Obsahy(1)
Po lúpeži banky sa gang zhromaždí okolo Jacka Murphyho (Robert Woods), ktorý je ich vodca. Veci sa pokazia, keď si Skinner (Rik Battaglia) a ostatní členovia bandy uvedomia, že Jack si ponechá najväčšiu časť peňazí. Naštvaní na neho sa rozhodnú ho zradiť a netrvá dlho a začnú konať. Mučia ho a nechávajú ho zomrieť, zatiaľ čo jeho sestra (Lucienne Bridou) je znásilnená a zabitá. Jack ale prežije a ide sa pomstiť. (westerns)
(více)Recenze (7)
Podprůměr a to težký, sympatické obličejíky a vzpomínka na Mayovku vlivem Rika mi však nepomohla zvednout si celkový dojem z tohoto dílka... ()
Primitivní brutální italowestern, točený v Izraeli. Německý název "Na kolena, Django!" Stejně jako k filmu "Jmenuji se Pecos" lze použít tutéž větu: "Mexického psance, kterému divák fandí, protože bojuje ještě s daleko horšími darebáky, hraje výborně Robert Woods". ()
Ani tomuto westernu nelze dát jakýkoliv bod. Není za co. ()
Film bez jediné kladné postavy. Hlavní hrdina Black Jack je bezskrupolózní zločinec, jenž se po jedné velké akci nepohodne se svou bandou, ukradne jí všechen lup a ta si to nenechá samosebou líbit, zvláště, má-li v čele po italsku uváleného Rika Battagliu. Hrdinu v noci přepadnou v místě bydliště, trvale zmrzačí a jeho zcela nevinnou sestru znásilní a odporný indián skalpuje. A v Jackovi se (krom rozlámaných kostí v těle) něco hne. Ač o berlích a takřka nemohoucí, je rozhodnut se pomstít. Pohnou se v něm ovšem i jeho záporné stránky a stává se sadistickým velice drsným chlápkem fanaticky lpícím na zabití všech zúčastněných, jehož navíc začíná pronásledovat jakási duševní choroba (jeho děsivé výbuchy smíchu v sakra vážných situacích). Změna charakteru (ač od začátku nebyl kladný) je zajímavou studií, kterou Robert Woods pojal velmi přesvědčivě a člověk už si k závěru není jist, měl-li by toto někdo přežít. Takže ano, cesta za pomstou, ale zcela odlišná, než bývá zvykem, Lallo Gori protentokráte disponující divnou hudbou jak ke kriminálce ze sedmdesátých, úžasné exteriéry a kontrast s Pecosem, kde bojujíce proti strašné bandě, hrdina je sympaťák, zde, bojujíce proti strašné bandě, hrdina sympaťák vážně není, ni nemá být. Může překvapit poněkud přeumělečtěný konec ve stylu zániku domu Usherů. Celkově velice zajímavé, zvlášť, přistupujete-li k filmu zpočátku dle Mariinova komentáře a očekáváte tedy variantu na čestného Mexičana Pecose. Ale že tomu Woodsovi jde ten hnusák moc pěkně. ()
Motiv pomsty se nevyhýbá ani tomuto spaghetti westernu, který sleduje počínání antihrdiny poháněného hněvem, nenávistí a chamtivostí se svými nihilistickými sklony. Snímku nechybí patřičná brutalita, avšak vynechává krveprolití, takže dějová linka má spíše temnější tón. Coby slasher ale nakonec má svá pevná synonyma. Například uškrcení indiána skalpem se nevidí zase až tak často. Přímočarý děj sice neoplývá ničím neznámým, ale má styl. Co je také neobvyklé, je postupná změna charakteru člověka prahnoucího po pomstě s pozdějším výkonem. Ano, na začátku příběhu je zcela jiný než na konci. Má to, co do činění s tím, co se mu stalo, a vlastně je to dobře, neboť se krásně poukazuje na fakt, co zrada se smrtícími následky s člověkem udělá. Vadou na kráse jsou snad je některé až moc zbytečně dlouhé scény, které snižují atmosféru a spíše vše vedou do nudnosti. Mezi ty lepší se snímek zrovna řadit nemůže, ale i tak má dostatek kvalit na to, aby byl v rámci svého žánru zábavný. Promyšlený zvrat vedoucí k pomstě, psychologická charakteristika coby motor všech činů a přívětivá kombinace akce a melodramatu. Standardní dějová linie, která postačí. ()
Western o pomstě bývalého bandity, kterého jeho banda, po té co jí obere o lup, zmrzačí a jeho sestru znásilní a skalpují. ()
Solidní italská řežba. Cením kreativní použití indiánského skalpu. ()