Zelená karta

Film mě neoslovil. Herecké výkony velmi lákavých protagonistů jako je Gérard Depardieu a tehdy ještě neodkvetlá a žhavá kost Andie MacDowell ke mně dostatečně nepronikly. Na vině je jednoznačně režie Petera Weira. Jak já toho chlapa nemusím. S tímto režisérem dlouhé roky bojuji a ptám se pro koho je vlastně příběh francouzského emigranta a newyorské vegetariánky vlastně určen??? Milovník komedií se nezasměje, tedy zasměje se, ale nechci uchichtnutí, ale chci ohlušující smích a ptám se je tam scéna, kdy se budu válet smíchy po zemi se slzami v očích?! Není! Ten film se šine jak housenka a zábavný je asi jako Vladimír Hron. Ale ano, dialogy mají jistý půvab, ovšem jako celek je to nuda převeliká. A mezi Depardieu a MacDowell není pořádná chemie. Mně tahle dvojice k sobě nepasovala. Panovala mezi nimi určitá disfunkčnost. a nevím čím to přesně bylo způsobeno. Něco jako kdyby jste k Megan Fox obsadili Jirku Krytináře. Je mně líto, ale já ji v jejich hezkém a líbezném vztahu neobjevil nic. Ovšem zjistil jsem, jak perfektní je to film pro zhmotnění abstraktního pojmu jménem nuda. Každá scéna chtěla být až moc realisticky romantická, což je prvek a záměr neotřelý, ale Depardieu zkrátka není ten typ, sice to ustál, ale není to typ pro takový zamilovaný film. Podle mě je herecky jinde. Andie MacDowell sem zapadá o mnoho lépe, ale mám pocit, že film by sama neutáhla. A Peter Weir? To je nejnudnější režisér, kterého znám. Opravdu jsem "wejral", jak dlouho mu trvá instruovat scénu, která by se klidně dala zkrátit o polovinu a nic zásadního by se nestalo. Nedaří se mu ani v nejmenším zahustit děj a i když se dá hovořit, že příběh má svůj originální rukopis, tak přes značné množství roztahaných scén, jsem ho nedokázal naplno ocenit. Film mně mnohdy připadal o mnoho delší než ve skutečnosti je. Mnoho diváků se však nechá zlákat na značku Weir-Depardieu-MacDowell a pokud mají rádi dialogové komedie v nichž to má údajně mezi hlavní dvojicí jiskřit, tak pak objevili romantickou komedii u které se budou dobře bavit. Bohužel, já takové divácké štěstí neměl. Pro mě utrpení. Po filmu jsem byl opravdu hodně zelený a to i bez karty. Asi vzteky, jak to je přechválené. Mé hodnocení: 20% (02.07.2014)

Mám ráda Gérarda snad v každém filmu. Líbí se mi jak je roztomile neohrabaný a přes to všechno má to nezdolné charizma,které člověka pohladí po duši těma krásnýma očima :-).Perfetní nápad na film - sice jsem to už někde viděla a silně mi to něco připomínalo, ale vzhledem k tomu,že je tento film o pár let starší než já(přesněji o tři)tak je to originál z kterého ty vzniklé další filmy s podobnými zápletkami čerpaly.Chválím za krásnou zahradu a plynoucí děj, ale hodně mi vadil utnutý konec - co na plat člověk by měl taky někdy zapnout fantazii. (05.09.2012)

Tož tenhle film už jsem viděla aspoň dvacetkrát. Můžu ho prostě kdykoliv, kdekoliv, s kýmkoliv, a nikdy se mi nemůže omrzet. :-) A navíc - vůbec mi nevadí, když mě s ním náhodou někdo přistihne "in flagranti", dokonce se při tom ani nezamykám. :-D Scéna s večerem u Adlerových je jedinečná, hlavně to, jak se George jakási dáma u večeře ptá, zda není příbuzný s Gabrielem Faurém, no ale především Georgovo klavírní preludování. Holt každý nemívá tak často Faurého v domě. :-) (30.03.2009)

Docela příjemná romantická komedie, která je akorát vyvážená, neni tam žádnej křečovitej humor a ani to neni příliš romantický. Gerárd Depardieu se na romantický filmy svým vzhledem moc nehodí, ale když se tam s nim vloží pár vtipných scén, tak tam ani nevadí a Andie MacDowell, ta snad ani nic jinýho než romantiku nehraje. takže se tam perfektně hodila a i to pěkně zahrála. Co se týče děje, tak mi to připadlo jako docela dobrej nápad s tou zelenou kartou a bavilo mě to, ale Peter Weir natočil jenom příjemnou romatickou komedii, ale nic vic (05.06.2005)

Ale tak jó, dá se to. Krásný byt se skleníkem. Ze všech podob G. Depardieu mám nejméně ráda to klišé o neotesaném obrovi s laskavým vřelým srdcem, jeho vizáž k tomu svádí, já vím. Beru to v komedii (Drž hubu!, Obelix), ale tady už mě to neba. Je tam moc té "američtiny", což na jednu stranu chápu, je to o Francouzovi, co chce - pro mě naprosto nepochopitelně - žít v USA. Na druhou stranu, kdyby to bylo čistě francouzské, mělo by to asi větší šťávu a byla by to určitě větší legrace. Ovšem klavírní vystoupení pana skladatele bylo perfektní! (17.05.2010)