Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Premiéra Srpnové neděle, první divadelní hry Františka Hrubína, se konala v Národním divadle 25. dubna 1958. Příběh lyrické komedie se odehrává ve dvou horkých dnech v malé jihočeské vsi. Na břehu malého rybníka se scházejí letní hosté a místní mládež. V Hrubínově hře, tak jak je typické pro celé jeho básnické dílo, jde o konflikt mládí a stáří, života a smrti. Mládí zde zastupuje medička Zuzka a její milý Jirka. Ne věkem, ale smýšlením a cítěním k nim patří místní poštmistr a Zuzčin strýc inženýr Mixa. Proti nim stojí stárnoucí poživačná Věra Mixová, její slabošský milenec redaktor Morák a dvojice bezdětných manželů Vachových. Hra si získala nesmírnou oblibu u obecenstva a vítězně prošla všemi většími českými scénami.

Premiéra filmového přepisu se konala 12. května 1961. Otakar Vávra přizval ke spolupráci téměř všechny tvůrce divadelní inscenace. Režisér Otomar Krejča napsal společně s Vávrou scénář. Představitelé hlavních rolí jsou stejní - Karel Höger jako Morák, Vlasta Fabianová jako Mixová, Jiřina Šejbalová a Bohuš Záhorský v roli Vachových a Luděk Munzar jako Jirka. Pouze Radovana Lukavského nahradil v roli poštmistra Miloš Nedbal a roli Zuzky místo Marie Tomášové představovala Miriam Hynková. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (46)

WANDRWALL 

všechny recenze uživatele

Právě při tomhle filmu mě napadlo, že někdy filmy hodnotím podle množství zajímavých, filozofických vět, které obsahují. Každý člověk je charakterizován větami, které sám od sebe vyslovuje. To je známá věc, i když ne pro každého. No nebudu to rozpitvávat, film mě překvapil právě tím počtem zajímavých vět. A v některých žádanějších filmech nezazní ani jedna filozofická věta, takže jsou jen jak říkal E. Kant - kratochvilné, takže nepovznášejí, ani neoznačují realitu přesnými slovy, jsou jen vycpaným show, zatímco v tomhle filmu tyhle záblesky jsou. A to není málo. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Globální charakteristiky tohoto filmu české (československé) karikatury chruščovovského tání jsou určitě přesné. Sám nevím, co bych k nim dodal. Zcela jinak ovšem film vyzní, položíme-li jeho raison d´étre do dobových souvislostí. Odezněl šestapadesátý rok, na Letné se stále tyčila "fronta na chleba", jak se říkalo také Stalinovu pomníku a republika se stále nevymanila z novotnovské gigantománie plynoucí z dozvuků bruselského úspěchu a vrcholící novou zglajchšaltovanou ústavou (měla platit až do r. 1992, tj. nejdéle ze všech našich dosavadních ústav) a novým názvem hlásajícím údajné dovršení výstavby socialismu (ČSSR). Kritická vlna tu nesporně byla, ale limitována mírou iluzí o skvělé budoucnosti společnosti, na niž ještě nedolehla tíha gigantomanské třetí pětiletky ani přípravy třetího sjezdu spisovatelů. Tu přechodnost, tu pofidérní jistotu naprostých nejistot film celým svým založením, poetikou, domyslitelným působením cenzury, vlastně zrcadlí přesně. Ano, taková ta doba prvních let relativní stability novotnovského režimu byla. Pestrost šedi, kterou vyzařovala, nelhala. Nelže o ní ani tento pokrouceně pravdivý, rozporuplný Vávrův a Hrubínův film. ()

