Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh filmu Šťastnou cestu se odehrává v prostředí velkého pražského obchodního domu a vypráví o osudech pěti prodavaček. I když všechny pracují v jedné firmě, každá jde vlastní cestou za svým životním cílem. Jde o poslední dokončený protektorátní film Otakara Vávry. Byl natočen v roce 1943 podle námětu literárně debutující novinářky Olgy Horákové. Ke spolupráci si Vávra přizval osvědčený tým, kameramana Ferdinanda Pečenku, hudebního skladatele Jiřího Srnku, architekta Jana Zázvorku a střihače Antonína Zelenku. Střihače tentokrát připomínáme záměrně, protože jeho podíl na výsledné podobě filmu je zásadní. Film vznikl většinou v reálu tehdy nového pražského obchodního domu Bílá labuť. Režisér jej pojal jako dynamickou výpověď, která zachycuje rytmus moderního života. Příběhy dívek tak dostaly punc pravdivosti a životnosti. Netradiční režie, kamera, střih i civilní herecké výkony nasvědčují, jak se už v roce 1943 Otakar Vávra a jeho spolupracovníci přiblížili pracovní i umělecké metodě italského neorealismu, který slavil úspěch v kinech až o několik let později. K osvědčeným a populárním herečkám Adině Mandlové (její poslední role v českém filmu), Jiřině Štěpničkové, Haně Vítové a Nataše Gollové se režisér nebál obsadit mladičkou Janu Dítětovou. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Ukázka z filmu

Recenze (87)

honajz2 

všechny recenze uživatele

I přes dobrý námět je to docela průměrný film, který by ani průměrný být nemusel, kdyby tu některé situace nebyly podané tak vykonstruovaně a nedůvěryhodně. A taky kdyby to bylo buď značně víc psychologické, nebo se to věnovalo menšímu množství postav, protože jsem neměl pocit, že by se to tady Vávrovi povedlo ukočírovat. Takže je to vlastně jen nemastná neslaná dobová záležitost, která aspoň má docela slušnou filmařskou stránku a nějaké herecké výkony. Jen teda nechápu, kde tam bylo to údajné podobenství... Slabé 3* ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Zajímavá herecké příležitosti hned pro čtveřici prvorepublikových hereček (už chyběla jen Lída Baarová), z nichž některé už byli ve své době skutečnými stars, zde pěti prodavaček, které hledají to pravé štěstí..Ostatně to je dodnes stále aktuální téma a sami víme (víte) jak to leckdy dopadá, skutečnost je občas jiná než ta filmová. Zdařilá psychologická studie jednotlivých charakterů (i těch nejpokřivenějších), film zajímavý hlavně z hlediska obsahu a tématičnosti, které se s děním dnešním moderních dnů v lecčems podobá. Osudy, sny, přání, ideály, touha po lásce a štěstí, natom všem si zde divák přijde na své. "Jednou si dole, jednou nahoře"..V každém ohledu se jedná o značně působivý, moderní, hodně realistický a především dynamický snímek, ve své podstatě snad i pravdivý, jak ve své době tak i dnes. Odhalená scéna v podání amorální Adiny Mandlové (pro kterou to byla jedna z nejlepších jejích rolí), byla v té době stále odvážná ale nikoliv první jakožto v českém filmu.... ()

Reklama

mchnk 

všechny recenze uživatele

Několik osudů a několik cest. Cesta za vlastní existencí i útěk před minulostí. Každá z nich má svou, a také svého. Milujícího, nebo jen existenci zajišťujícího. Každá má své zbraně, některé vydrží ještě tak pět let, druhá se svou přehnanou fortelností neztratí nikde. Radosti jsou vyváženy strastmi a v některých případech není možný ani nový začátek. Dokonale podchycená atmosféra i neřesti vyšší, buržoazní společnosti, která je na druhou stranu i odrazem morální dna. Také praktiky velkoobchodníků jsou zde krásně zobrazeny. Zaměstnanci jako stroje pracující na rozkaz. Smíření se s dostačujícím málem, nebo raději jíst na stříbře ? Vávra dává dohromady ojedinělý dívčí sbor, na jehož herectví se dívá opravdu skvěle. Perfektně ztvárněné charaktery odevzdanosti, pokory, ochoty zachránit vztah, ztřeštěnosti i obyčejnosti ( Dítětová úžasná :) Uvolněné herectví a precizní, nebojácná režie ( Adina v rouše Evině) s krásnou hudbou j. Srnky. I v těch nejtěžších dobách československé historie vznikaly výborné snímky. ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Červená knihovna trochu jinak. 1) Docela pěkně strukturovaný film o tom, jak prodavačky hledají svého životního partnera, potažmo o životě vůbec._____ 2) Uznání si zaslouží věrná kulisa pražského obchodního domu Bílá labuť v roce 1932._____ 3) Zajímavé je i zobrazení organizace práce v obchodním domě. Příchod a odchod z pracoviště, kontroly zaměstnanců, píchačky._____ 4) I dnes se můžeme z filmu poučit: Všichni na místa a usmívat se! Otevíráme!_____ 5) Zajímavý koment: Marthos*****. ()

zette 

všechny recenze uživatele

Vyborny protektoratni film, na ktery si pamatuji uz od detstvi. Verohodne vykresleni doby, ve ktere se film odehrava (1932). Uzasne herecke obsazeni, zvlast u herecek, kterym zcela jasne vevodi Adina Mandlova. Krome Gollove (snad za to muze jen jeji role) ale nezklamal nikdo. Film resi nekolik osudu hlavnich postav a zadny neni vylozene nudny, i kdyz urcity nadhled je na miste. Vavra umel tocit filmy tak, aby divaka nenudily. Na svou dobu zanrove zajimave. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (15)

  • Natáčelo se v Českém Krumlově. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
  • Obrovská kulisa obchodního domu „Bílá labuť" byla postavena architektem Zázvorkou během 8 dní a 3 nocí a pracovalo se na ni bez přestávky, protože to nebyla len dějová kulisa, ale věrný obraz skutečnosti. Architekt Zázvorka je bratrem Stelly Zázvorkové. (Raccoon.city)
  • Během natáčení filmu vrcholila manželská krize Adiny Mandlové a Zdeňka Tůmy. Nedlouho po natočení filmu se Tůma otrávil. Mandlová jej nalezla mrtvého ve vaně. V jeho studiu byla na pohovce fotografie Mandlové z tohoto filmu a Zdeňkovou rukou připsáno "Šťastnou cestu"! (Kulmon)

Reklama

Reklama