Režie:
Otakar VávraKamera:
Václav HanušHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Karel Höger, Florence Marly, František Smolík, Nataša Tanská, Miroslav Homola, Jaroslav Průcha, Jiří Plachý st., Eduard Linkers, Bedřich Vrbský (více)Obsahy(1)
Krakatit je název pro třaskavinu s nepředstavitelně ničivým účinkem. Sám její vynálezce, inženýr Prokop, se jí zalekne, avšak pro mnohé jiné představuje vytoužený nástroj absolutní moci. Ve stejnojmenném románu Karla Čapka, vydaném roku 1924, byly Prokopovy pokusy a jejich následky čistě autorovou vizí. Proti tomu filmová adaptace, jež vznikla nedlouho po druhé světové válce a útocích na Hirošimu a Nagasaki, zčásti zjevně reflektuje skutečné události. Mimo naléhavý morální apel dodnes strhuje svou delirickou atmosférou a vizuální vynalézavostí v reálných exteriérech i fantastických kulisách. (NFA)
(více)Videa (1)
Recenze (245)
Vlastně je zajímavější, jak byl tento film natočen, než o čem je. Čapkův sci-fi román byl pojat jako psychologické drama natočené podle ve 40. letech aktuálních postupů žánru filmu-noir. To (společně se zasazením do fantazie horečného snu) dělá film nadčasovějším, než všechny ostatní filmové aktualizace románu. Ostatně hlavní femme fatale má i francouzské jméno, to už mohlo být těžko stylovější. ()
Dost podivný filmový patvar, něco mezi dramatem o odpovědnosti a vině, a sebeparodií, celé to působí tak křečovitě a amatérsky, přitom to mělo být smrtelně vážné, a určitě nešlo o nějakou záměrnou grotesku. Herecké výkony i stylizace je přehnaná, na to je naroubovaná trocha tý dobový ideologie, a výsledek působí dost nejapně. Solidní je snad jen vizuální podoba filmu a zajímavý je motiv svedení charakterově nepevného inženýra Prokopa vypočítavou Princeznou, ve které probudí cit, snad. Nevěrohodně vyznívaj i snově laděné scény a portréty "válečných štváčů", ve výsledku je to až příliš naivistické ne li docela pitomé. ()
Vynález, který se stal katem svého stvořitele. Buď paralyzována myšlenka, buď setnuta ruka, buď polita tekutým železem hruď nepovolané osoby, která zmocnit se chtěla „patentu“ Ing. Prokopa. Vyplenit zem, strach a paniku vyvolat, lidstvo do války zahnat, k bídě přivést, ve zkáze svět utopit. Varovně příkladný překlad snu a nemocí ochromené pravdy. Mír ať není omráčen, ať neomdlévá v horečkách, ať v bdělém stavu zachován zůstává po generace. ()
Na film jsem narazil zcela náhodou v televizi. Obsah snímku a stejně tak Čapkova díla, podle kterého byl film zpracován, mi nebyl znám. V každém případě na mě silně zapůsobil. A nebyl to jen napínavý příběh s výbornou atmosférou a hudbou, ale i Högerův herecký výkon a myšlenka filmu. Film není dokonalý a některé věci mi úplně nesedly (třeba ten rozhovor v závěrečné scéné na koňském povozu), ale 4* a zhlédnutí si rozhodně zaslouží. ()
Na Krakatitu se mi líbí zejména onen fantastický místy až snový rozměr, který se filmu snaží vytvářet především dobovými speciálními efekty a stavbami. Kromě Vávry, Högera zaslouží vyzdvihnutí tedy technický štáb filmu, protože díky nim snese Krakatit v produkci srovnání se zahraniční filmogafií té doby. Jinak co více komentovat? Je to dobře zfilmovaný Čapek se vším co to obnáší, např, krásu jazyka nebo až černobílé rozlišení postav, které však ve stínu válečného konfliktu není úplně od věci. ()
Galerie (49)
Zajímavosti (28)
- Chemický názov Krakatitu bol tetrargon olova. Z chemického hľadiska je to nemožné, aby išlo o výbušninu, nakoľko Argón je vzácny plyn, ktorý nie je schopný žiadnej reakcie. (Raccoon.city)
- Film mal premiéru súbežne v dvadsaťjeden kinách Československa, vyrobených bolo sto kópií pre distribúciu. (Raccoon.city)
- Slovo Krakatit zazní ve filmu více jak 45krát! (krib)
Reklama