Nezbedný bakalář

Velmi příjemná kostýmní podívaná, která má všechny devizy pro úspěch - kvalitní dekorace a kostýmy, kvalitní herecké výkony (nenarazil jsem na žádné škobrtnutí ani dobovou manýru a to i co se týče ženských představitelek), výtečná práce s komparsem (hlavně u malých dětí) a dobré uchopení předlohy. Štěpánek opět zastiňuje co se dá, výborná je scéna kde se sejde v Praze s Marvanem a Smolíkem - opravdové herecké hody. Některé scény až připomínají černobílé malířské plátno, hlavně v závěru a v doprovodu dobově stylizované hudby vytváží autentického ducha, který se nenechá unášet žádnou kašírovaností. (24.11.2009)

Pokud si někdo myslí, že doba kráčí neustále kupředu, řítíme se k lepším zítřkům, ať se podívá na tuto fresku. Je natočena v roce 1946, zasazená do časů vlády Rudolfa II. Ne ne, lidé jsou pořád stejní v každé době. Možná vzdělanější, čistší a obklopení větším luxusem, ale pořád stejní. Film je především tvrdou kritikou měšťácké společnosti a musím přiznat, že mi z filmu bylo velmi úzko. Uvědomil jsem si totiž, že s takovými lidmi žiji i já ve svém městě a jsem samozřejmě jedním z nich. Je to velmi depresivní, ale zároveň velmi realistický snímek. O hereckém umění Štěpánkově netřeba diskutovat, ovšem ta partička z radnice je vypečená, a i ostatní okolo vůbec nezaostávají. Vávra své historické filmy prostě uměl...90% (26.08.2012)

,,Předsevzal jsem si být dobrým učitelem, ale tím mohu být jenom s pomocí vaši. Ukažte sami na sobě, jakého učitele ste hodni a prosím, dobře uvažte, že na vychování naší mládeže všechna podstata spočívá... neboť jakou budeme mít mládež, takové budou i obce a církve naše." Tolik z nadčasových myšlenek nejen o profesi učitelství, ale v podstatě i o celé společnosti, ve filmu ze školského prostředí někdy na konci středověku. Ukrývá se zde krásně podaný obraz doby, s humorem i uměním, očima dětí, zásadových měšťanů i pokrokového bakaláře. Moderní názory o hledání určité logiky a spravedlnosti jsou sice krásné, ale nesou sebou většinou i úskalí odmítání a povrhování ze stran vyšších míst... S nadsázkou bych řekl, že Nezbedný bakalář je některými svými myšlenkami taková "Škola otců 18.století" :-) Osobně mi jen nesedlo, že to Otakar Vávra místy pojal tak trochu ve stylu pozdější husitské triologie a pár scén davového pokřiku, ať už dětí nebo dospělých, není zrovna nejpříjemnějších na poslech a výsledním dojem malinko zráží. Jinak atmosféra na úrovni scénáře, prostředí nebo kostýmů je dokonalá a pak nelze opomenout herectví skvělého Zdeňka Štěpánka v hlavní roli i dalších výjimečných osobností českého filmu té doby (Marvan, Korbelář, Smolík). Hodně zajímavé je i vidět Brodského a Vinkláře v prvních filmových rolích. 85% (deníček - Krátká éra československého filmu 1945-1948) (04.01.2018)

Je to jeden z Těch filmů, které se našemu divákovi dostanou pod kůži.Fabule je prostinká, ale to, co s ní dokázali naši nejlepší herci je naprosto fantastické.Tak silné výkony jaké zůstaly po panu Štěpánkovi,panu Vojtovi, mladičkém Vinklářovi,panu Smolíkovi,panu Korbelářovi a,koneckonců, panu Marvanovi staví tenhle film dost vysoko.Humor, slzy, láska,hlad, krása a veselí.......Všeho vrchovatou měrou a přesto to nepůsobí jako kýč.....Hnedlíčko, extra tempo....... (27.05.2012)

Otakar Vávra je nejen doyenem české filmové režie, ale také znalcem a milovníkem historie, která byla vlastní i Zikmundu Winterovi. Toto osudové setkání obou mužů, byť jen teoretické, našlo svou šťastnou chvíli na přelomu dějinného lámání světa, v období, kdy bylo třeba obrátit svou pozornost právě k minulosti. V Rozině sebranci je to takřka antická tragédie klášterního sirotka, hledajícího lásku po boku nesprávných mužů, naproti tomu příběh o svobodomyslném bakaláři je spíše kratochvilná koláž, v níž zvítězí rozum nad hloupostí. Plejáda vynikajících hereckých osobností v čele s temperamentním Štěpánkem, půvabnou Vlastou Matulovou, charismatickým Korbelářem, Marvanem, Smolíkem, Rašilovem a dalšími ovšem vytváří z tohoto filmu vskutku velkou podívanou, která vyniká i po výtvarné a hudební stránce. (03.10.2008)