Reklama

Reklama

Osvobození Prahy

  • Východní Německo Die Befreiung Prags (více)
Československo / Východní Německo, 1975, 65+75 min

Režie:

Otakar Vávra

Hrají:

Vladimír Šmeral, František Vicena, Josef Větrovec, Ota Sklenčka, Josef Somr, Dmitrij Vasiljevič Fraňko, Sergej Poležajev, Gunnar Möller (více)
(další profese)

VOD (1)

Dvou dílný film Otakara Vávry zachycuje jednu z nejdůležitějších kapitol naší historie. Líčí události z májových dnů 1945 v bývalém protektorátu kdy se německá vojska chystala učinit z české kotliny poslední baštu odporu proti vítězícím spojencům. Film byl natočen v roce 1976 jako poslední díl volné trilogie - "Dny zrady" - "Sokolovo" - "Osvobození Prahy". Vzhledem k době kdy byly tyto filmy natočeny jsou fakta hodně tendenčně upravena, některé skutečnosti potlačené a je hlavně glorifikována úloha komunistů v tomto dějinném období. Zajimavé jsou historické rekvizity a triky které režisér použil při realizaci. Film je dvoudílný, ale uváděn byl vcelku. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (103)

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Ideologické zkreslení je zde dosti průkazné, ale když si vezmu Němou barikádu, kde ideologie také sehrála jistou (byť ne tak otevřeně deklamovanou) roli, tak musím říct, že i po filmařské a narativní stránce je tenhle film naprostý debakl - Vávra chtěl konec války pojmout v celé šíři, tudíž skáče z jedné strany na druhou, zbytečně předvádí hystetrický Hitlerův výstup, snaží se otřást značně neumětelskou a schematickou popravou v Terezíně, do toho míchá nějaké náznaky individuality roubované na jinak kolektivního hrdinu (u NB tím dosáhl výrazného kladu a výsledek působil vyváženě, tady jde spíš o podivný rámec, kde opět figuruje Vášová jako tragická hrdinka, která však už nemá příležitost k pověstné vypjatosti rozhodného činu). Navíc film psůbí stejně unaveně jako sám tvůrce, kamera pomalu klouže a statické obrazy se snaží alespoň popostrčit donekonečna se opakující hlemýždí transfokací, dynamizace střihem je zde cizím pojmem, navíc musím bohužel říci, že ani Liška se moc nevytáhl, neměl k tomu ani příležitost, dokud je jeho hudba jen popisná, ještě to jde, ale když se snaží o nějaké kontrasty vůči dění v obraze, tak to působí krajně násilně. Ve výsledku vzniklo těžkopádné, z dnešního pohledu však co se týče realizace úctyhodné dílo, které však doráží nehorázné překrucování dějin. Husitská trilogie je oproti tomuto "opusu" stokrát stravitelnější. ()

Slimak 

všechny recenze uživatele

Když už se v Praze bojuje...když už se ve filmu střílí na takových místech kde se dneska točit jen tak nedá a nebude, tak by se to mělo využít pořádně.Neříkám že scény nejsou dobře natočené...naopak...ale řekněte sami...můžete mít z bitevních scén zážitek když vidíte jen ty široké kolektivní záběry a plno čoudu?Co máte z haldy komparzistů co do sebe střílej (ale jenom jako...což je vidět a otravuje to) a pak padaj jak mouchy?Musím uznat že závěrečný film s Vávrovy trilogie bavil zcela nejmíň...předchozí filmy jsem s klidem dokoukal...od tohoto však konec neznám...jen z doslechu...a Gottwaldovo cancy se mi poslouchat zatím nezachtělo.Zatracený komunisti...nenechaj režizéra v klidu pracovat a vychutnat si tu vřavu. ()

Reklama

Romario 

všechny recenze uživatele

Jako studijní materiál toho,co je to komunistická propaganda , výborné, jako válečný film spíše úsměvné až trapné.Válečné scény,například umírání nebo odzbrojování, je dle dnešních měřítek spíše parodií, lidé si spíše lehají, div že si nedají pod hlavu ruku, popravení v Terezíně se kácejí trochu lépe,ale nemají na sobě viditelné po zásahu salvou ani škrábnutí...Vše řídí jen a jen Komunistická strana, když se vyvěšuje v továrně prapor,tak je rudý, kupodivu měli ve fabrice sovětskou vlajku,českou žádnou, a tak bych mohl ve výčtu hloupostí dlouho pokračovat... ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Němá barikáda se panu režisérovi povedla víc, však také neměla nudnou první část. První díl je skutečně k uzoufání, připomíná spíše nezdařený dokument. Ale druhá část je již oproštěna od zbytečného povídání pánů, kteří si v různých štábech hrají na vojáčky. Druhý díl je akčnější, obsahuje spoustu bojových scén a bez uzardění bych ho zařadila po bok nejlepších válečných filmů. Jenže si s sebou táhne tu kouli u nohy v podobě první hodiny. ()

PetrPan 

všechny recenze uživatele

Bylo zajímavé sledovat, jak se Vávrova trilogie o II. světové válce propadla až na dno rudé bažiny.   Dny zrady manipulovaly a lhaly vcelku opatrně a jen osívaly pole neorané. V Sokolovu soudruzi dohlédli, aby pole pěkně vzkvétalo a řádně je pohnojili. A v Osvobození Prahy jsme se konečně dočkali rudých žní!    První část je pak nejen co do historických faktů mimo, ale hlavně k uzoufání naprosto nudná a ani Hitlerovy poslední chvíle z letargie nevytrhnou. To, čemu dal Vávra ve Dnech zrady punc zajímavého dokumentu, v Osvobození přehnal a z aranžovaných scén s blábolícími státníky a generály udělal nedělní chvilku prózy, která se místy protáhla na pocitovou hodinku až dvě.  Postupně tedy přibývá i aranžované akce, stavění brigád i legendární boj o rozhlas, ale až druhá část a její závěr s rudoarmějci přileje trochu krve a života, byť emoce vyvolá jen jedna scéna, kde nácci vystřílí plnou místnost neozbrojených schovávajících se obyvatel.   Inu, jel jsem z kopce a jsem rád, že mám tuhle záležitost za sebou a na konci škrtám i o dno, bohužel. A rozhodně ne jen z politicko-mravních důvodů. ()

Galerie (16)

Zajímavosti (10)

  • Zatímco v Sokolovu byly tanky Tiger z jedné série (namaskované T-54), zde Vávra použil napodobeniny prakticky odevšud. Jsou tu přestavěné T-54, T-34, a to dokonce v několika variantách. Od těch lepších, až po levnější (Zbraně pro Prahu, slovenské filmy). Vyskytují se zde i opravdové tanky Pz-IV a Hetzer. Hetzerů jezdilo v Praze více než je ukázáno ve filmu, ale Vávra jich tolik neměl k dispozici, a tak jsou tam místo nich ve filmu Tigeři (Staroměstské náměstí, Klárov). (Spinosaurus)
  • ČSĽA dala k dispozícii Vávrovym filmárom na 50 natáčacích dní 70 až 100 ženistov s technikou, 8 až 10 pyrotechnikov, 2000 komparzistov, 35 tankov T-34 a desiatky kusov ďalšej vojenskej techniky pre úpravu na nemeckú. (marlon)

Související novinky

Otakar Vávra: 1911 - 2011

Otakar Vávra: 1911 - 2011

16.09.2011

Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)

Reklama

Reklama