Drei Haselnüsse für Aschenbrödel
Three Wishes for Cinderella
Tri oriešky pre Popolušku
Režie:
Václav VorlíčekKamera:
Josef IllíkHudba:
Karel SvobodaHrají:
Libuše Šafránková, Pavel Trávníček, Carola Braunbock, Rolf Hoppe, Karin Lesch, Dana Hlaváčová, Jan Libíček, Vítězslav Jandák, Jaroslav Drbohlav (více)Obsahy(1)
Tři oříšky skrývají tajemství a Popelce umožní být jednou obratným lukostřelcem v zelené kamizole, prohánějícím se na koni, jindy neznámou princeznou, před jejíž krásou se i princi tají dech. Cestičku ke štěstí si Popelka najde s pomocí svých kouzelných oříšků a princ přes všechny nesnáze najde svou milou díky tak malému střevíčku, který na nožku padne jen Popelce. (Ateliéry Bonton Zlín)
(více)Videa (1)
Recenze (997)
Kdo by se princi divil. Popelku není možné si nezamilovat. Krásná jako Libuška Šafránková, jemná, skromná, přitom vtipná, pohotová, správně přidrzlá a navíc umí střílet z kuše jako nikdo druhý, jezdit na koni a zkrotí nejen prince, ale i grošáka, kterého se bojí i šoltba. A stejně tak není možné si nezamilovat její příběh, který se po právu stal jednou z nejúspěšnějších českých filmových pohádek. Dokonce i ten Trávníček s Jandákem jsou tu snesitelní. Možná v mém žebříčku nebude stát na samém vrcholu, ale místo v první pětce má jisté. ()
Kriticky hodnotit toto dielko sa hadam ani neda. Je jasne ze to pre mna uz nieje ten magicky zazitok, ako ked som bol krpec, ale stale sa na to pozriem rad. A hlavne, az teraz dokazem docenit ten skvely - nenasilny humor a bezchybne charaktery (ja som si najviac oblubil krala a kralovnu). V tom je Popoluska nedostizna. (8/10) ()
Popelka zamete podlahu a pak si sedne k cukroví a ..... ne, u toho cukroví sedím já, Popelka jde na chvíli k Juráškovi. U smrčku sesedne z koně a otevře krabici s ozdobami .... ne, tak ten stromek taky zdobím já. Popelka u potoka v ledové vodě pere jemné prádlo své nevlastní sestry a potom jde obalit rybí řízky .... to vlastně taky nedělá ona. Prostě Tři oříšky pro Popelku a Vánoce mi naprosto splývají. ()
Po nedávnom prečítaní 20-stránkovej, priam čarokrásnej, diskusie k novej nórskej iterácii tejto československej klasiky padla v pléne istá Bluntmanova interpretácia s touto súvisiaca, niečo vo význame, že bola na tú dobu relatívne progresívna a borila vtedajšie konzervatívne konvencie. To si vysvetľoval tým, že mal princ údajne foot fetish, čo bolo údajne v rozpore s tradičnými hodnotami, alebo, že medzi princom a jeho dvoma prisluhovačmi panovali nejaké homosexuálne tendencie. Tak som si povedal, že v tomto smere poctím toto skarhané obdobie roka a do zlatého fondu československej kinematografie opäť nazriem a rovno aj preverím, ako moc Blunťoš po večeroch droguje (nič v zlom). Vo výsledku som nútený konštatovať, že žiadne princove alternatívne tendencie som nespozoroval a rovnako ani jeho záľubu v papaní nožičiek. Tiež sa nie úplne stotožňujem s mániou Čechov a Slovákov a ich pravidelnou selekciou tohto Vorlíčkovho diela na sledovanie počas záverov rokov, no na druhej strane po troch každoročných pokusoch pochopiť začínam trochu chápať. Nejedná sa o najmárnejší výplod pod slnkom a hoci je príbehovo nechutne debilný, určité filmárske kvality bez debaty nesie. Ale rozumiem, že ak za čias komunistického aparátu nič lepšie v telke nebežalo, dá sa na tom lipnúť a kultovo & iracionálne uctievať aj doteraz x) (x) (21.8.2018) (24.12.2020) (24.12.2021) (24.12.2022) (24.12.2023) ()
Galerie (63)
Zajímavosti (183)
- Nabídka na filmovou roli Popelky Libuši Šafránkovou nezastihla v dobrém psychickém rozpoložení. V roce 1972 skončilo soudružským rozhodnutím legendární Divadlo za branou, ve kterém hrála a měla k němu velmi silný vztah, a sotva dostala nabídku do Činoherního klubu, snažil se režim zlikvidovat i toto divadlo. (sator)
- V německé distribuci je i remasterovaná verze Blu-ray, obsahující vedle originálního formátu 4:3 i varianta 16:9. Byla upravena z původního formátu tím způsobem, že ořez se vytvářel pro každou scénu zvlášť, aby obraz působil co nejpřirozeněji. (lexa.k)
- Vo februári 2014 zo zámku Moritzburg, kde sa rozprávka natáčala, ukradol zlodej priamo z expozície kópiu šiat. Išlo konkrétne o šaty zo svetlo ružovej a modrej tkaniny a bieleho brokátu, v ktorých tancovala herečka Libuše Šafránková (Popoluška) na kráľovskom bále. Hodnota kostýmu je tisíc eur. Zámok Moritzburg si kópiu Popoluškiných tanečných šiat nechal zhotoviť podľa originálu, ktorý bol na zámku tiež. Jeho cena je však oveľa vyššia. Podľa odhadov sa cena originálu, ktorý navrhol Theodor Pištěk, blíži k cene dvadsiatich tisícom eur. Nemecká polícia vtedy okamžite zverejnila fotografie zlodejov vďaka kamerovým záznamom, páchatelia sa zľakli a ukradnuté Popoluškine šaty poslali okamžite späť na zámok v krabici poštou. Napriek tomu ich chytili a zatkli. (Raccoon.city)
