Společnost mrtvých básníků

"Nechci, až budu umírat, zjistit, že jsem vlastně nežil." Můj obdiv mají všichni pedagogové, kteří statečně rozervali nepřetrhnutelné řetězy osnov a neváhali přizpůsobit styl výuky tomu, aby ji studentstvo nepovažovalo za promarněný čas. Profesor Keating takový je, takže bych měl být spokojen, ale tady jde o vnímání světa formou básní, s čímž mám problém. Já totiž, při možnosti výběru mezi fyzickou dřinou a četbou poezie, nikdy nesáhnu po knize. Fyzické vyčerpání je pro mne zkrátka smysluplnější než nafintěná nuda a té jsem si při sledování tohoto snímku užil docela dost. (29.08.2011)

Je to o tom vymočit se konformitě do obličeje. Je to o tom najít odvahu a rozvázat ty provazy co škrtí, jen aby člověk následně udělal krok do neznáma. Je to o přirozenosti, která zdaleka nemusí být nejlepší a bezpečná, ale rozhodně krásně voní a osvobozuje. Náhubkujeme se navzájem námi vytvářenou společností již od narození. Bez kultury bychom sice byli rychle vymírající banda sebevražedných a zranitelných sólo zvířat, člověk si ale v tom soukolí musí snažit ponechat co největší povědomí o sobě samém. Masa nemá ráda barvy, já miluju barvy. Masa je nudná a já mám rád když z lidí tečou emoce a cítím alespoň náznak nepromyšlené a upřímné odlišnosti. Je důležité být výjimečný. Film byl naivní a svou k pousmání vysněnou realitou romanticky v jiném světě zasazený. Ve světě kde je až moc jednoduché vše černobíle oddělit ( snad až na časem trpké carpe diem) a tradice smrdí. Ale to k tomu jednoduše patří. Takový svět tohoto společenství byl a hodnocením jeho reálií se pasujeme na úroveň toho politováníhodného vězně s řetězem obmotaným okolo duše, jehož tíhu už ani nevnímá. Je těžké nebýt zabedněný a slepý srab. ___ Robin Williams mi připomněl, jak výborný je herec. Študenti byli přecijen na můj styl až moc velcí přizdisráči. Ta do poslední chvíle natahovaná rezignovanost mi málem mou pěstí zničila monitor. (19.03.2011)

Nemuzu si pomoct, ale podobnej Klub vyvolenych se mi libil o fous vic. Coz rozhodne neznamena, ze by se jednalo o spatnej film, prave naopak, je to vyborny drama. Mame tu paradni mlady herce, jen je skoda, ze tu neni nejaka vyraznejsi postava, na druhou stranu takle zase aspon pusobi jako parta kluku. No a samozrejme tu vsemu kraluje perfektni Williams, kterej se sice furt usmiva, nicmene je v roli taky paradni. No a dalsi velky plus je samozrejme Weir na postu rezisera, ten asi nikdy nezklame. Celou dobu jsem premejslel o ctyrech hvezdickach, ale konec je natolik silnej, ze tu patou proste musim flaknout. (17.08.2010)

Musím sa priznať, že celý film smeroval skôr ku štyrom, ako ku piatim hviezdičkám, no ten záver ma jednoducho dostal. Krásny príbeh, umelecké dielo, by som skôr povedal, brilantne vyberané slová, krásny príbeh a dojímavý koniec, čo viac si môžem od filmu priať. Williams bol úžasný a potešilo hlavne ma vidieť mladého neohrabaného Ethana. Dnešné školstvo by si prialo mať niečo takéto. Takže Carpe Diem, Baby!!! 90%. (25.07.2006)

Carpe diem! Některé filmy je dobré si jednou za pár let připomenou... a znovu podle nich začít žít. Víc než jenom Přelet nad kukaččím hnízdem pro teenagery. Plnohodnotný autorský počin Petera Weira, který zde opět (jako v Pikniku na Hanging Rock) proniká do světa uzavřené, přísnými pravidly sešněrované společnosti, a zkoumá, k čemu dojde po překročení neviditelných hranic racionálna. Scény nočních výprav do tajuplné přírody, během nichž se recitace vznešených veršů spontánně prolíná se sestupem k divošským pudům uvnitř člověka, jsou stejně magické jako v Pikniku. Jenom civilizační nadstavba kolem nich je tentokrát důmyslněji vystavěná a promyšleněji nasnímána (symetrické kompozice scén ve velké hale, přechod od teplých k chladným barvám, točení se ve víru básnické inspirace, význam každé výměny pohledu mezi učitelem a žákem). Robin Williams hraje učitele, kterého většina z nás nikdy neměla a mít nebude, ale pro radu si za ním díky Weirovu nestárnoucímu filmu můžeme zajít kdykoli. 90% Zajímavé komentáře: Marigold, Dale, Aidan, Cimr, cure (04.04.2009)