První parta

Existenční drama podle předlohy románu K.Čapka odehrávajicí se na sklonku 30 let:Půlpán(E.Cupák) musí s existenčních důvodů zanechat studií a pracuje příležitostně jako vozač na dole Kristina v Kladně kde se točil převážně i celý tento film.Nesnadno se sžívá s drsným prostředím a s uzavřeným světem hornického řemesla.Teprve až aktivní účast při odstraňování následků důlní katastrofy mu přinese pocit sounáležitosti s ostatními horníky.Akademicky chladný,ale vyhroceně třídně angažovaný přepis Čapkovy předlohy.Poslední filmová role mistra ND Rudolfa Deyla st.a také snad zároveň jediný film ve kterém si zahrál společně se svým synem kterého bohužel jak to tak občas chodí přežil o celých pět let. (11.07.2006)

Čapkova předloha není nic moc, Vávrova režie s ní mnoho nesvedla, tak nám byl předložen snímek, který se komíhá mezi sociálním dramatem, pracovní agitkou, romantickým dramatem a uměleckou nudou. Hlavní hrdina, rozeklán touhou po lásce a potřebou předvést se jako hrdina, vede podivné monology, které přecházejí do oblasti snů. Na obhajobu snímku musím dodat, že gradace je výborná a závěr skutečně dobře pracuje s emocemi diváka. Velmi smutná je technická kvalita filmu. CS Film si s tím, zda divák něco uvidí a uslyší, příliš hlavu neláme, ale pokud je to, co vysílá, jediná kopie, tak se bojím, že tenhle film už nikdo nezachrání. (01.12.2011)

Velmi slušná adaptace, dobré scény v dolu, dobré výkony řady známých herců, některé jejich miniatury si lze přímo vychutnat, někde by možná neuškodilo trochu zkrátit Čapkovy literární proslovy postav, ve filmu někdy trochu ruší, ale i tak na to, že to bylo natočeno koncem padesátých let, měli by to občas v televizi reprízovat a nejen kvůli K. Čapkovi. (11.04.2019)

Nejslabší Čapkovo dílo - příznačně oceněné možná tak Ladislavem Štollem - bylo zpracováno celkem slušně a jeho filmová verze se pro mě stala jednou z těch výjimek, kdy film předběhl knihu. Sociální vyznění, které působí dost neuměle v Čapkově předloze - ta však selhává i kvůli dalším záležitostem -, samozřejmě musíme v roce 1959 odpustit, a tak nám zůstává zápletka poměrně vybočující ze schemat socialistického realismu, širokoúhlý obraz, působivé zachycení světa havířských štol i poměrně novátorské zvukařské postupy. (14.11.2006)

Nedokážu říct do jaké míry tenhle Čapkův příběh po 20 letech od napsání změnili pro nafilmování. Některé části jsou nesmírně poutavé a zejména mezilidské vztahy jsou jakoby čapkovsky lidské a hřejivé. Film dělá havířské profesi čest. Některé části jsou zas zbytečné, utahané a raději jsem je přeskočil. (22.12.2022)