Související novinky
Režisérský sestřih Rebel Moon je dle Snydera úplně jiný film
Netflix si vždy s koncem roku připravuje nějaký trumf v podobě velkolepého filmu, jenž má sebrat diváky Třem oříškům pro Popelku a během Vánoc hromadně nalákat lidi k obrazovkám. V minulých letech to… (více)
Popelka se dočká krvavého zpracování
Ikonický příběh o Popelce se v průběhu let dočkal mnoha verzí, přičemž mezi ty nejznámější v Česku patří samozřejmě Tři oříšky pro Popelku, animovaná Popelka z roku 1950, a pak možná moderní Popelka… (více)
Zemřela Libuše Šafránková
Z Prahy přichází velmi smutná zpráva. Svět českého filmu dnes opustila filmová, televizní a divadelní herečka Libuše Šafránková. Před pouhými dvěma dny přitom oslavila své 68. narozeniny. O úmrtí… (více)
Zemřel režisér Václav Vorlíček
Legendární český režisér Václav Vorlíček zemřel ve věku 88 let. Tvůrce řady známých českých klasik jako Tři oříšky pro Popelku, Arabela nebo Dívka na koštěti zemřel v pražské nemocnici, informaci… (více)
Mi Nü-Chai mě přiměla konečně se jednou vyjádřit i k Popelce, ačli je vůbec možné napsat k tomuto filmu komentář po Verbalovi. Z mého hlediska je nutno postavit tento film vedle Jak se budí princezny (to je ta o Šípkové Růžence), s nímž má společný sympatický první dojem, strojenou vtipnost (taky toho Menšíka), ale hlavně perverzi klasického námětu. Liší se v těchto ohledech jednak nepřebitným trumfem v podobě Libušky Šafránkové, jednak tím, že perverze není zde sice tak ohavná, ale zato postihuje samotný smysl příběhu, byť ho zdánlivě ozdravuje. Základním kamenem úrazu je právě Šafránková a charakter, který zde zosobňuje. Náležitá Popelka je utištěná, v koutku sedající chudinka, která zásahem dobré víly uloví nejexkluzivnějšího ženicha: nezdravě melancholická story s odpudivým koncem, příběh pro ukřivděné, definující je jako barbinae larvatae, střevíček, kočár, myší lokajové. Šafránkové Popelka je zcela jiná: hrdá, vnitřně nespoutaná, vzdorovitá dědička krve (patrně některého zchudlého šlechtického rodu), zdravě povětrná, s klučičími zájmy; téma „ženich“ je to poslední, co bychom v mysli tohoto rozkošného dítěte očekávali. A hle: ona chce na ples, cože? Sotva se objeví princ, nota bene nejrozjívenější floutek v celé zemi, nota bene Trávníček, je celá hin a jde po něm. Co si o tom myslet? Je to snad „o dospívání“? Pak ale o dospívání dcer, jejichž života smyslem je pokračovat v kynutí svých matek. Nebo nějaký psychický komplex? Máme snad pátrat v raném dětství? Víme, že je dcerou otce, který ji vychoval jako syna, načež ji asi vydědil ve prospěch megery, která, jak z jednoho dialogu vyplývá, nepřidala k rodinnému jmění nic. Evidentně muselo být něco v nepořádku, svou roli sehrála zřejmě i absence matky. (Také je na místě připomenout, že původní pohádka představuje Popelku jako špindíru u kamen, což tvůrci filmu vtělili delikatissime do některých symbolických scén a zvláště do trapné hádanky o kominíkovi.) Ale protože to vše jsou jen dohady, musíme hledat motiv. A ten je nasnadě: Popelka musí mířit vysoko. Sňatek s princem je její jedinou nadějí, nehledě k tomu, že s sebou nese budoucí titul královny. Její rafinovaný lov na hloupého prince je nepochybně veden chladnou rozvahou. Ale nikoli počtářsky: Popelka nechce než to, co čeledínovi cvrnkne do nosu, což ji činí způsobilou k vítězství. Ostatně, královská povaha toho nezvedeného floutka (který se NECHCE ženit) se přece jen projevila tím, jak ukončil lov na dravého ptáka. Popelka vlastně působí jako element, jímž princ teprve přichází sám k sobě. Dobrá, to všechno by bylo moc hezké. Ale přichází výsměch nebes či spíše pekel: Popelka je při jízdě na zámek a opět v samotném závěru definována jako skutečná Popelka. Všechno, co jsme viděli, byla lež. Mýtu nelze uniknout, pravá substance celého příběhu šklebí se odporným gottliche „Kde pak ty ptáčku hnízdo máš, skrýš svou a zázemí. Vždyť ještě léčky málo znáš, málo, zdá se mi. Hej břízo bílá skloň se níž, dej ptáčku náruč svou a skrýš, já pak můžu jít a v duši klid můžu zas mít.“ Takže hovno hovno. Česká politická zkušenost posledního čtvrtstoletí, neobnášející nic jiného než tutéž frustraci posledního žvástu pologramotných narcistních pacientů, napovídá, že spojení prince s Popelkou přinese zemi jen neštěstí. K psychologii Popelky dále viz fleker. () (méně) (více)