Mnohočetní maniaci

Tohle je opravdu svým způsobem mistrovské dílo. Je jasné že většinové publikum tohleto nepobere, ale pro fajnšmekry a nadšence do sedmdesátkových sleazy snímků je tohle povinnost. A mělo to skvělý soundtrack (Elvis- just because, jailhouse rock...) I love you so fucking much I could shit. (23.01.2013)

Zkusim ještě Pink Flamingos, ale pokud to bude podobná "kvalitka", s Watersem končim. MM je mega-nízkorozpočtovka (imdb uvádí $ 5.000), tenhle problém však nebude hlavním šutrem úrazu. On celkově tenhle bizarní brak je hodně o neumětelství: někdy srandovním (konečný masakr v obýváku), mnohdy však jen trapném. Černobílé, rádoby zvrácené soft porno, ve skutečnosti však uřvaný, ukecaný a nudný underground, v němuž jsem si cestu nenašel. Ta jedna hvězda je v podstatě jenom za WTF závěr, ve kterém šíleného/šílenou Lady Divine znásilní obří humr. Nezapomenutelná scéna! (24.04.2014)

Spirituálny underground: Transvestita Divine (Božský/Božská) putuje mestami so svojou cirkusovou show - akýmsi karnevalom perverzií. Vyvolávač naláka vždy skupinu divákov na predstavenie zvrhlostí (od jedenia vlastnej grcanice po lízanie neholeného podpazušia) až do finálneho čísla - spustenia siete na divákov a ich olúpenie, niekedy aj zavraždenie. Najnásilnejší, najzvrhlejší je samozrejme Divine (hrajúci samého/samu seba). Po znásilnení dvojicou feťákov lepidla sa usadí v kostole. Tam sa mu dostane duchovného svetla v podobe zjavenej paralely tŕňovej cesty Ježiša Krista počas jeho extatických výkrikov lemujúcich lesbickú kostolnú súlož. Zmení tento zážitok Divina? Alebo bude potrebovať silnejšie dráždidlo? Dlhé monológové pasáže, niekoľko trefných poznámok k spoločnosti (akýsi Watersov poznávací znak spolu s osvedčenou hereckou baltimorskou partiou) a dokonalý záver (zase kresťanské paralely - úlohu rímskych vojakov tu zobrala na seba americká Národná garda). Šialený výraz transvestitu spolu s orálnou filozofiou zvrhlosti vo Viacnásobných maniakoch vytvorili skvelé predpolie neskorších Ružových plameniakov. (12.06.2013)

Můj první Waters, a možná poslední. Od úvodních titulků je zřejmé, že budeme sdílet pohled někoho, kdo opovrhuje vytříbeností, a první čtvrthodina slibuje ostrovtipnou protiměšťáckou jízdu. Zbytek filmu (s výjimkou výstupu Pražského jezulátka, oné humří čtverylky ke konci a akčního závěru) mě ale zklamal - překvapivě ne svojí výstředností, ale nudností. Být Američanem, mluvil bych možná jinak. (08.02.2022)

Opět se John Waters ukázal ve svym úchylnym světle a nestydí se ukázat cokoliv a nebát se ničeho. A tak kromě různejch nechutnejch záběrů, ujetejch nápadů, nahoty (hlavně nestydatejch koz) a sexuálních úchylek nechybí černej humor, násilí, hipíci a jiny pochybny existence. Všechno samozřejmě natočeny silně amatérsky (že to kolikrát vypadá jak z grotesky), ale to už k režisérovi tak nějak patří. Dočkat se můžeme i několika černejch narážek na vraždu Sharon Tate, která byla těhotná zavražděná asi rok před vznikem filmu Charlesem Mansonem. Taky Ježíšova křížová cesta mi v tomhle filmu připadala jako mnohem větší utrpení, než co natočil Mel Gibson, chch. Místama to ale prochází obdobím nudy. "I love you so fucking much that I could shit." Žádny velky mistrovsky dílo to neni, ale v jakym jinym filmu uvidíte znásilnění humrem? Většinovej divák nemá šancu to pobrat... aji já jsem měl problémy. (17.09.2014)