仁義の墓場
Graveyard for Honor
Graveyard of Honor
Obsahy(1)
Režisér Kindži Fukasaku podobně jako v sérii Džingi naki tatakai (1973) ve stylu „jitsuroku eiga“ realisticky zobrazuje zrod gangů jakuzy v neutěšených podmínkách poválečného okupovaného Japonska; snímek je částečně inspirován životem skutečného člena jakuzy. Antihrdina Rikio Išikawa (Tetsuya Watari) díky své divoké a prudké povaze rychle stoupá žebříčkem zločinecké organizace, avšak pro svou až sebezničující nepřizpůsobivost není s to dodržovat nejen zákony, ale ani kodex jakuzy. (Ertai)
(více)Recenze (7)
Fukasaku podobný námět (o problémovém jakuzovi, kterého je nutné odstranit) už zpracoval několikrát, např. v Outlaw Killers: Three Mad Dog Brothers a Street Mobster. Nikdy ale ne tak devastujícím způsobem. Ke spolupráci přizval Tecuju Watariho, někdejší hvězdu studia Nikkacu, snažícího se po vážné nemoci obnovit zašlou slávu. Watari zde hraje nekontrolovatelného gangstera, jehož asociálnost, dysfunkčnost a sebedestruktivnost je o to víc zarážející, že jeho základy lze hledat v životě skutečného jakuzy. Fukasaku v této dechberoucí a tragické podívané divákovi servíruje i několik naprosto ikonických sekvencí (jakuzovo pojídání kostí jeho zesnulé dívky před zraky přítomného bosse, deliricky pojatý masakr na hřbitově a závěrečný sebevražedný skok ze střechy věznice). Vedle Bitev patří Graveyard of Honor k samotnému základu subžánru džicuroku eiga a spolu s Yakuza Graveyard (či Yakuza Burial – Jasmine Flower chcete-li) tvoří i volný, ale tematicky podobný diptych. ()
Syrově mrazivé pojednání o Rikiovi Ishikawovi, velmi kontroverzní postavě historie excesů japonské yakuzy. Naprostý antihrdina míří zcela suverénně nejkratší možnou cestou ke dnu a jeho překvapivě dlouhá životnost hraničí se zázrakem. Fukasaku, známý milovník outisderů, tentokráte zůstává neúčasten, nesoudí, ale ani nesympatizuje (skutečnost je taková, že ve většině děl mezi řádky lehce prosvítají jeho sympatie k loserům, o kterých točí) a výsledný celek tak působí ledově chladně a bezvýchodně. Režisér vsadil na "své" osvědčené herce (Kunie Tanaka, Mikio Narita, Tatsuo Umemiya...), přičemž Tetsuya Watari zde podává svůj patrně životní výkon. V r. 2002 snímek předělal Takashi Miike ( http://www.csfd.cz/film/82928-shin-jingi-no-hakaba/ ) ()
Filmy o yakuze sa dajú považovať za kruté a násilné, ale nechýba im určitá noblesa spätá s bohatstvom, ženami a zmyslom pre česť a hierarchiu. Fukasaku robí z tohto to, čo robil Spaghetti Western tradičnému americkému žánru. Robí ho špinavším, bezútešnejším, násilnejším, nihilistickejším a krutým. Hlavný hrdina je ako utrhnutý z reťaze a rozsieva zlosť a násilie kdekoľvek príde. Pohrávanie si s dokumentárnou výpoveďou, rôznymi filtrami a časovou chronológiou prispieva k tomu, aby sme sa v celej plejáde udalostí lepšie orientovali. Akcia je, tradične, perfektná. Fukasaku podobne ako v prípade svojich samurajských drám dbá na rozpohybovanú kameru, ktorá šialene švenkuje z miesta na miesto a vďaka tomu pôsobí akcia uveriteľnejšie. Nedostatky efektov a choreografií dokáže hravo zakryť a tak každý útok, rana a výstrek krvi pôsobí premyslenejšie. Symbolizmus je možno príliš popisný a pôsobí trošku úsmevne, ale to bude tým, že to bolo točené v 70 rokoch. Každopádne chuťovka, ktorá si zaslúži pozornosť. ()
Po druhém shlédnutí zvyšuji jednoznačně na 5 hvězd. Velmi pesimistické a bezvýchodné. Vše již napsal kolega stub. Pod to se mohu jedině podepsat. ()
Oceňuji spojení dokumentární i velmi živé formy. Bohužel film, který je obrazem "kariéry" jednoho vyšinutýho gangstříčka, se pro mě stal v podstatě čekáním na to, "kdy někdo toho pošahanýho magora konečně oddělá". Chápu a věřím tomu, že Ishikawa byl archetypem japonskýho poválečnýho gangstera a tam moc vlastností, kvůli ktereým by jste se s ním chtěli sžívat, zřejmě nenajdeme. Z tohohle hlediska pak velmi dobře chápu onu částečně dokumentární formu, která je vlastně důvodem k tomu, proč film vidět. Ve většině gangsterek mají postavy aspoň charisma, když už jsou to zmrdi, ale tady je prostě jenom zmrd. Naprosto reálné, ale... Asi ten film poměřuju trošku špatně, je to prostě podstatně špinavější a skutečnosti bližší gangsterka, než jsme zvyklí a zasloužil by si o něco vyšší hodnocení. Rozhodně je to něco jiného. Každopádně se už třesu na Miikeho remake. ()
Syrová džungle Yakuzy v Kindžiho zvráceném světě. ()
Výborné, silně depresivní, nihilistické, syrově bezcitné dílo plné hnusu a špíny. Navíc plné známých a velmi solidních herců japonských 70s. 80% ()