Jak zabíjet lásku

Janusz Morgenstern je generacnim souputnikem Polske filmove skoly (Wajda, Munk, Has, Kutz ad.), produkoval filmy Andrezeje Wajdy a profesi producenta se venuje dodnes, kdy jeho zasluhou na pocatku tohoto milenia je predevsim skvely televizni cyklus Polske svatky, z nichz sam reziroval jeden z nejlepsich dilu Zluta sala. Od autoru PFS se vsak Morgenstern znacne odlisuje tematicky. V 60. letech jde druha svetova valka mimo objekt jeho zajmu a soustredi se na tajemnem obestrena milostna pnuti muzskych hrdinu a vice ci mene se mu dari vyvolat v divakovi zotozneni (Na shledanou zitra, Jowita), mj. take diky charismatickym hereckym predstavitelum (Cybulski, Olbrychski) a propracovanou formalni strankou filmu. V tomto filmu z roku 1972 z casti opousti prvek tajemna a soustredi se spise na cisty realismus mladych lidi v 70. letech - generacni stret v pohledu na zivot, problemy s bydlenim, s praci, s neverou. Novinkou je narativni modus z zenskeho pohledu, poprve je na pribeh nazirano z pohledu zeny (hraje ji jedna z nejlepsich polskych herecek Jadwiga Jankowska-Cieślak, ktera mi zde chybi ve vyctu hereckeho obsazeni), a to jak v rovine vypraveni, tak v rovine formalni v podobe kratkych subjektivnich prostrihu, v Madarsku v 70. letech se teto technice rikalo "Proud vedomi" (pouzival ji zejmena Karoly Makk). Ono castecne oprosteni se od tajemna vsak tomuto filmu ubira jednu hvezdicku. Sice tento ustupek usnadnuje ztotozneni se divaka z postavou, nicmene trochu silnejsi mi nakonec prisla Jowita z roku 1967, prave diky teto mysticke slozce. Jinak ale rozhodne vyborny film, ktery stoji za videni, uz jen proto, ze se jedna o filmarsky vyspele zpracovany pribeh, ktery konec koncu spousta z nas bud plne prozila anebo nas muze potkat, ani se nenadejeme. (08.09.2009)