Reklama

Marthos 

všechny recenze uživatele

Srpnová neděle se stala manifestem nového neplakátového divadla v Krejčově programu činohry Národního divadla. Prošla přitom dlouhým vývojem od symbolistické pohádkové hry s vodníkem a rusalkami k prchavému zachycení jediného dne, kdy se na břehu jihočeského rybníka scházejí »lufťáci« z Prahy s místními a baví se na taneční zábavě. Jiný »děj« hra nemá, každá postava však za sebou vláčí příběhy svých zpravidla traumatizujících osudů, ke kterým se v hovoru stále vrací – jenže nikdo nikoho neposlouchá, monology se míjejí. V lyrizujícím oparu scény Josefa Svobody, hudby Václava Trojana, režie Otomara Krejči a v provedení populárních herců se Srpnová neděle stala jednou z nejúspěšnějších inscenací činohry Národního divadla (163 repríz v letech 1958 až 1961). Film, bezprostředně následující jevištní provedení, sice mnohé z Hrubínova sžíravého obrazu české společnosti neakceptoval, nicméně v rovině estetické snímek dosahuje maximálního účinku. Vávrova ryze filmařská praxe vynikajícím způsobem zhmotňuje to, co jevištní nastudování může spíše jen naznačit a exteriérové sekvence v okolí jihočeských rybníků nabízejí ještě konkrétnější model hrubínovské rozervanosti. A zatímco z kdysi slavné divadelní inscenace dnes zbylo jen několik zažloutlých novinových kritik a hrst vzpomínek, filmový pás navždy uchoval mimořádné herecké kreace legend české Thálie, počínaje Fabianovou, Šejbalovou, Záhorským, Högerem, Nedbalem a konče Munzarem, Třískou i Miriam Hynkovou, nastupující generace, silně ovlivňovanou už jakoby novým pojetím divadelního herectví tak, jak jej interpretoval nejvýrazněji právě Krejča. Pokud se Hrubín vskutku hodlal vyzpovídat, a já jsem o tom přesvědčen, nikdo mu nenaslouchal. Cejch přitakávače režimu mu zůstal zčásti jistě právem, vždyť dobývání člověka ze sebe má v Srpnové neděli přídech socrealistického inženýrství lidských duší. Kdo jsi bez viny, hoď kamenem. // Pochvalu si ovšem zaslouží kolega Blofeld a jeho zevrubný příspěvek. ()

Jinny 

všechny recenze uživatele

Jestlipak víte, kde se natáčela Srpnová neděle? V Chlumu u Třeboně, mojem městě rodném. Jestli si všimnete v orchestru toho chlápka, co hraje na klarinet, tak to je můj děda. Tak nevím... nebyla by vlastizrada dát míň hvězdiček? --- "Kdo to kdy viděl: tady má každej hned hodinky a motorku. A to se rozumí hned ženskou." - "A řezat!" ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Scénář: Otomar Krejča a Otakar Vávra. V kostce, jde o jeden vskutku nevšední a zcela obyčejný prázdninový příběh, kde se během dvou posledních srpnových dní, setkávají u jihočeského rybníka v Třeboni, různí lidé, ruzných profesí a povah, v podstatě tři věkových generací. Řeší se tu jednotlivé vztahy i přes velké generační rozdíly. Známkuji jen dvojici bezdětných maloměšťáckých manželů Šejbalová+Záhorský, která byla výborná a tak trochu film oživila a přiblížila se původní předloze a dále místo kde se filmovalo, tam je z vlastních vzpomínek opravdu krásně. Jinak ale nuda (banální konflikty, uvažování, rozmluvy), hodící se spíš na divadelní jeviště, ostatně tam se dostalo inscenaci pod Krejčovou režií oproti filmu daleko většího uznání....ps: Igi B. : Taky jsem si všiml, ale to bude nejspíš tím, že šlo o divadelní inscenaci, nězatíženou nějak politicky:-) Zajímavé komentáře: Radek99, Sportovec, igi B., Lish84. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (8)

  • Představitelé hlavních rolích jsou stejní jako ve stejnojmené divadelní hře. Pouze Radovana Lukavského nahradil v roli poštmistra Miloš Nedbal a roli Zuzky místo Marie Tomášové představovala Miriam Hynková. (Karlos80)
  • Pred reštauráciou, kde sa natáčalo, produkcia zriadila autobusovú zastávku, ktorá tam nikdy predtým nebola. (Raccoon.city)
  • Písnička „Bílý měsíc“, která ve filmu několikrát zazní v různých verzích, vyšla na desce v podání Yvetty Simonové. (Willy Kufalt)

Související novinky

Otakar Vávra: 1911 - 2011

Otakar Vávra: 1911 - 2011

16.09.2011

Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)

Reklama

Reklama