Zrcadla ve tmě

Říkal jsem si, že začít méně osmdesátiminutový film (obecně takové stopáži tleskám) nekonečným záběrem s hodně trapným dialogem, je vcelku odvážné, ale on se to rozhovor přes rameno po několika wtf záběrech zase vrátil. Takže ačkoliv jsem v životě nedokoukal jen pár filmů, Zrcadla ve tmě s díky a odporem odkládám. Hodnocení adekvátní prvním 20 minutám neděje. Tyhle studentské projekty by měly být řádněji označeny a netvrďte mi prosím, že tohle už je celovečerní debut. (05.08.2023)

Naposledy mě podobným způsobem srala Hra, mj. rovněž tím černobílým formátem 4:3 a celkovou "přeartovaností". Má to absurdně dlouhé záběry, silně nesympatické postavy (pobavila mě Spáčilová, která je nazvala "mátožnými třicátníky") a děj tak zoufale banální, že se to skoro nedalo dokoukat. Marná sláva, jednou za čas se nechám zlákat zručně napsanou anotací, pěkným plakátem či zajímavým trailerem na podobnou produkci (typu Chvilky), abych si pak jen nadával a želel ztraceného času. Zrcadla ve tmě jsou mně osobně zcela nesnesitelný film, kterému bych se podruhé obloukem vyhnul. (29.12.2021)

36 otázek, po kterých se do sebe podle vědců zamilujete (plus jeden bonusový úkol), utváří jasný rámec pro tuhle intimní vztahovku debutanta Šimona Holého. Formálně sakramentsky přísnou, postavenou na statické černobílé jednozáběrové kameře, ale o to v mnohých směrech působivější. Viděl jsem ve Varech už čtyři ambiciózní hrané české novinky, ale Zrcadla ve tmě mě z nich zasáhla suverénně nejvíc, přestože jde o lowbudgetový debut nekompromisně artové povahy, jenž bude nesporně řadu diváků iritovat. Na mě ale fungovala skvěle – rezonuje v rovině existenciální, i v pohledech na lásku, vztahy a přístup k sobě samému. A pokud za ni nedostane Alena Doláková v hlavní roli Českého lva, znamená to, že se Akademici na film nepodívali. (31.08.2021)

komorní a docela intimní vztahová konverzačka, která mi v lecčems připomněla o něco starší Hru s Jiřím Mádlem. Bylo poměrně zajímavé postupně pronikat do života ústřední dvojice o které se divák dopředu nic nedozví a která se pomocí mnohdy dost banálních otázek z jakéhosi testu snaží přijít na to jestli má vůbec smysl aby spolu nadále zůstávali. Ano, je to artovka, která navíc navzdory stopáži nikam nespěchá takže je velká šance že to neosloví úplně všechny, ale na režijní debut je to solidně přesvědčivé a uvěřitelné a Alena Doláková je v hlavní roli velmi dobrá...70% (09.05.2023)

Komorní a intimní vhled do partnerského vztahu, který bude mít však obecnější platnost a leckdo se v něm najde. Stejně jako si kamera prohlíží aktéry velmi zblízka, i film se snaží zazoomovat do nitra nešťastné a nespokojené třicátnické duše, kterou jsme zachytili kdesi uprostřed krize, o které jen něco vzdáleně tušíme. Protože film nemá takřka žádný děj, nijak se téměř nevyvíjí. Zato Alena Doláková se vizuálně proměňuje, že jsem měl dlouho pocit, že sleduji náhle osudy někoho jiného. Vašák je profík, ale ostatní herecké výkony působí někdy trochu toporně-ochotnicky, na druhé straně je vidět sympatická snaha o autentičnost dlouhých dialogů. Jinak takhle promarněnou a časově netrefenou pointu zabitou, respektive přehlušenou jakousi přetaženou artovou taneční adaptací na konci... darmo mluvit. (22.05.2022)