Piknik na Hanging Rock

Obrazově čarokrásné, hudebně podmanivé a přestože dějově absolutně prázdné, díky Weirově umu, sebejistým držením několika témat (detektivka, horor, láska mezi ženami), atmosféricky neskutečně strhující a emocionálně našlapané dílo, jež dokazuje režisérovu genialitu, která na opačném straně naší planety (prozatím) nemá konkurenci. (26.11.2006)

Film niekde uvádzajú ako skutočnú udalosť,ale doteraz sa všetko patranie skončilo neúspechom.Pravda je asi celkom iná.Tento film je natočený podľa románu Joan Lindsay a vyšiel v roku 1967.Skalný útvar Hanging Rock je ale skutočný,je to geologický útvar vo Victorii v Austrálii.Ale v skutočnosti v pôvodnom románe,v poslednej kapitole mal ozajstný koniec,ale pred zverejnením knihy bol odstránený samotnou spisovateľkou.Ďalšie riešenie vyšlo v ďalšom vydaní v roku 1980,ale len hypotetické,ktoré riešila Yvonne Rousseau.Aj kniha sa už volala trochu ináč.Už nie Picnic At Hanging Rock,ale The Murde rs At Hanging Rock.A v roku 1987 vyšla posmrtne kniha od tej istej spisovateľky kniha pod názvom The Secret Of Hanging Rock,kde v poslednej kapitole,osemnástej,je záhada vyriešená.Ale ja to neviem,ani neviem či takáto kniha bola v Čechách alebo na Slovensku vôbec vydaná.Film sám o sebe je veľmi pekný,hudba tiež,kamera výborná.No a dej filmu je už dostatočne okomentovaný inými uživateľmi. (17.11.2009)

Vidět tohle v roce 1975, tak bych to asi považoval za špičku, ale dneska už to podle mě tak skvělej filmovej zážitek neni.. první polovina vypadala spíš jako romantickej film plnej hočičích dialogů, ale pak se to naštěstí už rozjelo ikdyž s hororem to nemá ani pramálo společnýho a celý to umocňuje fakt, že to je podle skutečný události.. na australskejch filmech vždycky obdivuju jejich krásnou přírodu a ani tady to nebyla vyjímka.. (05.02.2018)

Ještě mám v živé paměti, když jsem to zkoukl před lety v televizi, název filmu se už dávno vytratil, ale ten stísněný pocit z podivné atmosféry zůstal. I teď, po letech, je ta atmosféra zvláštní, silně podepřená skvělou hudbou, holčičí éteričností, ale myslel jsem si tedy, že to je trošku syrovější. (26.02.2015)

Piknik na hanging rock je překvapivě vrstevnatý film, který na poprvé nemusí sednout každému, ale s odstupem času ho řadím k těm lepším fimům které vznikly a právem si zaslouží být asi nejlepším australským filmem. Weir je genialni filmař a podařilo se mu vytvořit film s neopakovatelnou atmosférou, kterou dotváří užasná hudba Gheorgha Zamfira. Film se tváří jako adaptace skutečné události. Na první pohled je film trochu poeticky trochu misteriozní trochu dramatický a skončí neurčitě, takže si z něho asi leckdo odnese rozpačitý dojem a přemýšlí co to mělo být. Pozorný divák si všimne, že film je postavený na kontrastech, Jedním je o kontrast mezi vyšší britskou třídou a nižší třídou australských osadníků, na kontrastu mezi chaotickou australskou divočinou a zkrocenou organiozovanou krajinou sídel. Kontrast mezi striktím světem společenských norem a volností. Dalším vyznamným prvkem ve filmu je čas, ohraničený a plynoucí ve stejném rytmu a okamžík mimo čas. Příbeh filmu se odehrává na pozadí konce britského impéria a vzniku samostatné austrálie a právě o tomto okamžiku film je o konci jedné ery a vzniku druhé, o tom steží postřehnutelném bodě kdy se něco mění, něco končí a něco vzniká. Nezáleží na tom jestli ty holky nakonec sežrala skala, nekde se ztratili nebo se proměnily ve zvířátka, duležitý je pocit z filmu je to o místě, které překračuje čas, prostor a lidské chápaní. (26.11.2020)