Beze strachu

Panika ve vzduchu, vyděšené výrazy a pak se kovový stroj doslova zaboří do kukuřičného pole. Umírá mnoho lidí, včetně dětí. Uvnitř letadla je jeden muž, který svým přístupem uklidňuje ostatní, aby vzápětí nejednomu přeživšímu pomohl ven z hořícího pekla. Drama o tom, kterak zkušenost z blízkosti smrti ovlivní několik životů. Architekt Max přežil pád letadla, jeho rodina k němu marně hledá cestu, on svůj čas věnuje jiné oběti havárie – mladé ženě, která přišla o dvouletého syna. A svůj osud začne vnímat tak trochu jinak – třeba si občas zatancuje na okraji střechy. Výsledek má zajímavý myšlenkový potenciál, výtečné herce a na režisérské sesli australský klenot Petera Weira, který měl nicméně dohlédnout na dynamičtější pojetí a kratší stopáž. Závěr patří hudbě, kameře a Jeffu Bridgesovi. Weir už měl jistější momenty, na čtyři hvězdy se ale nakonec se svým týmem vysápal. (01.02.2015)

Po havárii letadla povstane novodobý Ježíš Bridges, co vyvede ovečky z útrob pekla na světlo boží. Trošku mu z toho ovšem hrábne ve velíně a začne svůj život "jemně" kořenit adrenalinem: pro začátek sežere potravinu, na kterou má alergii, silnice začne přecházet způsobem, jaký odkoukal od českých chodců (já JDU a vy všichni za volantem se třeba poserte, hlavně na mě dávejte pozor, já ho totiž dávat NEHODLÁM!), sem-tam si zatancuje na okraji střechy vysoko nad ulicemi, v autě musí mít cihlu na plynu a občas v rámci terapie jiných psychoušů napálí plnou rychlostí do zdi. Tenhle život na hraně však kupodivu zneklidňuje a děsí jeho okolí. Zajímavý film, zvláštní, přemýšlivý, ale kratší stopáž nebo dynamičtější tah na bránu by mu vůbec neuškodily. Udělených 70% v tomto případě není úspěch, "Fearless" měl totiž našlápnuto do vyšších pater a k těm 4 cípatým ho dotáhl v první řadě perfektní Jeffův výkon. (11.11.2011)

Peter Weir dal Bridgesovi možnost rozjet jednu z jeho vůbec nejlepších rolí a Jeff jí bezezbytku využil, ovšem zároveň nabídl part z ranku životních rolí i Rosie Perez a ta pohnojila co mohla. Spousta silných scén tak vyznívá do ztracena. Nutno ovšem uznat, že momenty kdy to stojí čistě jen na atmosféře a Jeffovi, tak to umí být ohromně silné. (09.01.2011)

Co to bylo? Katastrofický snímek? Z časti. Zfilmovaný psychoprůvodce posttraumatickou stresovou poruchou? To taky. Ale především nikoliv nezajímavé skoro až filozofické pojednání o tom, jak moc jsou naše životy ovládány strachem, a že ten, kdo se najednou bát přestane, je pro ostatní za devianta. On neví, co se sebou, svět neví, co s ním. K něčemu tak musí zákonitě dojít... Peter Weir opět dokazuje, že on prostě točí standardní cestou hodně nestandardní filmy. Takové, které obsahují ono neuchopitelné "cosi", co se Vás dokáže dotknout někde uvnitř. P.S.: z vynikajícího výkonu Jeffa Bridgese by si měly vzít příklad všechny ty ubrečené primadony, co si stěžují, že dostávají jen samé nevýrazné role, kde nemají co hrát. (19.06.2011)

Bridges hrál skvěle, to se musí nechat. Je pravda, že mu také Weir přisoudil hodně zajímavou roli, která se herci musela nepochybně líbit. Škoda jen toho, že to mělo o nějakých dvacet minut víc, než muselo, protože kdyby si dal střihač trochu víc práce, tak z toho byla hodně strhující věc. Takhle občas nuda. 80% (16.07.2017)