Truman Show

Vzoprenie sa konvenciám diktovaným štátom, zákonom idúcim po ruke korporácii a manipulatívnej obchodno-reklamnej praxi médií predstavovanej osobou riaditeľa televíznej stanice. On je zákon, štát aj obchod, on určuje réžiou tv programu celý život človeka od narodenia. Truman, ktorý pochybuje ,už raz počul o skutočnej povahe sveta v ktorom žije, len nemá dostatok relevantných informácií. Veľmi zaujímavá myšlienka s filozofickým presahom je čiastočne zabitá koncom, idealizujúcim ľudstvo do nepravdepodobne humanistických polôh. Širšia poznámka na okraj: Základný námet (v demokracii máte šancu na alternatívu väčšinovo servírovanej pravdy ale nemáte veľké možnosti na zdôvodnenie slov prečo práve alternatíva?) vystihol už Noam Chomsky v jednom zo svojich dokumentov: pustia vás do televízie, vy na médiami podávanú pravdu poviete úplne opačný názor, ktorý sa sám osebe zdá byť výplodom chorého mozgu, na jeho vysvetlenie však máte len dve tri vety (minúty) a automaticky vás majú za čudáckeho radikála, pretože protinázor vášho tvorí nielen celý obsah spravodajstva vysielaného po zvyšok roka ale aj väčšinu najsledovanejšej zábavy. To čo urobil Truman za risk ale vždy stojí. Za risk skúsiť urobiť čokoľvek v zhode s vlastnou vôľou, a prostým sedliackym rozumom pri nepodľahnutí mediálnym rebríčkom, všeobecne uznávanou mienkou, objektívnou kritikou, poklesnutým vkusom akýchkoľvek moderátorov, písaným zákonom a reklamným usmernením, teda čokoľvek v zrejmom protipohybe s hlavným prúdom. Z jeho unifikovanej výslednice a najmä z konkrétnych každodenných prejavov ide totiž niekedy taká sila až to mrazí. (14.02.2005)

Jim Carrey v osobité roli bez svých stereotypních úšklebků a komických gest konečně ukázal, že umí i něco jiného, než se předvádět. Truman Show vidím jako originální zpracování fenoménu média, které bije na poplach a šokujícím způsobem upozorňuje (avšak chytře a nikoli obscénně), jak moc jsme médii ovládáni a manipulováni. (24.01.2006)

Už dlouho jsem u žádného filmu nebyl takhle nadšenej. Vtipné, emocionální, originální, no prostě skvělé. Námět těží z kontrastu mezi utopíí (Trumanův uměle vytvořený, ale na druhou stranu bezpečný a bezstarostný život) a antiutopíí (televizní magnát řídí z téměř božské pozici lidský život a diváci to bez prostestů sledují). Obě tato prostředí však mají společný základ, totiž nepřítomnost práva být svobodně šťastný - nešťastný, a to ačkoli tento nedostatek má dvě zcela odlišné příčiny (Trumanovi je toto právo odpíráno shora, kdežto diváci o něj vůbec nestojí - stačí jim, když tohoto práva využívá Truman - který jej ale ve skutečnosti vůbec nemá, tedy se dostáváme do začarovaného kruhu, kdy jsou všichni nesvobodní, ale nikomu to nevadí). Nakolik daná situace připomíná náš reálný svět, to ať si každý rozhodne sám. The Truman Show předkládá látku k zamyšlení zábavným způsobem - a tak to mám rád. 100% (28.12.2008)

Výborně vymyšlený a díky reklamám při přenosu, změnám počasí a rozsvícenému Slunci také promyšlený příběh, výtečně zrežírovaný Peterem Weirem a v neposlední řadě dokonale zahraný Jimem Carreym. Chlapík, kterého jsem vždy uctíval kvůli nepřebernému množství grimas podává životní výkon v trefné satiře zakuklené v tklivém dramatu. Naprostá povinnost pro všechny paranoiky. (19.01.2007)

Carrey kupodivu je i charakterní herec, kdo by to od něj po Masce, Ace Venturovi a spol. čekal? Příběh Truman Show je krásný jako Natascha McElhone a herecký výkon Eda Harrise opravdu úctyhodný. Jako komedii bych Truman Show rozhodně neoznačil, ale emocí vzbuzuje až až...ve spojení s hudbou Philipa Glasse to vše a spousta dalších, spíš už nudných technických věcí, vytváří jen těžko zapomenutelný film...výtvarné zpracování závěru filmu je pak nezapomenutelné docela určitě, i když skvělí herci na tom mají také svůj nezanedbatelný podíl...prostě takhle rozhodně jo:) (23.03.2003)