opět přebíhá podestu a následně, na dolní části schodiště, ztrácí střevíc. To ale není možné, protože schodiště má jen jednu podestu, kterou už, v minulém záběru, Popelka přeběhla. Následuje třetí záběr, kde se Popelka chce vrátit pro střevíc, jenže v tom okamžiku stojí na podestě, což je logický nesmysl, protože střevíc ztratila až pod podestou, na dolní části schodiště. (pjotri)
  • Natáčanie komplikovali aj neposlušné lovecké psy v scéne honu na líšku, ktorú musel kvôli zatúlanému skrotenému lišiakovi menom Vašík opakovať. Poslušnými zvieracími hercami boli vyhladovaní holúbkovia, ktorí sa hneď po vysypaní hromady kŕmení vrhli správnym smerom. (Raccoon.city)

Související novinky

Popelka se dočká krvavého zpracování

Popelka se dočká krvavého zpracování

23.05.2023

Ikonický příběh o Popelce se v průběhu let dočkal mnoha verzí, přičemž mezi ty nejznámější v Česku patří samozřejmě Tři oříšky pro Popelku, animovaná Popelka z roku 1950, a pak možná moderní Popelka… (více)

Zemřela Libuše Šafránková

Zemřela Libuše Šafránková

09.06.2021

Z Prahy přichází velmi smutná zpráva. Svět českého filmu dnes opustila filmová, televizní a divadelní herečka Libuše Šafránková. Před pouhými dvěma dny přitom oslavila své 68. narozeniny. O úmrtí… (více)

Zemřel režisér Václav Vorlíček

Zemřel režisér Václav Vorlíček

06.02.2019

Legendární český režisér Václav Vorlíček zemřel ve věku 88 let. Tvůrce řady známých českých klasik jako Tři oříšky pro Popelku, Arabela nebo Dívka na koštěti zemřel v pražské nemocnici, informaci… (více)

Reklama

Reklama